Česko si připomíná sokoly, kteří položili život v boji za svobodu a demokracii. Dne 8. října 1941 byla na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek zabaven. Gestapo zároveň zatklo na patnáct set jejích činovníků. Na řadě úřadů a dalších budov po celé zemi proto visí sokolské vlajky. Zdobí také vozy městské hromadné dopravy v několika městech.
Sokolské vlajky připomínají na úřadech po celé zemi od ranních hodin památku členů organizace. Ozdobené vozy městské hromadné dopravy vyjely například v Praze, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Brně, Liberci, Prostějově, Jihlavě, Plzni nebo Mariánských Lázních. Lidé si také mohou na oděv připnout tradiční sokolskou kokardu.
„Zakladatelé sokolského hnutí dali Sokolu do vínku ryze demokratické zásady, na nichž sokolská organizace stojí. Jakákoliv totalitní moc tak byla a vždy bude pro naši členskou základnu zcela nepřijatelná. I to je skutečnost, kterou si letos už posedmé v řadě připomínáme,“ řekl starosta České obce sokolské Martin Chlumský.
Sokolové stáli u zrodu Hradní stráže
Po vzniku samostatného Československa převzali ochranu Pražského hradu sokolové z Hradčan, kteří společně s členy České obce střelecké z Vršovic nastoupili do služby už 29. října 1918. Na jejich činnost následně navázala Hradní setnina, zřízená 6. prosince 1918 z 28. pěšího pluku jako první pravidelná vojenská jednotka určená ke střežení Pražského hradu. Na tuto tradici navazuje dnešní Hradní stráž.
Součástí Památného dne sokolstva v Praze byl proto také polední nástup Sokolské stráže při slavnostním střídání Hradní stráže na Pražském hradě.
Sokoly, kteří položili život za svobodu, si členové organizace připomněli také v pražském Tyršově domě. „Naše akce probíhají po celé republice. Jedná se o stovky akcí v našich sokolovnách, především o pietní akty, ale i setkání, vzpomínkové akce, které jsou určené i pro malé děti. Vypouštíme sokolské lodičky, kterými si připomínáme sestry a bratry, kteří se nedožili konce války,“ řekl Chlumský. Jedna z těchto vzpomínkových akcí byla uspořádána také v Praze poblíž Karlova mostu u Čertovky.
„Sokolská výchova vede děti k tomu, aby jednaly čestně, aby byl na ně spoleh a aby se také dokázaly spolehnout na ostatní, staraly se o ostatní a rozvíjely komunitu. To jsou atributy, které sokol může nabídnout kromě samotného sportování a pohybu a rozvoje duchovní sféry,“ poznamenal Chlumský.
Zatýkání sokolů a likvidace
Památný den sokolstva je od roku 2019 významným dnem České republiky. Datum 8. října připomíná tragické události z roku 1941, kdy nacisté zakázali činnost České obce sokolské a zabavili její majetek. V noci na 8. října gestapo zatklo na patnáct set sokolských činovníků. Zatčení byli mučeni, vězněni a deportováni do koncentračních táborů.
Pro ostravské sokoly je jedním z nejvýznamnějších pietních míst Čapkova sokolovna, kde si členové organizace památný den připomněli. „Už 6. října 1941 zaslalo brněnské gestapo ostravské služebně seznam k zatčení devatenácti sokolů. Ostravské gestapo postupovalo poměrně razantněji, zatklo téměř 150 sokolů z moravskoslezské a těšínské župy, 85 přímo v Ostravě,“ připomněl redaktor České televize Pavel Habram. Pracovníci Archivu města Ostravy vydali publikaci věnovanou osudům zatčených. Veřejnost si jejich příběhy může vyhledat také v digitální podobě.
Sokolskou organizaci založili v únoru 1862 Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Významně přispěla k rozšíření tělovýchovy mezi široké vrstvy obyvatel. Sokolové stáli u zrodu československých legií i samostatného Československa. Za svobodu země bojovali v domácím i zahraničním odboji během druhé světové války a zapojili se také do protikomunistického odboje.
Za dobu své existence byl Sokol třikrát zakázán, naposledy za komunistického režimu v padesátých letech. Svou činnost organizace obnovila po roce 1989. V současnosti má zhruba 160 tisíc členů.