Řeka Bílina se po téměř půl století vrátí zpátky do přírodního koryta. Tok byl sveden do tříkilometrového potrubí, protože voda ohrožovala těžbu uhlí. Povodí Ohře na korytě mezi Mostem a Chomutovem zahájilo hlavní stavební práce. Ty by měly skončit v roce 2028 a vyjdou na víc než 120 milionů korun.
Hydraulické nůžky likvidují kilometry potrubí. Řeka v něm byla uvězněna přes čtyři dekády. Vodohospodáři ji do něj svedli kvůli nestabilní výsypce a riziku proniknutí vody do sousedního lomu.
„Původně se počítalo s tím, že se bude rušit někdy kolem roku 2000 a vidíte, vydrželo to o 26 let déle,“ řekl hlavní stavbyvedoucí Petr Vít. Z původních dvanácti kilometrů potrubí zůstane zhruba třicet metrů jako připomínka jedné vodohospodářské éry.
Protipovodňové opatření
„Řeka by měla působit velice přirozeně. Ono to nebude, kdo ví, jak velké koryto. Bude poměrně malé, ale při větších průtocích, při povodních, se dokáže rozlít do toho území, které tu bude,“ vysvětlil ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Základem nového koryta bude pět a půl kilometru dlouhá a sedm metrů hluboká stěna vytvořená takzvaným trenchmixem, tedy směsí popílku a cementu zamíchanou s původní zeminou.
„Těsnicí stěna se buduje metodou hloubení rýhy. Hlavním účelem této bariéry je ochrana vody protékající danou oblastí a omezení průsaků,“ vysvětlil zástupce stavební firmy Przemysław Dobrzycki. „Je tam korečkové rypadlo, které si nabírá celý ten materiál. Ve špičce má trysku, kterou tam tryská směs,“ popsal Vít.
Vzniknou i meandry a tůně
Povodí Ohře plánuje vrátit tok do stavu blízkého přírodě, tedy i s meandry a tůněmi. Na začátku a na konci nového koryta budou balvanité skluzy umožňující migraci ryb a dalších živočichů. V budoucnu se z nového úseku může stát rybářský revír stejně jako z jiných částí Bíliny. „Do prvních tří let po zprovoznění očekáváme, že se v řece budou vyskytovat první vodní živočichové a rostliny,“ uvedla v červenci mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
Řeka Bílina pramení v Krušných horách, kde je podle ředitele Povodí Ohře její voda čistá. Pověst nejšpinavější řeky v Česku získala kvůli úseku kolem velkých průmyslových a chemických podniků v regionu. „Kvalita vody se výrazně zlepšila, ale stále samozřejmě ta zátěž je tam poměrně velká,“ poznamenal Svejkovský.
Ústecký kraj označil projekt navrácení Bíliny do přírody za jednu z největších krajinářských obnov v novodobé historii českých uhelných regionů. „Díky podpoře z Operačního programu Spravedlivá transformace ve výši 196 milionů korun vznikne na území dlouhodobě poznamenaném těžbou uhlí nový přírodní celek s významným ekologickým i společenským přínosem,“ uvedl v červenci na webu v tiskové zprávě.