Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
Sněmovna v pátek přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky.
Ministerstvo financí začalo maximální povolené ceny pohonných hmot zveřejňovat 8. dubna, činit by tak mělo denně nejméně do konce dubna. „Systém sledování a stropování marží funguje. Opatření jsou adekvátní. I tak je ale potřeba nový zákon, díky kterému budeme moci reagovat na nové krize rychleji a flexibilněji,“ uvedl Fiala.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již dříve popsala, že jediným cílem návrhu je dát vládě silnější, rychlejší a právně pevnější nástroj pro situace, kdy nastávají mimořádné otřesy na trhu s pohonnými hmotami.
Podle Skopečka je hlavním důvodem změny, že se vláda obává žalob podnikatelských subjektů. „V některých chvílích je nutí prodávat pod náklady,“ uvedl. V novém systému taková opatření již nebudou napadnutelná u správního soudu, ale pouze u Ústavního soudu.
To Skopeček s dalšími odpůrci kritizuje, podle nich se tím vyhne správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic. Ústavní soud by mohl nařízení vlády přezkoumávat pouze z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti.
Viceprezident Svazu průmyslu Špicar řekl, že návrh zákona již dříve svaz kritizoval. „Podle nás by mělo opatření být mírnější. A to v tom smyslu, že by mělo být jasně stanovené, za jakých podmínek by vláda tak silným nástrojem mohla do trhu intervenovat,“ upřesnil.
Špicar: Oceňujeme, jak se vláda ke krizi postavila
Nový zákon reaguje na zdražování pohonných hmot v důsledku krize na Blízkém východě po útoku na Írán. „Situace je vážná. Ropa zdražila o 45 procent, plyn o 40 procent. Na českou ekonomiku to má poměrně dramatické dopady už teď, ale naštěstí se zatím nebavíme o nedostatku surovin. Pokud takto budeme pokračovat další měsíce, přijde krize,“ upozornil Špicar.
Špicar připomněl průzkum, který uskutečnil Svaz průmyslu na přelomu března a dubna mezi členskými firmami. Podle něj dopady konfliktu v Perském zálivu pociťuje 86 procent českých firem. Za nejvhodnější opatření státu firmy považují snížení spotřební daně na pohonné hmoty.
Ačkoliv ropa i plyn jsou velmi důležité, Špicar upozornil na to, že „ve hře“ jsou i jiné suroviny, které jsou pro fungování globální ekonomiky nepostradatelné. „Helium je klíčové pro fungování čipového průmyslu a zdravotnictví, amoniak je důležitý pro hnojiva, což se promítá do cen potravin,“ vysvětlil.
„Zmínil bych ještě jednu věc – nás se uzavření Hormuzského průlivu tolik netýká v rámci ropy a plynu díky diverzifikaci zdrojů během předchozího volebního období. Naopak třeba na Čínu je dopad mnohem dramatičtější. Na tamní ekonomiku je ovšem velmi navázaná ta německá, a s Německem jsme provázaní my. Takže dopad na Čínu můžeme brzy pocítit i my,“ dodal Špicar.
Špicar vládu pochválil za to, jak se ke krizi postavila. „Jednak oceňujeme rychlost reakce, oceňujeme také to, jak s námi další kroky a změny kabinet komunikuje,“ uvedl.
Skopeček: Vláda by se měla připravit na revizi rozpočtu
„Doufám a věřím, že nebude třeba revize státního rozpočtu, situaci v Perském zálivu ovšem nedokážeme ovlivnit. Ale samozřejmě máme nějaké varianty, jak na další dění reagovat,“ sdělil Radim Fiala.
Jednu ze zvažovaných variant již dříve zmínil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda by mohla zlevnit energie snížením regulované složky ceny energií. To by byl krok, který by se projevil v rozpočtu, mohl by ale mít pozitivní dopad na možný růst inflace, uvedl Havlíček.
„Vláda by se na revizi rozpočtu měla připravit,“ řekl v debatě Skopeček. „Státní rozpočet byl postaven na velmi optimistické prognóze, která se konfliktem v Íránu může škrtnout. Hospodářský růst bude bezpochyby nižší, bude to mít dopad i na státní rozpočet,“ dodal.
Hosté hovořili také o sporu okolo letu šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Vláda mu odmítla poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil ekonomickými zájmy Česka v pevninské Číně.
