Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.

Odpočívají tam psi, kočky, několik morčat a možná i další mazlíčci. Jejich majitelé je chtěli důstojně pohřbít, ale neměli kde, a tak vznikl načerno hřbitov v lese na Vesecku u Turnova. „My jsme to jako správci pozemků tiše tolerovali, nicméně už se to rozrostlo do takového množství, že je to nepřehlédnutelné. I někteří místní obyvatelé na to upozorňují,“ vysvětlil zástupce správce Lesní správy Ještěd Lesů ČR Roman Stružinský.

Podle lesního správce je v lokalitě asi stovka zvířecích hrobů. Zatímco ty první vznikaly hlouběji v lese a byly poměrně nenápadné, jeden z posledních se nachází přímo u turistické stezky.

„Jezdím tady z práce dost často. Mně se líbí, že lidé mají kam uložit své mazlíčky,“ poznamenal Roman Preislet. „Mně to nevadí, já jsem milovník zvířat. Vadí mi, když tady lidé zapalují svíčky. Chápu to i z pohledu ochrany životního prostředí,“ řekl další obyvatel Turnova Jan Vaňka.

„Toto místo nikdy nebylo k těmto účelům určeno. Na základě této kauzy bylo vytipováno a prověřováno několik lokalit, ale bohužel žádná nebyla vhodná,“ řekla zastupující mluvčí města Turnov Zdenka Štrauchová.

Zvířecí hroby ale na kraji lesa dál zůstat nesmějí. Lesy ČR žádají obyvatele o likvidaci pietních míst. Do 30. listopadu musí zmizet vše, co je na povrchu. „Květiny, plyšáci, svíčky, křížky, kameny, plůtky, všechno bude zlikvidované,“ řekl Stružinský. Ostatky pod zemí mohou zůstat.

Hřbitov musí povolit veterinární správa

Podle Státní veterinární správy (SVS) může být hřbitov pro zvířata v zájmovém chovu legálně zřízen pouze na základě povolení místně příslušné krajské veterinární správy a za podmínek stanovených příslušnou vyhláškou.

„V současné době funguje na základě takovéhoto povolení v Česku sedm zvířecích hřbitovů. Slouží výlučně pro zájmová zvířata, tedy domácí mazlíčky. Pohřbívání hospodářských zvířat je naopak v Česku zakázáno,“ přiblížil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Největší zvířecí hřbitov se nachází pod horou Říp. Nejblíže Turnovu je hřbitov v Niměřicích na Mladoboleslavsku. V Hradci Králové se přírodní hřbitov rozkládá v oplocené části městských lesů. Hrobová místa tam mají různou podobu, všechna jsou ale označena evidenčním číslem. Seznam hřbitovů pro zvířata v zájmovém chovu je k dispozici na webových stránkách SVS.

Zvířecí krematoria

Alternativou mohou být také takzvané pet pointy, tedy samoobslužná pietní místa navázaná na zvířecí krematorium. V celé republice jsou zatím čtyři, další mají přibývat.

Zvířecích krematorií je v Česku jedenáct a zhruba stejný počet pohřebních služeb pro zvířata. Také tato zařízení musí podle Majera splňovat pravidla stanovená legislativou. „Pokud jde o kontroly krematorií a hřbitovů, prvně jmenované jsou kontrolovány SVS jednou ročně, druhé jednou za dva roky. Při kontrolách nebývají zjištěna porušení zákona,“ uvedl Majer.

„Kremace je dnes běžnou alternativou pohřbu domácích mazlíčků. Po zpopelnění si lidé odnášejí popel svého milovaného zvířátka v urně tak, jak je tomu u pohřbů lidských. Urnu si pak mohou ponechat doma, pohřbít ji na zahradě nebo popel rozptýlit. Popel je zcela hygienicky nezávadný,“ uvedl předseda Asociace zvířecího pohřebnictví Jan Šípek.

Krematoria a pohřební služby zařídí zpopelnění, majitelé se také mohou se svými mazlíčky rozloučit v obřadní síni, vybrat si hezkou urnu, památeční šperk, kam lze vsypat trochu popela, či pořídit otisk tlapky na památku. Služby a produkty se liší krematorium od krematoria.

„Největší zvířecí krematoria v Česku jsou Krematorium zvířat Praha, Krematorium zvířat Brno a Krematorium zvířat Ostrava, ta mají také své pobočky po celém Česku, což umožňuje jednu ze služeb zvířecího pohřebnictví využít lidem z každého kraje ČR,“ uvedl Šípek.

Uhynulé zvíře lze za určitých podmínek pohřbít také na vlastním pozemku. Neplatí to ovšem pro hospodářská zvířata.

„Chovatel zájmového zvířete si může na vlastním pozemku pohřbít například vlastního psa nebo kočku. Místo pro zahrabání zájmového zvířete má být vhodné jak z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, tak i životního prostředí. Musí být mimo vodní zdroje, například studny nebo potoky. Veterinární zákon stanovuje zahrabání kadáveru do hloubky alespoň osmdesát centimetrů, u kadáverů do tří kilogramů pak nejméně čtyřiceti centimetrů,“ uzavřel Majer.

Share.
Exit mobile version