Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
„V tuto chvíli s ničím dalším nepočítáme. Protože skutečně si to státní rozpočet nemůže dovolit a kraje mají peněz dostatek,“ míní Schillerová.
S tím nesouhlasí hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (MY), který zároveň podobné výroky ironizoval. „Ti, kteří ještě v loňském roce kritizovali nedostatek peněz pro kraje, tak dnes říkají, že je nepotřebují. Evidentně se změnou role se změní taky rétorika,“ prohlásil.
Zda mají kraje dost vlastních peněz, aby opravy financovaly samy, je jedním z bodů sporu mezi vládou a hejtmany, potažmo vládou a sněmovní opozicí. „K pololetí roku 2026 přes magických 600 miliard (…) na účtech krajů, měst a obcí, z toho Praha přes dvě stě. Tak to prostě není možné. Znovu opakuji: Stát není bankomat,“ komentovala situaci ministryně financí.
Samotné kraje byly dle dat jejího resortu v přebytku zhruba 32 miliardovém. Na účtech měly necelých 105 miliard, po očištění od úvěrů jde o 84 miliard.
Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana kraje hospodaří dobře. Připomněl, že kraje a obce peníze často šetří na větší projekty. V případě Prahy jmenoval výstavbu metra D nebo pražského okruhu.
Možné peníze navíc
Hejtman Holiš, který je zároveň šéfem Asociace krajů, i přes jasné vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra dopravy a ministryně financí dál očekává, že bude s kabinetem o penězích jednat. „Že to bude až do konce volebního období, teď od vás slyším poprvé,“ řekl ČT. „Já mám dohodu s panem premiérem a paní Schillerovou, že se potkáváme koncem srpna ohledně toho, jak to bude vypadat,“ doplnil.
Ve finančním výhledu na následující roky šéf resortu dopravy s podporou nepočítá, připouští ale, že by se nějaké prostředky nakonec uvolnit mohly. „Umím si představit situaci, že nepostavím nějaký dálniční úsek a zbydou mi peníze,“ uvažuje Bednárik.
To hejtmana Netolického neuklidnilo. „My přece nemůžeme čekat na to, jestli náhodou státu někdy vypadnou peníze a pak tahat projekty nevím odkud,“ kontruje. „Ten dopad bude enormní – ne v tomto roce, to jsme zvládli (…), ale bude se kumulovat problém,“ predikuje.
Stát přispíval krajům od roku 2015
Stát začal přispívat krajům na silnice za ministra dopravy Dana Ťoka v roce 2015. Tehdy poslal přes čtyři miliardy. Částka pak byla každoročně zhruba stejná. „Když naše vláda dala pouze dvě miliardy, oproti nárokům krajů, které byly vyšší, tak tenkrát poslanci hnutí ANO – pamatuji si na pana Kolovratníka a další – i hejtmani hnutí ANO kritizovali, jak zlá je Fialova vláda,“ připomněl Rakušan.
„Stát má krajům pomáhat i dál. Nemělo by ale jít o automatický nárok bez ohledu na to, kolik kraj investuje ze svého, jaké má rezervy a zda má připravené konkrétní projekty,“ přiblížil svůj pohled zmíněný poslanec Martin Kolovratník (ANO).
„Před volbami kritizovali, že tam jde méně peněz, a teď nedávají vůbec nic, tak si v tom každý udělá jasno,“ podotkl předseda ODS Martin Kupka.
Podle ministerstva stát mezi lety 2020 a 2025 podpořil krajskou dopravu více než 58 miliardami, přes 25 miliard putovalo právě na opravy silnic druhých a třetích tříd. Vláda Petra Fialy (ODS) chtěla příspěvek začlenit do změny rozpočtového určení daní, úpravu se jí ale prosadit nepodařilo.
Asociace krajů teď plánuje předložit novou variantu. Její předseda Holiš ji chce s vládou dojednat nejpozději do konce října.