▶ Hlavní kandidáti na primátora Plzně debatovali o bezpečnosti — ČT24 — Česká televize

Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.

Bezpečnost obecně

Samotná úterní debata pozvaných lídrů se v úvodu soustředila na téma bezpečnosti v obecné rovině.

Podle Bosáka (Piráti) se Piráti, kteří jsou součástí aktuální koalice, soustředili na kultivaci veřejného prostoru. Věří, že v místech, kde je vidět zásah municipality, kde se oblast prosvětlí a začne se v ní objevovat víc lidí, ubývá pocitu nebezpečí. Zdůraznil ale, že o bezdomovcích by se nemělo mluvit jako o kriminálnících. „To, že se někdo octne bez domova, není zločin,“ podotkl s tím, že pokud taková osoba nezačne porušovat zákon, nevztahují se na ni omezení a nikdo jí nemůže říct, aby odněkud „vypadla“, protože hyzdí veřejný prostor. Důležité jsou podle něj organizace, které s lidmi bez domova pracují. „Jako například spolek K Srdci, který poskytuje městu naprosto nenahraditelnou službu,“ dodal.

„My jsme se pravidelně setkávali s vedením městské policie, diskutovali jsme problémy a zároveň jsme navrhovali konkrétní řešení v rámci zastupitelstva města Plzně,“ odpověděl Hegner (ODS) na otázku, jak se jeho strana z opozice snažila v končícím volebním období zlepšit bezpečnostní situaci ve městě. Za čtyři roky se podle něj pocit bezpečnosti nijak nezlepšil. „Domnívám se, že třeba u hlavního vlakového nádraží situace naopak graduje,“ uvedl s tím, že je podle něj třeba navýšit počet strážníků přímo v ulicích. Strážníci se totiž dle jeho názoru pohybují hlavně ve vozidlech, kde nejsou tolik vidět. Proti Hegnerově kritice se ohradili primátor Zarzycký (ANO), jeho náměstek Tolar (STAN) i Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců).

Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky) kromě městské policie zdůraznil důležitost té státní. „Předpokládám, že víme, že státní policie má v Plzni podstav, že chybí osmdesát sedm tabulkových míst,“ poznamenal a vyzval, aby v této věci pomohl ministr vnitra Lubomír Metrnar (ANO). „Některé výkony nebo činnosti nemůže nahradit městská policie. To je o státní policii,“ dodal. Sdělil také, že by se nevracel k jednočlenným hlídkám městské policie, které se podle něho neosvědčily. V rámci bezpečnosti ve městě se rovněž během debaty ptal, proč nejsou snahy, aby se město zbavilo zahraničních pracovníků a proč se nezbaví montoven.

Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy) vyzval, aby v oblasti bezpečnosti všichni „táhli za jeden provaz“. „Za mě osobně je nejdůležitější prevence,“ poznamenal s tím, že podstatná je sociální práce s lidmi bez domova. „Pokud se dostaneme, a chceme se dostat, do vedení města, tak podpoříme všechny dobré kroky, které povedou k omezení hazardu, k vytěsnění bezdomovců a jejich resocializaci. Protože my si myslíme, a já osobně si myslím, že je strašně důležité toho člověka vzít, umožnit mu pracovat třeba pro město (…), zaplatit ho, aby mohl někde slušně přespávat a nebude špinit veřejné prostranství,“ domnívá se Líška.

Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců) za uskupení Pro Plzeň, které mělo bezpečnost v končícím volebním období na starost, sdělil, že úkolem byla stabilizace městské policie, která dle jeho názoru byla „trochu v rozkladu“. „My jsme rádi, že Plzeňáci dnes městskou policii nevidí jako ‚botičkáře‘, ale jako skutečně strážníky, kteří pomáhají v ulicích. V rámci města máme rekordní počet strážníků a to mi dělá velkou radost,“ sdělil s tím, že posun za poslední čtyři roky určitě proběhl. „V oblasti bezpečnosti je vždycky co dohánět. Je to opravdu silné téma. Je to několik vrstev,“ dodal s tím, že pokud by měl shrnout poslední čtyři roky, tak si myslí, že může panovat spokojenost.

