Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.
Trestní zákoník už s možností vyhoštění cizince počítá. Politici ji přidali do zákona před šestnácti lety. Soud může vyhostit z Česka cizince, pokud dospěje k tomu, že je to potřeba například s ohledem na bezpečnost lidí nebo obecný zájem. Tento paragraf slouží soudcům hlavně u zvlášť závažných zločinů. V loňském roce k němu sáhli ve více než dvanácti stech případech.
Nejčastěji se cizinci dopouštějí ohrožení pod vlivem návykové látky nebo padělání veřejných listin. Pokud někdo spáchá trestný čin, za který hrozí minimálně tříleté vězení, má zemi podle Tejce opustit. „Podle naší úpravy, kterou věřím, že prosadíme, bude (soud) muset v určitých případech, zejména u závažných a násilných trestných činů, vždy rozhodnout o tom, že pachatele vyhostí,“ přiblížil ministr.
Tejc nyní dokončuje poslední pracovní verzi návrhu. Počítá s tím, že půjde kromě vraždy také o těžké ublížení na zdraví, znásilnění dítěte nebo loupež v rámci organizované skupiny. Podobně to vidí Motoristé. Třetí koaliční partner má ale jinou představu. „Já bych to dal za všechny úmyslné trestné činy. Koaliční partneři ale říkají, že by to mělo být jen u závažných trestných činů, takže o tom ještě bude diskuse,“ avizoval předseda SPD Tomio Okamura.
Opozice se k návrhu na zpřísnění staví skepticky
Jiný pohled má na problematiku opozice. „Jde o vyvolávání neexistujícího problému a o vytváření tématu, na kterém se SPD může profilovat, protože žádná jiná reálná témata nemá,“ myslí si místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN). Někdejší náměstek ministra spravedlnosti také namítá, že soudci mají mít možnost posuzovat případy individuálně.
Skeptičtí jsou i další zástupci opozice. „Já bych se velmi bála, abychom v jakékoliv společnosti nastavili dva právní režimy. Jeden pro ty, co jsou takzvaně domácí, a druhý právní režim pro ty, kteří zde domácí nejsou. Tak začínalo mnoho problémů v minulosti,“ sdělila exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). „Myslím, že ochrana společnosti vyžaduje poměrně razantní zásah,“ namítla předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy).
„Často bývají praktické komplikace v samotném vyhoštění. Tam bychom měli zaměřit svoje síly. Ale prakticky nepřináší tento návrh hmotně nic nového,“ domnívá se člen sněmovního ústavně-právního výboru Václav Pláteník (KDU-ČSL). Podíl cizinců na trestné činnosti se pohybuje trvale kolem dvanácti procent. V Česku jich je zaregistrováno přes milion.