Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
„Využijeme čas k diskusi s adiktology, ministerstvem zdravotnictví, statistickým úřadem, celní správou a tak dále,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Možné navýšení v dalších letech podle ní bude záviset na odborné debatě.
Podle předsedy ODS Martina Kupky odborný aparát určení daně sledovat musí. „Aby ve výsledku nebyla kontraproduktivní a aby plnila to, co plnit má,“ komentoval.
Resort financí společně s celní správou připravoval analýzu, aby byly jasné důvody, proč se daň nevybírá podle plánu. Podle ministryně Schillerové je důvodem i pokles spotřeby.
Růst tři roky po sobě
Podle výrobců prodej tvrdého alkoholu v posledních letech klesal v reakci na to, že daňové zatížení naopak stoupalo. „Za lahev, která obsahuje půl litru 40procentního alkoholu, jsme v roce 2019 zaplatili na spotřební dani 57 korun. V současné době je to 82 korun 50 haléřů,“ ukazuje výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Vladimír Darebník.
Spotřební daň z lihu teď rostla tři roky po sobě – nejdřív dvakrát o deset procent a letos naposledy o pět procent. Nastavený plán vycházel z konsolidačního balíčku.
„Diskriminační, jednorázové zvýšení spotřební daně jen na jednu komoditu nikdy nemůže přinést očekávaný výsledek,“ myslí si Darebník, který vidí problém v rozevírání nůžek mezi jednotlivými typy alkoholických nápojů.
Předchozí vláda vyšší sazbu spojovala i s vyšším výnosem. Ten ale nerostl, loni dokonce klesl.
„Z osmdesáti procent jsou to nesprávné predikce ministerstva financí. Odpovídá to trendu, který tady za bývalého ministra byl,“ tvrdí Schillerová. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) však „úředníci, kteří psali odhad výběru spotřební daně na alkohol pro ministra Zbyňka Stanjuru (ODS), jsou titíž úředníci, kteří tam sedí dneska“.
Více kontrol
Průběžná data s meziročním srovnáním ke konci května ukazují pokles i letos, kdy zatím daň rostla naposledy. Už pro letošek ministerstvo v novém rozpočtu snížilo odhad výběru z deseti na devět miliard korun.
„Celní správa daňovou mezeru sama přiznává kolem čtyř procent, což není zanedbatelné číslo,“ uvádí ministryně financí. Kontrolní činnost se podle ní zintenzivní a zaměří se na nelegální alkohol.
„Pokud by se ukázalo, že významná část kvůli tak vysoké dani přešla do šedé ekonomiky nebo na černý trh, tak by bylo racionální sazbu upravit, případně ji nechat nějaký čas stabilní,“ míní Skopeček.
Debata o nižší sazbě daně
Možné snížení spotřební daně z lihu ministryně financí navrhovat nechce. Podle jiných politiků by se ale debata o nižší sazbě vést mohla. Zaznělo to i z řad těch koaličních.
„Pokud se ukazuje, že zvyšování sazby, které se děje prakticky rok od roku, nevede k vyššímu výběru daně, tak je dobré se zamyslet i nad tím, jestli ji naopak trochu nesnížit,“ navrhuje poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Proti snižování sazby u alkoholu se staví Piráti. „S tím, jak byl nárůst navržen v konsolidačním balíčku, problém nemáme a další zvyšování by skutečně muselo vycházet z nějaké analýzy,“ říká poslankyně strany Vendula Svobodová.
Možnost pro zvýšení třeba i dalších takzvaných daní z neřestí vidí i další opoziční politici. Ti koaliční ale ne. „Každý je svým způsobem od osmnácti let naprosto zodpovědný za své konání, takže proč ho nějakým způsobem navigovat pomocí daní,“ vyjádřil se ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Místopředseda STAN Lukáš Vlček však argumentuje výší výdajů na boj s alkoholismem v otázkách zdravotnictví a sociálních věcí. „Nebo velká spotřeba alkoholu, jedna z největších v Evropě. Osobně si myslím, že tu ještě nějaký prostor je,“ dodal.
Spotřební daň na tiché víno
Část opozičních politiků rovněž volá po zavedení spotřební daně i na tiché víno. Kritika k současné výjimce míří také od výrobců lihovin.
O zavedení daně hovořil však i premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda má přitom v programovém prohlášení přesný opak, tedy že to odmítá. „Když se podíváme na jiné zdanění alkoholu, tak to úplně nedává smysl. Bude o tom debata. Myslím, že jsou to asi čtyři miliardy,“ uvedl s tím, že by byl pro narovnání. Víno je jediný alkohol, který teď nepodléhá spotřební dani.
Oproti dani z lihu se výběr spotřební daně z tabákových výrobků s rostoucí sazbou zvyšoval. Víc se čeká i letos, a to přes šedesát miliard korun. Kromě cigaret do této skupiny spadají třeba i nikotinové sáčky nebo zahřívaný tabák.
Spotřební daně zahrnují například i odvody z pohonných hmot. V posledních letech na nich stát vybral kolem 150 miliard korun. Loni to bylo přes 166. Letos stát počítá s vyšším výnosem.
Příští rok už by se v příjmech rozpočtu mohla projevit i spotřební daň, která má být nově zavedená z návykové látky kratom. Záměr tento týden oznámila vláda s cílem zpřísnit pravidla na českém trhu. Účinnost plánuje už od roku 2027. Podle ministryně financí může do rozpočtu přinést víc než miliardu korun.


