Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
„Rusko je největší bezpečnostní hrozba pro Českou republiku, to jednoznačně,“ prohlásil po návštěvě sněmovního bezpečnostního výboru ředitel BIS Michal Koudelka. Poslance o detailech útoku v Německu informoval navzdory původnímu plánu. Po tajném jednání se pak příliš vyjadřovat nechtěl, ale komentářem k pokusu o operaci s drony potvrdil to, před čím zpravodajci v poslední době varují.
Berlín jako viníka označil Moskvu a podle několika členů výboru k tomu vedou i stopy českých tajných služeb. „Nebylo tam nic, co by vyjádření představitelů německé vlády rozporovalo,“ uvedl Pavel Žáček (ODS).
Místopředseda výboru Radek Koten (SPD) navíc nevyloučil, že podobné incidenty se můžou týkat i Česka. „To samozřejmě můžou přijít. Je na bezpečnostních složkách v České republice, aby přijaly dostatečná opatření pro to, aby tyto útoky byly minimalizovány,“ sdělil.
Klíčová služba k udržování vnitřní bezpečnosti státu si však podle návrhu rozpočtu v následujícím roce nepolepší. Má dostat o deset milionů korun méně. „Je tam zabezpečeno, co je potřeba na její chod,“ hájila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Plán zkritizoval lídr opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. „Dát v téhle době BIS méně je hrubá chyba. Paní ministryně Schillerová má ještě měsíc na to, aby to změnila,“ poznamenal.
Babišova kritika ÚZSI
Tajné služby nyní pracují s verzí, že Rusko stojí za dezinformační kampaní, která se pokusila o rozkol v česko-polských vztazích. Lživé zprávy hovořily o záměru Polska zabrat část českého území.
Premiér Babiš na věc reagoval zdrženlivě a zpravodajské služby zkritizoval. „ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace) neobstál. Tu informaci jsem měl mít mnohem dřív. Od ÚZSI jsem ji v podstatě ani nedostal,“ tvrdil na konci srpna. Opozice nicméně připomněla chybějící oddělení strategické komunikace, která zrušily Úřad vlády i ministerstvo zahraničí.
„Vnímám to tak, že si tak trošku s křížkem po funuse vyřizuje účty,“ myslí si o Babišovi Žáček. „ÚZSI v minulosti rád neměl s ohledem na nějakou kauzu, kterou si s nimi spojil,“ dodal.
Veřejná kritika podle nevládních stran služby oslabuje. Úřad pro zahraniční styky a informace reagovat nechtěl. Jeho šéf Vladimír Posolda už dřív oznámil, že ke konci září rezignuje. Michalu Koudelkovi skončí mandát za necelý půl rok. O výběru jeho nástupce vládní špičky zatím mluvit nechtějí.