▶ Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti — ČT24 — Česká televize

Doručení návrhu datovou schránkou potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soudce zpravodaje určí rozvrh práce v pondělí. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech patnácti ústavních soudců a soudkyň.

Vláda tvrdí, že díky upraveným pravidlům může sestavovat odpovědný a realistický rozpočet. Podle kritiků ale novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády a umožňuje vládě nekontrolovatelné utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Opoziční lídři mluví o narušení dělby moci.

„Dali jsme si na tom velmi pečlivě záležet. Nechceme, abychom šli ve stopách dnešní ministryně financí a bývalé předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové, která sem jezdila jednou za půl roku s nějakou žalobou, aby je v zásadě prohrávala,“ prohlásil předseda poslanců ODS Marek Benda.

Zástupci opozice nechtějí zrušit celý zákon, ale jen jeho části, které tak podle Bendy mají u soudu šanci na úspěch. „Zákon otevírá dveře nezřízenému zadlužování, platit to budou další generace,“ doplnila za Piráty Vendula Svobodová.

Rozpočtové pravomoci vlády

Opozice poukazuje například na to, že kabinet by mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. V některých případech bude moci vláda také zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru. Jde například o kancelář prezidenta či Ústavní soud.

Podle advokáta Pavla Uhla, který návrh připravoval, změna vede k zásadní redukci rozpočtové nezávislosti některých institucí. „Touto změnou odstraňující jednu ze zásadních pojistek zasáhl zákonodárce do již ustáleného systému vzájemných brzd a protivah, které se jako ústavní zvyklost už staly součástí systému dělby moci,“ stojí v návrhu.

„Žádáme soud, aby vrátil debatu o rozpočtu a financích tam, kam patří – do Poslanecké sněmovny,“ podotkl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Novelu vetoval prezident

„Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ vysvětlil své rozhodnutí zákon vetovat prezident Petr Pavel. Také kritizoval, že novela rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny, či že umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody.

Sněmovna přehlasovala minulou středu veto hlavy státu v pevně stanovený čas, a to hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Předloze se zákonodárci věnovali zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců.

Místopředseda STAN Karel Dvořák prohlásil, že to protlačili na sílu, je to v rozporu se zájmy občanů. „Vláda neumí sestavit rozpočet, a tak hledá právní kličky místo toho, aby hledala úspory. Schodek je neodůvodněný, upozorňují na to ekonomové a my se na tom jako opozice shodneme,“ konstatoval předseda KDU-ČSL Jan Grolich. Ministerstvo financí pro příští rok připravilo rozpočet se schodkem 389 miliard korun.

Návrh opozičních poslanců dále poukazuje na proceduru přijetí zákona. Některé jeho části označuje za neústavní přílepky, které se do předlohy dostaly v závěrečné fázi druhého čtení. „V následujících fázích pak už nebyl prostor o těchto otázkách vést řádnou diskusi,“ řekl Uhl.

Návrh kritizoval vicepremiér Petr Macinka (Motoristé). „ÚS není prodlouženou rukou koaličně-opozičního soupeření. Jestli naše skvělá opozice ve sněmovně, Senátu a na Hradě hodlá k sobě ještě připoutávat ÚS, je to velmi špatný signál,“ podotkl. Soud podle něj nemá sloužit k tomu, aby se přes něj prosazoval program, který nebyl úspěšný ve volbách.

Členka rozpočtového sněmovního výboru z hnutí ANO Jana Murová v této souvislosti žádné obavy nemá. „A mám-li to shrnout, tak právo menšiny je diskutovat, kritizovat, navrhovat změny, ale nemůže bránit většině přijímat rozhodnutí, legislativu. Nemůže přece menšina určovat většině, co se bude projednávat,“ podotkla.