Zástupcem současné koalice je i Tolar (STAN), který zmínil například proměnu, kterou prošlo náměstí Republiky. „Stala se z něj pěší zóna. Právě s cílem prostor oživit a přivést tam lidi,“ uvedl s tím, že z prostoru „zmizeli“ lidé, s nimiž je pro ostatní kontakt nepříjemný. „Podobný případ je Americká třída,“ podotkl a dodal, že rekonstrukce tam skončila před několika týdny. Myslí si ale, že se vykročilo správným směrem. Hovořil rovněž o tom, že Plzeň podle něj „zametla s hazardem“ a o podpoře neziskových organizací. Podstatné je podle Tolara ovšem uvědomit si, že problémy ve městě nedělají „typičtí bezdomovci“, ale lidé, kteří se sami rozhodli pro život na ulici a propadli závislostem.

Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) poukázal na to, že v každé diskuzi o bezpečnosti se vždy začne probírat výkon městské policie. „Já netvrdím, že se nemá zvyšovat pocit bezpečí lidí. Nikdo nechce být napřímo inzultován. To je jasná věc. Ale na druhou stranu musíme říct, že vedle toho potřebujeme robustní sociální službu, která v terénu dokáže ty lidi nějak podchytit a získat si jejich důvěru a zároveň i to, že se nějakým způsobem dokáží vrátit do společnosti,“ zdůraznil s tím, že tato problematika je vždy spojena s bydlením. Debaty se podle něj ale neustále stáčí do roviny toho, zda je dost strážníků na ulici, což mu nepřijde racionální.

„Chceme pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje. Ale slušný Plzeňan má právo, aby ho člověk, který veřejný prostor narušuje, neobtěžoval,“ míní současný primátor města Zarzycký (ANO). Problém ve městě podle něho nespočívá ani tak v bezpečnosti jako takové, ale v pocitu bezpečí. „Ani já nejsem primátorem s kouzelným proutkem, který mávne a řekne, že to vyřeší. My řešíme lokality ad hoc. Víme, co je největší problém. A to je hlavní vlakové nádraží, Americká, centrální autobusové nádraží a také některé oblasti na městských obvodech. Spolupracujeme s městskou policií, zřizujeme tam nejen služebny, ale zajistili jsme třeba služební místnost na hlavním nádraží. Posílili jsme městský kamerový systém,“ vyjmenoval, co se podařilo prosadit.

Změna legislativy a role policie

Další téma debaty se týkalo možných změn legislativy s cílem posílit bezpečnost nebo o roli státní a městské policie.

Bosák (Piráti) v rámci bezpečnosti a případných legislativních změn s ní spojených zmínil právní stát, demokracii a Evropskou unii. „To znamená, že i kdyby chtěla naše vláda měnit něco, co by například nebylo v souladu s Listinou práv a svobod, tak se to nestane. Můžeme si dělat naděje, že se to možná trošičku zlepší, že dostaneme nějaké nástroje,“ míní. Podle něho však v rámci demokracie neexistuje univerzální recept, který by vyřešil situaci tak, aby se všichni občané ve městě cítili úplně bezpečně.

„Domnívám se, že bez změny legislativy se skutečně nepohneme,“ řekl Hegner (ODS). „Bohužel legislativa musí reagovat na ty nastalé situace a společnost se prostě vyvíjí, to je fakt.“ Připomenul, že tehdejší vláda sociální demokracie s hnutím ANO v roce 2016 schválila nový přestupkový zákon, „kterým byl vypuštěn mimo jiné trest zákazu pobytu. Zůstal v trestním zákoníku a je často využíván právě proti nepřizpůsobivým. (…) Z přestupkového zákona byl ale tento paragraf vypuštěn, což je podle mého názoru chyba“. Podle Hegnera v současnosti probíhá senátní iniciativa, která by měla tuto situaci řešit.

Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky) zmínil nejrůznější obtíže, které snahy zavést změny zákonů a nařízení s cílem posílit bezpečnost provázejí. „Dnes jsem měl několik jednání s lidmi, kteří pracují v tom oboru. Ti mi řekli, že obrovským problémem je, že jsou věci, které jsou schopni oni vymyslet, navrhnout a prodiskutovat na té úrovni regionální, ale když se pak má přijímat legislativa, tak nejenže často klepou na zavřené dveře, ale i když už se doklepou, tak to trvá strašně dlouho,“ myslí si Chalupný.

Podle Líšky (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy) je nezbytné upravit legislativu tak, aby policie i městští strážníci dostali více pravomocí. Dodává, že k tomu je důležitá i politická podpora. „Ta musí přijít odshora, od vlády, parlamentu a Senátu tak, aby se policisté nebáli zasahovat. Podle informací, které mám, tak pokud mají nějaký zásah, tak s tím mají potom strašně moc byrokracie. Oni potom skončí skutečně, co se týká státní policie, v kancelářích a ťukají do počítače zápisy,“ domnívá se Líška. Podle něho je proto potřeba se zaměřit i na odbourání byrokracie „tak, aby byli více v ulicích,“ uzavírá.

Recept na zlepšení bezpečnosti v každém českém městě je spolupráce městské a státní policie, „ta spolupráce je velmi důležitá,“ domnívá se Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců). „Bez změny legislativy se opravdu nepohneme v této otázce dál. Je třeba, aby strážníci, jak městští, tak státní, měli větší vymahatelnost, například domovského práva. To by myslím pomohlo v rámci řešení opakovaných přestupků a podobně,“ zdůraznil kandidát na primátora Plzně.

„Ono se to hrozně hezky říká, že nás zachrání legislativa, ale já si to upřímně nedokážu moc představit na konkrétních případech,“ řekl Tolar (STAN). „I kdybychom mluvili o zákonu třikrát a dost nebo o domovském právu, co by se změnilo? Když někoho vykážeme mimo Plzeň, téměř jistě nám zase jiné město vykáže problémového člověka k nám do Plzně. Pokud uplatníme třikrát a dost, tak některé lidi zavřeme do obecní šatlavy?“ tázal se. „Nemalujme si tady nějaké vzdušné zámky, že nás legislativa v tomto zachrání,“ dodal.

Podle Vozobuleho (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) je představa, že se problém vyřeší pomocí legislativních úprav bez ohledu na jeho další součásti, příliš zjednodušující. Souhlasí s limity vymáhání domovského práva, které nastínil Tolar (STAN). „Není vyloučeno, že naopak jiné město prostě lidi (…) vykáže na naše území.“ Podle něho je klíčové mnohem větší propojení sektoru, který nabízí sociální služby a nezaměřovat se pouze na represi, na níž jdou větší prostředky. Spolupráce mezi prevencí a represí v současnosti nefunguje, dodal.

Zarzycký (ANO) uvedl, že v roce 2025 navrhl zakotvit opakované narušování veřejného pořádku do paragrafu 358 trestního zákoníku tak, aby se dokázaly seřadit přestupky a aby se následně dokázaly klasifikovat jako trestný čin s odnětím svobody až na dva roky. Doplnil, že k tomuto návrhu přistoupil po dohodě s odborníky, Policií ČR, velitelem městské policie i s policejním prezidiem. „Projednal jsem to se zástupci nové vlády, dal jsem jim kompletní návrh,“ řekl Zarzycký, podle něhož by se jím vláda měla zabývat do konce tohoto roku.

Cizinci a bezpečnost

Poslední část debaty se týkala bezpečnosti v Plzni v souvislosti s tím, že ve městě žije více než čtyřicet tisíc cizinců.

Bosák (Piráti) by počet cizinců nenazýval problémem. „Když tu ti cizinci jsou, tak v drtivé většině případů přispívají k rozvoji města. Pracují v továrnách, bydlí tu, platí daně,“ podotkl s tím, že jen malá část z nich páchá trestnou činnost nebo dělá přestupky. „Ale celkově ti cizinci, tak jak jsou tady, se snaží maximálním způsobem asimilovat,“ domnívá se. Bez pracovníků z Ukrajiny by se navíc podle Bosáka například nepostavila ve městě „ani jedna stavba“.

