Sucho z poslední doby zastavilo některé malé vodní elektrárny. Na jihu Čech musela turbíny odstavit většina majitelů. Právě tam je podle aktuálních map značná část profilů s indikací hydrologického sucha. Déšť tamním potokům a řekám chybí ještě víc než jinde. Srážky v těchto dnech zřejmě nepřinesou dostatečné zlepšení.
Nežárka v Jindřichově Hradci připomíná spíš větší potok než řeku. Na začátku května je vody málo a průtok je nízký. „Pohybujeme se kolem čtvrt kubíku, optimální by byly dva,“ řekl vedoucí střediska Služby města Jindřichův Hradec Vladimír Mrázek.
Malá vodní elektrárna momentálně nefunguje, česle zůstaly na suchu. Hladina řeky klesla natolik, že se provoz úplně zastavil. „Pokud je hladina jen pár centimetrů nad minimem, tak to už pro elektrárnu nemá velký význam,“ poznamenal hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích Tomáš Vlasák.
Od dubna turbína žádnou elektřinu nevyrobila
Turbína na jaře většinou běží naplno. Od dubna ale žádnou elektřinu nevyrobila. „Když jsem tady byl první rok, elektrárna vyráběla asi 190 megawatthodin ročně, loni už to bylo jen šedesát,“ uvedl Mrázek, který ve středisku pracuje pět let.
I v Jarošově nad Nežárkou je nedostatek vody ještě výraznější než před rokem. „V podstatě, jako by sucho ani nepřestalo, spíš se ještě zhoršilo,“ poznamenal starosta Bohumil Rod (nestr.).
Josef Ondřej má v Jarošově nad Nežárkou malou vodní elektrárnu od roku 1992. Takové sucho na jaře ale nepamatuje. Elektrárna stojí. Na horním toku Nežárky je vody sotva po kotníky. „Současný stav hladiny odpovídá tomu nejparnějšímu létu,“ dodal starosta.
Problém zasahuje celé Česko
Provoz elektráren se řídí manipulačním řádem. Když průtok klesne pod půl kubíku za sekundu, musí majitel elektrárnu odstavit. Problém se suchem letos není lokální. „Nevidím velký rozdíl mezi situací na Lužnici, Nežárce nebo Otavě. Podobná situace je víceméně po celé České republice,“ řekl hydrolog Vlasák.
Hladiny vodních toků jsou převážně setrvalé nebo pozvolna klesají, průtoky jsou většinou výrazně podprůměrné. Hydrologické sucho je hlášeno na několika desítkách míst. Ve středu mají zůstat hladiny většinou setrvalé nebo budou dál mírně klesat, při přeháňkách a bouřkách mohou menší toky kolísat. Aktuální informace a hydrologické předpovědi uvádí Hlásná a předpovědní povodňová služba.
Půda bez vody, zlepšení se nečeká
Data projektu InterSucho z úterý ukazovala, že už více než třetina Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce do jednoho metru. Dalších třicet procent území zasahuje druhý a třetí nejhorší stupeň. A výraznější zlepšení situace nelze v těchto dnech podle aktuálních předpovědních modelů očekávat, protože nemá pršet až tolik.
Podniky povodí v období sucha nadlepšují průtoky upouštěním vody z přehrad. V těch zůstává vody podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) zatím dost. Mezi nádržemi jsou ale rozdíly. Švihov na Želivce, důležitý pro zásobování Prahy, je naplněný z víc než devadesáti procent, naopak Lipno na začátku Vltavské kaskády ani ne ze tří čtvrtin. Nejobjemnější Orlík má osmdesátiprocentní zásoby, skoro plné jsou Nové Mlýny na Dyji na jihu Moravy.
Český hydrometeorologický ústav uvádí, že v součtu za březen a duben pršelo nejméně od roku 1961. Výsledkem je téměř vysušená svrchní vrstva půdy do čtyřiceti centimetrů, kde se zásoba vody pohybuje mezi nulou a třiceti milimetry.


