Po alespoň dvaceti letech služby dříve do důchodu. Městské policie chtějí, aby stát umožnil strážníkům odejít do penze ještě před dovršením 65 let. Tedy podobně jako to mají třeba zdravotničtí záchranáři nebo podnikoví hasiči.
K městské policii v Kolíně nastoupil Viktor Prokeš ve třiadvaceti letech, po třinácti letech v přímé službě odešel, podle svých slov nezvládal noční. V roce 2007 se do uniformy vrátil, ovšem v roli ředitele. V ní vidí, co dlouhodobá služba na ulici se strážníky dělá.
„Jsou de facto po těch x letech skutečně opotřebovaní a myslím si, že už nejsou schopní plnohodnotně plnit úkoly, které na ně jak zaměstnavatel, tak stát v přenesené působnosti klade,“ popsal Prokeš.
Městské policie nedisponují velkým počtem administrativních pozic. „Opotřebované“ strážníky tak není snadné umístit v kancelářích, většinou musí odejít. Jako dva šedesátníci v Kolíně. „U jednoho to bylo kvůli srdeční poruše a u druhého kvůli opotřebování kyčlí. Má obě endoprotézy kyčlí,“ dodal Prokeš.
Své zkušenosti popsal i vrchní strážník sedlčanské městské policie Petr Krch, který obléká stejnokroj už 35 let. Kromě velení slouží stejně jako jeho kolegové. Dvanáctihodinové směny, denní, noční. Je mu 65 let.
„V mém věku to vstávání do práce je podstatně obtížnější, než bylo ve třiceti, když jsem k městské policii nastupoval. Loni od nás odešel jeden kolega po oboustranné endoprotéze. Měl vyměněné oba kyčelní klouby, protože už dál nemohl, měl hrozné bolesti,“ uvedl Krch.
Kyčle, ale také kolena nebo kotníky. Tyhle části těla podle Krcha trpí nejvíc. Devadesát procent času tráví totiž strážníci na ulici pěší pochůzkou.
Odchod do důchodu kolem šedesáti
Strážníci chtějí, aby stát uznal náročnost jejich práce a umožnil jim do penze odejít dřív. Obrátili se proto na ministerstvo práce a sociálních věcí. „Strážník by měl odsloužit aspoň dvacet let a nejdřívější věk odchodu do důchodu považujeme za správný někde kolem šedesáti let,“ vysvětlil předseda Svazu obecních a městských policií a velitel Městské policie Písek Martin Macháček.
Ministerstvo ale chce pro další rozhodování data. Ta mu mají poskytnout jednotná hlášení zaměstnavatelů. „Doufáme, že to, co z něj, teď to řeknu žoviálně, vyleze, tak bude i řekněme místo, od kterého se můžeme odrazit k debatě například o rizikovosti,“ sdělil mluvčí resortu Jakub Slavík. Podle něj by ministerstvo mohlo mít informace vyhodnocené ještě během letošního roku.