Hegner (ODS) míní, že problematiku migrace nelze řešit bez využití neziskového sektoru a spolupráce s menšinami. „To si myslím, že je skutečně cesta. Využít je k začleňování,“ uvedl. Plzeňany podle něho trápí hlučné skupinky mladých, které se pohybují v centru města. Domnívá se, že vhodným řešením je podporovat volnočasové aktivity pro tyto osoby. „To podle mě jednoznačně přispěje ke zlepšení situace,“ dodal kandidát.

Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky) si myslí, že je dobrým krokem záměr ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zavést, aby se zveřejňovala národnost těch, kteří páchají trestnou činnost. „Aby se minimálně eliminovaly případné fámy, nebo aby se potvrdily,“ řekl. Důležité je totiž podle něho to, aby mezi lidmi například nepanovala fáma, že Ukrajinci dělají převážnou část kriminální činnosti, nebo aby se to naopak potvrdilo.

Podle Líšky (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy) není oficiálním stanoviskem SPD, že problém s bezpečností v Plzni způsobují cizinci. Jde podle něj ale o pocit některých Plzeňanů. „Nemají pocit bezpečí a většinou říkají, že to jsou cizinci. Já to tak nevnímám. Za mě platí padni komu padni. A pokud někdo páchá trestnou činnost, tak spravedlnost pro všechny úplně stejnou,“ sdělil a zdůraznil, že „trestnou činnost páchají prakticky všechny národnosti“.

Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců) se domnívá, že pravidla a zákony musí platit pro všechny stejně. „Je jedno, jestli jsem cizinec, nebo jakákoliv jiná kultura,“ sdělil a vyzdvihl roli prevence a zaměření se na mládež. Zároveň doplnil, že neví, čemu by pomohlo, kdyby se zveřejňovaly národnosti pachatelů trestné činnosti. Pozastavil se nad tím, kam by se v takovém případě dostala sociální soudržnost a jestli by situace naopak neeskalovala ještě více.

Podle Tolara (STAN) je přítomnost velkého množství Ukrajinců pro Plzeň problematická, avšak na kriminalitě se podle něj neprojevuje. „Jejich míra kriminality je naopak o něco nižší než české většinové populace. Je to problém třeba ve vztahu k životnímu prostředí, to přiznávám. (…). Ukrajinci se k přírodě chovají trochu jinak než našinec, ale i s tím pracujeme,“ prohlásil Tolar a dodal, že jde o věc, která se dá řešit.

„Mně leží na srdci věc, kterou si myslím, že by měl stát začít nějakým způsobem analyzovat. V otázce integrace dětí druhé generace Ukrajinců, která přišla, se děje velmi často to, že děti končí na základní škole a pak nám z toho vzdělávacího systému úplně vypadávají,“ poznamenal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) s tím, že by chtěl tento potenciální problém zdůraznit. Spolupráce s ukrajinskou menšinou je naprosto nutná a zmíněnou situaci je třeba řešit, řekl.

Zarzycký (ANO) podotkl, že město spolupracuje jak s preventisty z řad Ukrajinců, tak s preventisty z romské komunity. „Ta služba se osvědčila. (…). Je dotovaná už od minulé vlády a je dotovaná i za té současné,“ uvedl s tím, že důležité je rovněž podporovat integraci, sociální soudržnost a dělat sociální programy. Pochválil také, že ve městě jsou napříč národnostmi lidé, kteří se dokáží integrovat. Na druhé straně ovšem zmínil, že jsou i některé negativní příklady.

V Plzni ve volbách kandiduje celkem třináct subjektů. Lídry, kteří se debaty neúčastnili, požádala ČT o písemnou odpověď na otázku, která zněla, co je podle nich největším problémem z hlediska bezpečnosti v Plzni. Kompletní odpovědi jsou k přečtení ve videu níže: