Dva roky od spuštění systému nosí elektronické náramky jen zlomek odsouzených. Využitých jich je zhruba dvacet procent. Soudci říkají, že k nástroji získávají důvěru pomalu kvůli někdejším problémům s výběrem dodavatele přístrojů. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) považuje obavy za zbytečné a vyzval soudce i žalobce k většímu využívání trestu domácího vězení.
Náramek odsouzení nesundají do konce trestu. Přístroj, který připomíná pevnou linku, neustále hlídá, jestli člověk neporušil domácí vězení. „Definuje perimetr, ve kterém se obviněný nebo odsouzený může, respektive musí zdržovat,“ vysvětluje vedoucí oddělení elektronického monitoringu pro Prahu a Středočeský kraj Tomáš Pícha. Když monitorovaný pravidla poruší, hned se to dozví v operačním středisku probační služby.
Koaliční i opoziční politici volají po tom, aby se takto hlídalo víc lidí – mimo jiné i kvůli přeplněným věznicím. „Ohledně výživného, myslím si, že je v pořádku omezit mimopracovní aktivity,“ sdělila předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renáta Vesecká (Motoristé).
Aktuálně náramky nosí na nohou zhruba 150 odsouzených nebo obviněných. Celkem jich je k dispozici 700. „Soudci si musí být jisti, že ten systém funguje a funguje dlouhodobě a bezpečně pro ostatní obyvatele,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Státní zástupci kromě nedůvěry v systém argumentují taky tím, že hlídaný musí splňovat řadu podmínek. Třeba bydlet v domě s elektřinou. „My máme hodně alternativních trestů a nástrojů a omezené množství osob, jimž lze tyto alternativní tresty uložit,“ podotkl první viceprezident Unie státních zástupců Adam Borgula.
Ve vyspělých zemích se elektronické náramky využívají běžně
Možnosti ale podle ministra Tejce jsou. Ministr poslal předsedovi Nejvyššího soudu Petru Angyalossymu a šéfce žalobců Lence Bradáčové dopis, ve kterém poukazuje na nevyužitý počet náramků. Pro zástupce justice chce svolat školení.
„Chápu, že uložení trestu domácí vězení je složitější než pohlédnutí z okna a stanovení podmíněného trestu bez ničeho, ale trest domácího vězení má nějaký smysl a cíl,“ uvedl Tejc. „Považuji za velké hýření státními prostředky, pokud nás systém stojí ročně přes třicet milionů,“ dodal.
Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Karla Dvořáka (STAN) je na ministerstvu, aby možnosti využívání tohoto typu trestu pro soudce zjednodušilo.
Pokud by systém hlídal vyšší stovky lidí, probační službě by došly kapacity. „Museli bychom najmout další personál, na který nemáme tabulková místa,“ upozornila ředitelka Probační a mediační služby Gabriela Slováková.
Elektronické náramky se ve vyspělých zemích používají běžně. Známý je případ vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové, která nosí zařízení kvůli zpronevěře veřejných peněz. V Česku je takto hlídaný někdejší soudce Roman Kafka. Na verdikt teprve čeká. Podle policie podvedl přes šedesát lidí.
