Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
Magyarova strana Tisza získala v dubnových volbách ústavní parlamentní většinu, což dalo nové vládě v podstatě volné ruce k přestavbě systému takzvané neliberální demokracie, který šestnáct let budoval národně konzervativní kabinet Viktora Orbána.
„Péter Magyar opakovaně – už i před volbami – mluvil o snaze neměnit jen politické vedení, ale celý režim. To podle něj není možné s veřejnými činiteli, které s předchozí vládou pevně spojuje. Kromě hlavy státu tak tlačí na odstoupení předsedy ústavního soudu, šéfa státní kontrolní komise nebo generálního prokurátora,“ vyjmenoval zpravodaj ČT Jan Šilhan.
V proslovu z 22. června nový premiér slíbil očistit zemi od orbánismu. Počínání expremiérova Fideszu přirovnal k působení mafie v Itálii v devadesátých letech, kdy docházelo i k vraždám. Maďarsko podle něj potřebuje stejně pevnou ruku, jakou tehdy použila italská vláda. „Zapamatujte si má slova: Dnes zahajujeme operaci Očistný oheň. Osvobodíme maďarský lid od politické a ekonomické mafie,“ prohlásil před měsícem Magyar.
Premiér vysvětlil, že vládní operace, jež má trvat měsíce, bude „komplexním politickým a právním úsilím“ zaměřeným na osvobození země z područí korupce a mafie, která podle něj rozšířila svá chapadla do všech částí země. Podle nového kabinetu bylo za poslední dvě dekády prostřednictvím korupčních trestných činů a nelegálních transakcí převedeno ze státního vlastnictví do soukromých rukou přibližně 97,1 miliardy dolarů (2,05 miliardy korun).
Lídr poslanecké frakce Fideszu Gergely Gulyás to odmítl a označil srovnávání bývalé vládnoucí strany s italskou mafií za „destruktivní a podkopávající smysluplný politický dialog“. „Nebojujete proti mafii, budujete diktaturu,“ vzkázal novému vedení země.
Poslanci během pár týdnů schválili nový protikorupční zákon a další normu o rozpuštění úřadu na ochranu Maďarska před „zahraničním vlivem“, jenž vznikl v roce 2023 a sloužil k vyšetřování kritiků Orbána.
Uzavření tohoto úřadu patřilo mezi priority, které v dubnu doporučila lidskoprávní organizace Human Rights Watch, spolu s „rychlým postupem k dosažení milníků právního státu“ požadovaných pro získání finančních prostředků EU – včetně nezávislosti soudnictví a protikorupčních záruk.
Nový protikorupční úřad
Za jeden z klíčových kroků Magyar označil vznik nezávislého Národního úřadu pro ochranu a vymáhání majetku. Nová vláda dle premiéra odhalila řadu podezřelých miliardových zakázek, koncesí a předražených smluv z dob Fideszu.
Premiér zmínil hned několik „bizarních a předražených projektů“, jako jsou stezka v korunách stromů bez stromů v okolí, veslařské centrum plánované na březích vysychajícího Velenského jezera, železniční trať Budapešť–Bělehrad či fotbalový stadion ve městě Kisvárda, napsal nezávislý maďarský server Telex. Orbán korupci popírá.
Magyar ale tvrdí, že úplatkářství, včetně údajného zneužití veřejných prostředků, stálo obyvatele Maďarska v posledních letech osm až deset procent hrubého domácího produktu (HDP). Nový úřad bude pověřen „odhalovat minulé zneužívání a předcházet budoucímu porušování“.
Konkrétně má agentura za úkol identifikovat, sledovat a vymáhat majetek nezákonně odebraný z veřejného vlastnictví a také vyšetřovat správu veřejného majetku. V jeho čele bude stát předseda a čtyři zástupci, z nichž tři musejí být prokurátoři, přičemž jejich jmenování podléhá schválení parlamentem.
Porážka prezidenta
Vznik nového protikorupčního orgánu spojil kabinet s dodatkem ústavy, který odsouhlasil minulý týden parlament a který i přes počáteční odpor nakonec o víkendu podepsal prezident Tamás Sulyok, jehož mandát tím končí.
Tisza předložila novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“. Magyar opakovaně označoval prezidenta za loutku Fideszu a tvrdil, že společnost v hlavu státu ztratila důvěru. Sulyok neměl žádnou vlastní politiku, podotkl expert na Maďarsko Oliver Adámek, který pracuje pro Reflex. „On nebyl člověk, který by jakkoli odporoval Fideszu a jeho vládě, tím se lišil i od svých dvou předchůdců, kteří občas vládě vetovali nějaký zákon nebo vyjadřovali v něčem jiný názor,“ upozornil Adámek.
Sulyok dlouho odstoupit odmítal a při podpisu novely opět vyjádřil přesvědčení, že dodatek poškozuje fungování právního státu v Maďarsku.
Podle bývalého soudce ústavního soudu Sulyoka jde o „hanebný historický příklad zneužití politické moci“, jenž způsobuje „velkou újmu základním hodnotám maďarské ústavní demokracie“. Novelu kritizoval také Orbán. „Tyranie již není hrozbou, ale realitou. Pokud se tohle může stát prezidentovi, nebude už nikdo v bezpečí,“ prohlásil expremiér, jehož styl vládnutí naopak kritici označují za autoritářský.
Kritika vládních kroků
Překotné změny ústavy přitom znepokojily i některé právní experty a lidskoprávní organizace. „Mnozí upozorňují na razanci, se kterou nový premiér změny provádí. Podle některých to dokonce připomíná bohorovnost, jakou vyčítali předchozí vládě. Kritická vyjádření jsou různá, ale všechny se nesou v tomto duchu,“ sdělil Šilhan.
Zatím největší emoce budí právě snahy odstavit hlavu státu. „Panuje diskuse o tom, jestli je tento způsob konstruktivní, jestli povede k tomu, že se bude obnovovat jednota maďarské společnosti, což Magyar tvrdí, že je cílem. Je to věc hodně diskutovaná a bude s tím spojen tlak i na osobu nového prezidenta, aby těm požadavkům nebo nárokům dostál,“ poznamenal Adámek.
Uznávaný politolog Gábor Török se koncem června na sociálních sítích ozval s tvrzením, že opakované změny ústavy vytvářejí nebezpečný precedent.
Některé nevládní organizace, včetně Amnesty International (AI), označily donucení prezidenta k odchodu za „nepřijatelný“ postup. Amnesty sice souhlasila s tím, že by Sulyok měl odstoupit, ale ředitel sekce výzkumu a komunikace maďarské pobočky AI Áron Demeter odmítl myšlenku, že by k odvolání mělo dojít „pouhým vložením fráze do ústavního dodatku“.
„Současná ústava již umožňuje impeachment, který by podle našeho názoru mohl být aktivován,“ citoval Demetera španělský list El País. Maďarská vláda „má odpovědnost nejen za to, aby byla efektivní nebo se ho (prezidenta) zbavila, ale také za to, aby se o to pokusila způsobem, který zaručí maximální procesní práva a co nejspravedlivější postup,“ zdůraznil Demeter.
Organizace kvůli svému postoji čelila vlně kritiky na sociálních sítích. „Obecný pocit, alespoň mezi příznivci Tiszy, je: ‚Je nám jedno, jak se všech těch lidí zbavíte; prostě to udělejte.‘ Je jim lhostejná metoda, ale nám nikoli,“ vysvětlil Demeter.
Spolupředsedkyně maďarské pobočky nevládní organizace Helsinský výbor Márta Pardaviová však tvrdí, že některé z navrhovaných změn jsou skutečně naléhavé. „Nejde jen o nahrazování jednotlivců; samotné instituce je třeba posílit,“ zdůraznila.
Šachistka Polgárová funkci odmítla
Parlament nyní musí vybrat prezidenta do třiceti dnů. Premiér požádal Judit Polgárovou, která je považována za nejlepší šachistku všech dob, aby se převážně ceremoniální funkce ujala. Polgárová se ale dosud v politice neangažovala a nabídku odmítla s tím, že se „necítí dost silná na to, aby převzala historickou odpovědnost za sjednocení rozděleného národa“. Povinností hlavy státu se tak v pondělí prozatímně ujala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
„Mandát nové hlavy státu by měl přechodný, protože bude ještě zvolen parlamentem, v blízké době by ale měla být zavedena přímá volba, která by mandát přechodného prezidenta ukončila. Ke zvolení nového přímou volbou má dojít ještě v tomto volebním období parlamentu,“ konstatoval Adámek.
Už zmíněný dodatek k ústavě obsahuje i další důležité změny, které mají zabránit návratu minulého systému v budoucnu. Funkční období poslanců má být nově omezené na dvanáct let. To má zajistit, že několik prominentních zástupců Fideszu v dalších parlamentních volbách už nebude moci kandidovat. Funkční období premiéra má být maximálně osm let, čímž vláda vyřadila ze hry Orbána.
Pardaviová poukázala na spěch při přijímání těchto návrhů. Omezení poslaneckých mandátů by mnoha opozičním zákonodárcům zabránilo znovu kandidovat v roce 2030, upozornila. „Nejednalo se ani o naléhavé opatření, ani o jeden ze slibů daných jeho voličům; o podobných iniciativách by měla proběhnout široká debata,“ kritizovala Magyara představitelka Helsinského výboru.
Upozornila také, že veřejná konzultace k novele probíhala pouhých pět dnů, zatímco rozsáhlý protikorupční legislativní balíček tímto procesem neprošel vůbec.
Změny v justici
Reformy se dotknou rovněž justice. Předsedu patnáctičlenného ústavního soudu budou volit ústavní soudci ze svých řad a bude zároveň obnovena důchodová hranice 70 let. Mandát těch starších – včetně nejvyššího státního zástupce Pétera Polta, Orbánova spojence – bude ukončen, stejně jako jejich imunita. Celkem se to nyní týká čtyř soudců. Ústavní soud má také znovu získat pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu.
Bude rovněž posílena soudní samospráva a změní se pravidla upravující volbu a odvolání předsedů nejvyššího soudu a národní soudní kanceláře, kteří mají nově vybírat lidi ze svých řad. Prezident následně jmenuje předsedy výběrem ze tří kandidátů, kteří získali nejvíce hlasů.
Od září pak vláda zahájí komplexní proces ústavní reformy, do které zapojí celou veřejnost. Na jeho konci Maďaři nový základní zákon státu ratifikují v referendu. „Bylo by zradou maďarského národa, kdybychom tuto ústavu ponechali netknutou. Oni (Fidesz) zemi nastavili tak, že se vůle jednoho člověka stala zdrojem legislativní práce… Strana Tisza získala jednoznačný dvoutřetinový mandát k tomu, aby tento systém odstranila,“ zdůraznil dříve Magyar.
Konec „továrny na lži“
Zákonodárci v nedávné době odsouhlasili rovněž dramatickou reformu veřejnoprávních médií, která se v průběhu let stala hlásnou troubou Orbánovy strany Fidesz. „(Magyar) mluví o tom, že chce přezkoumat fungování veřejnoprávních médií, zajistit přechod, pozastavit propagandu a spustit nové zpravodajství, aby veřejnoprávní média dle jeho slov byla důvěryhodnou, objektivní a nezávislou institucí. Vedle stanice M1 bylo pozastaveno vysílání rozhlasové stanice Kossuth rádió a provoz hlavního zpravodajského webu Hirado, vyjmenoval Šilhan.
Maďarská média rovněž informovala o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády označovala opozice za „továrnu na lži“. „To jasně znamená konec Orbánovy politiky založené na zastrašování a propagandě,“ řekla agentuře AFP analytička Zsuzsanna Véghová z americké nadace German Marshall Fund.
„Nový parlament schválil na konci června zákon, na jehož základě se veřejnoprávní média transformují a vzniká takzvaná Nezávislá rada pro veřejnoprávní média, do které budou tři členové nominováni profesními mediálními organizacemi a které bude volit parlament na dvouleté funkční období, zatímco zbývajících šest členů budou političtí kandidáti. Vzniká i Nová mediální rada, která bude fungovat s upravenými pravomocemi. Bude mít sedm členů: tři nominované členy vládní strany, tři opozicí, přičemž na předsedu bude vyhlášena soutěž,“ popsal hlavní změny Šilhan.
Vzniknout by mělo rovněž nové ředitelství zpravodajství. „Má dojít k postavení nové redakce. Slyšel jsem, že veřejnoprávní média přetahují mnoho novinářů z jiných, nezávislých médií. To může způsobit otřes na celé tamní mediální scéně,“ soudí Adámek. „Bylo vytvořeno velké očekávání, že budou (tato média) skutečně nezávislá,“ dodal.
Navzdory radikálním ústavním reformám se politika nové vlády v některých otázkách neliší od té Orbánovy. Stejně jako jeho předchůdce se i Magyar například staví proti společné migrační politice EU. „Používají stejné termíny a diskurzivní rámce o migrantech a žadatelích o azyl, jaké používala předchozí vláda, a to je hrozné,“ poznamenal Demeter.
Vlažný přístup k sexuálním menšinám
Nečinnost je znát i v oblasti práv lidí z komunity LGBT+, podotýká ve své analýze AFP. Pochod hrdosti v Budapešti se sice mohl v červnu konat, zatímco loni byl zakázán, a premiér opakuje, že „každý má svobodu milovat, koho chce, a žít s kým chce,“ Tisza ale zároveň dosud nezrušila žádný ze zákonů namířených proti LGBT+ komunitě, které dříve schválila strana Fidesz.
