Arméni vybírají nový parlament. Tamní policie už přijala bezmála tři stovky oznámení o možných volebních narušeních. Šíří se falešné zprávy o bombách ve volebních místnostech. Několik lidí skončilo ve vazbě. Mezi nimi třeba místopředseda rusko-arménské obchodní rady, který sliboval, že k volbám zadarmo přepraví Armény žijící v Rusku. Vláda a opozice se navzájem obviňují, že zasahují do demokratického hlasování.
Podle agentur volby prověří prozápadní směřování premiéra Nikola Pašinjana a také jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Průzkumy naznačují, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva, píše agentura Reuters. Volební místnosti se otevřely v 8:00 místního času (6:00 SELČ) a uzavřou se ve 20:00 (18:00 SELČ).
„Budoucností Arménie bude strategie posilování naši nezávislost, státnosti, demokracie a vlády práva. Budeme pokračovat v demokratických reformách. Samozřejmě s podporou našich evropských partnerů,“ uvedl arménský premiér Pašinjan.
„Opravdu se mi líbí, jak Arménie roste přímo před mýma očima,“ prohlásila na pátečním provládním shromáždění v Jerevanu devětatřicetiletá Karine Darbinjanová podle Reuters. „Prvním úkolem je se ho zbavit,“ řekl naopak při jiné příležitosti podle agentury AFP na adresu Pašinjana sedmasedmdesátiletý Armen Pogosjan, předseda spotřebitelské asociace, jenž šéfa vlády viní ze ztráty Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale historicky v něm žilo většinově arménské obyvatelstvo.
Spor o Náhorní Karabach
Ázerbájdžán a Arménie svedly o Náhorní Karabach v posledních desetiletích dvě války. V roce 2023 Baku při bleskové vojenské operaci znovu oblast ovládlo a ukončilo desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Jerevan, podobně jako přítomné ruské jednotky, do bojů vojensky nezasáhl.
Opozice a část společnosti Pašinjana viní z kapitulace před Ázerbájdžánem, s jehož prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal premiér loni ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se lídři zavazují k míru.
„Od prvního dne až do dnešního rána pokračoval nátlak a zatýkání. Ale myslím si, že názory lidí v Arménii to neovlivní. Rozhodnou se správně a Arménie konečně získá legitimní vládu,“ prohlásil v den voleb lídr strany Silná Arménie a opoziční kandidát na premiéra Samvel Karapetjan.
Vztahy s Moskvou
Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska, přičemž na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. V poslední době ale Pašinjan usiluje o užší vazby se Západem. Vztahy Jerevanu a Moskvy se vyostřují zhruba od roku 2023. Arménie se v té době připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok.
O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Moskva před arménskými volbami podle Reuters stupňovala tlak na jihokavkazskou zemi. Ruský vůdce Vladimir Putin vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Ruské úřady zakázaly dovoz některých produktů z Arménie a Moskva zemi pohrozila vypovězením výhodné smlouvy o dodávkách plynu. Do Ruska přitom směřuje asi třetina arménského vývozu a Arménie je dlouhodobě na Moskvě závislá v energetice.
Nedávné průzkumy podle Reuters ukazovaly, že Pašinjanova Občanská smlouva před volbami vedla s podporou přibližně třicet procent voličů, zatímco jeho hlavní soupeř, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který prosazuje bližší vztahy s Moskvou, zaostával s šesti až jedenácti procenty.
