Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.

„Já jsem se na to podíval a v tu chvíli – nebudu lhát – spadla mi čelist,“ sdělil numismatik Vojtěch Brádle z Muzea východních Čech. Právě on byl prvním, kdo od dvou mladých turistů v únoru 2025 přebíral mince, náramky a tabatěrky. Že jde o cennosti, bylo patrné na první pohled.

„Zachovali se skvěle. Toho, že před sebou mají hromadu zlata, si vědomi rozhodně byli,“ dodal Brádle. Díky speciálním puncům na mincích už odborníci vědí, že zlato někdo ukryl po roce 1921. Zřejmě v období těsně před začátkem druhé světové války nebo v jejím závěru.

Zlatý poklad ležel v zemi na úbočí kopce Zvičina, na území někdejších Sudet, kde spolu Češi a Němci tehdy žili v dobrých sousedských vztazích. Věnovali se hlavně zemědělství a tkalcovství, podle historických pramenů mezi nimi žádní boháči nebyli. Starousedlík Josef Šorm z Třebihoště míní, že poklad v dané době nebylo možné získat prací nebo podnikáním.

Místní obyvatelé chodí kolem místa nálezu na procházky, ale pokladu si nikdy nevšimli. Turistům zřejmě pomohla náhoda, když schránku s předměty našli doslova mezi kameny. Jednalo se o uměle navršený kamenný val, který je dodnes v krajině bez problémů k nalezení.

Poklad si převzali restaurátoři

Poklad teď mají v rukou restaurátoři. Mince v dobrém stavu velký zásah nepotřebovaly, ale třeba šperky je potřeba vyčistit. „Musíme velmi šetrně a trpělivě čistit každý záhyb rytiny,“ přiblížila restaurátorka kovu Dominika Halamková.

Práce na konzervaci zlatého pokladu potrvají ještě několik měsíců, kompletně ho pak vystaví Muzeum východních Čech.

Žádný předmět na sobě nemá věnování nebo jiný údaj, který by pomohl určit, kdo ho v lese ukryl. Mohlo jít o rodinu prchající před nacismem nebo odvlečenou do koncentračního tábora, důstojníka wehrmachtu, který narychlo opouštěl osvobozené Čechy nebo odsunuté Němce.

Téměř dvanáct milionů vyplatí Královéhradecký kraj nálezcům podle zákona o státní památkové péči, který bere v potaz hmotnost zlata a jeho hodnotu na burze ke dni nálezu. „Zákon hovoří tak, že pokud jsou to drahé kovy, tak je nálezné jedna ku jedné,“ sdělil náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (HLAS samospráv).

Komunita detektorářů v tuzemsku

V novodobé historii poklady objevují majitelé domů, dělníci při výkopových pracích a v posledních letech také nadšenci s detektory.

V Česku je ale také početná skupina amatérských hledačů – podle odhadů jich je až 50 tisíc. Spolupracují s nimi i profesionálové. Archeologický ústav Akademie věd pro ně před lety spustil portál, kde se jejich objevy evidují. Akademie provozuje třeba mapu nálezů mincí.

Odborníci si váží ohlášených pokladů, preferují ale, když je lidé nechají „spát“ – při aktivním hledání totiž nezřídka poničí historické stopy.

Share.
Exit mobile version