A to včetně legislativy z roku 2021, který omezuje přístup k LGBT+ obsahu v médiích a knihkupectvích a který Soudní dvůr EU na konci dubna označil za odporující „samotné identitě“ Evropské unie.
Maďarští voliči ale Magyarovy kroky zřejmě většinou schvalují, protože Tisza v průzkumech stále vede. Tento posun ve veřejném mínění se shoduje s úpadkem proorbánovského mediálního impéria, píše AFP. Několik soukromých médií vlastněných podnikateli spojenými s Fideszem v posledních týdnech přestalo vycházet nebo propustilo zaměstnance, protože příjem ze státní reklamy, na kterou se spoléhali, vyschl.
„Oligarchové již nejsou ochotni reinvestovat do své ,kořisti‘, získané prostřednictvím veřejných zakázek, protože Orbán je tak oslabený, že nikdo neočekává jeho návrat k moci,“ míní analytik Gábor Polyák.
Spokojený Brusel
Nová maďarská vláda ale veskrze zastává proevropské postoje. „Podle Magyara bude Maďarsko důvěryhodným partnerem, ale zároveň jednat ve jménu zájmů občanů země. To nápadně připomíná vyjádření Orbána. Sám Péter Magyar opakovaně prohlašuje, že jeho vláda chce být důvěryhodným, konstruktivním partnerem, že chce sedět u jednacího stolu, nikoliv někde v předsálí čekat, co se u onoho stolu vyjedná,“ podotkl Šilhan.
Brusel dosavadní Magyarovy reformy do značné míry schvaluje. Evropská komise minulý týden pozitivně ohodnotila odstranění překážek bránících v práci maďarskému protikorupčnímu úřadu, avšak zároveň uvedla, že zatím nedošlo k žádným přesvědčivým výsledkům. „Počet obžalob za trestné činy související s korupcí se obecně zvýšil, dosud však nedošlo k výsledkům v případech korupce na nejvyšší úrovni,“ konstatuje příslušná zpráva.
EU také oceňuje, že se Maďarsko přičlenilo k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), což podle Komise odráží obnovený závazek Budapešti k obnově právního státu. Evropský veřejný žalobce bude nyní trvale působit i v Maďarsku a pomáhat chránit peníze EU před finanční kriminalitou.
Rada Evropské unie už schválila Budapešti nový plán čerpání peněz z Nástroje pro oživení a odolnost. To umožní vyplatit Maďarsku dříve zmrazenou částku deset miliard eur (zhruba 243 miliard korun), z níž asi 6,5 miliardy eur (158 miliard korun) tvoří granty a přibližně 3,5 miliardy eur (85 miliard korun) půjčky. Tyto prostředky byly dříve zmrazeny kvůli obavám z korupce.
Komise shledala pokrok rovněž v posílení nezávislosti maďarského mediálního regulačního úřadu, a to ve spojitosti s legislativou přijatou letos v červnu. „Bylo dosaženo určitého pokroku v posilování pravidel a mechanismů zaměřených na zvýšení nezávislosti řízení a redakční nezávislosti veřejnoprávních médií,“ konstatovala unijní exekutiva.
Magyar věří, že své sliby nakonec splní. K rozbití „mafie“ je ale podle něj nutná spolupráce celé společnosti, jež se postaví proti „zločincům“. Premiér už dříve varoval Maďary, že to bude dlouhý boj k zajištění spravedlnosti a vytvoření silných institucí. Národ proto vyzval, aby se „obrnil trpělivostí“.
Vztahy s Ukrajinou a Ruskem
Pokud jde o zahraniční politiku, Magyar uvedl, že považuje Ukrajinu za oběť konfliktu a nehodlá zneužívat téma Ukrajiny ke stranickému politickému boji jako v případě Fideszu, zmínil Šilhan. „Je ale proti rychlému přijetí této země do Evropské unie a bude v takovém případě žádat referendum. Podle něj musí Ukrajina projít stejně důkladným procesem jako všechny kandidátské země. A podle něj se to nestane dřív než do deseti let,“ přiblížil postoj maďarského premiéra zpravodaj ČT.
Pokud jde o ropu, plyn a energetiku, Magyar dle Šilhana avizoval, že se nebude snažit zcela oprostit od ruských zdrojů, ale že bude chtít maďarskou energetickou soustavu diverzifikovat. „V kampani vystupoval velmi kriticky proti Moskvě, kritizoval hlavně možné zapojení ruských vlivových skupin do předvolebního boje. Později už připouštěl, že si dovede představit pragmatický vztah – tedy podobný jako s jinými zeměmi,“ dodal zpravodaj.
