Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
Signatáři dopisu uvedli, že ČEZ dle nich v současné době funguje dobře a není důvod do něj zasahovat. Současná struktura s menšinovým zapojením minoritních akcionářů navíc podle nich zvyšuje transparentnost řízení firmy.
Výkup akcií od minoritních akcionářů bude dle skupiny signatářů naopak zbytečným utracením peněz, které by firma jinak mohla využít na investice. Alespoň částečným kompromisem by prý mohlo v případě pokračování celého procesu vyčlenění být ujištění, že 49procentní podíl v nové firmě bude umístěn na kapitálový trh.
Není potřeba něco měnit, soudí Míl
„To, co nás trápí, je, že se snažíme opravovat něco, co funguje,“ nechal se slyšet Míl. Domnívá se, že by se měly v oblasti energetiky řešit daleko důležitější úkoly. „Například to, o čem se nemluví – že se plánuje zvýšit daň z plynu na úrovni Evropské komise či že se plánuje řízení ohledně spotřeby,“ dodal.
Dále zmínil, že to, jak je celá transakce pojata, tedy aby výnos z prodeje byl použit na výkup minoritních akcionářů, je podle něho nesmysl. Odmítl argument vlády, že jde o energetickou bezpečnost země. To by se pak dle něj měla „starat o kvalitu přenosové soustavy a distribučních sítí“.
„Navrhujeme, že pokud bude stát akcie prodávat, aby šel cestou burzy. Tím jednak posílí českou burzu i akciový trh a umožní lidem investovat. A podstatné je, že to může použít jako zdroj pro třetí důchodový pilíř. A může mít preferenční akcie především pro občany České republiky,“ řekl rovněž Míl.
Místo toho – soudí bývalý ředitel ČEZ – si budou akcie moci koupit penzijní fondy ze Slovenska, Japonska, Německa, Rakouska, Polska a odjinud, ale žádný příjem nezískají tuzemští důchodci či lidé dnešní střední generace a jejich děti.
„Je to projekt na desítky let dopředu a vykupovat minoritní akcionáře z firmy je zcela zbytečné. Státu stačí (současných) 70 procent pro kontrolu výrobní části i pro udržení energetické bezpečnosti. Na to vůbec nepotřebuje vlastnictví sta procent,“ sdělil Míl. Domnívá se rovněž, že ČEZ by měl být schopen z vlastních zdrojů bez pomoci státu zajistit například prodloužení životnosti jaderných elektráren a výstavbu modulárních reaktorů.
Kabinet chce vše stihnout do roku 2029
Stát v současnosti drží v ČEZ už zmíněných zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
Babiš v minulých měsících avizoval, že kabinet chce proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029. Opozice varovala před ohrožením investic i minoritních akcionářů, po dubnovém oznámení ČEZ ohledně návrhu na vyčlenění nové dceřiné firmy vládu žádala o představení jasného plánu.
Co má zajišťovat nová firma
ČEZ ve středu informoval, že generálním ředitelem dceřiné společnosti ČEZ Energy, kterou založila skupina ČEZ, se stal Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchodu a strategie ČEZ. Představenstvo povede Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. Místopředsedou představenstva je Cyrani, členy se stali Martin Novák a Ondřej Landa. ČEZ chce do dceřiné firmy vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. V mateřské firmě tak následně zůstane především výroba, tedy včetně jaderných elektráren a dalších zdrojů.
„Je to krok, který jsme dlouhodobě diskutovali, zvažovali, objevil se i v naší koncepci podnikatelské činnosti již před mnoha lety a má řadu benefitů,“ řekl Cyrani k nastartovanému procesu.
Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. „Zároveň probíhají další procesy související se schválenou optimalizací vlastnické struktury a řízení,“ doplnil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jedná se o přípravu oceňování jednotlivých dceřiných společností i podkladů pro jednání s ratingovými agenturami pro příslušné posouzení ČEZ Energy i ČEZ.
Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Společnost si v nové dceřiné firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům. Návrh v červnu schválila valná hromada podniku.
ČEZ zahájí audity
ČEZ nyní zahájí prostřednictvím auditů proces oceňování jednotlivých částí, které plánuje do nové firmy převést. Následně bude do ČEZ Energy tyto části přesouvat, začít by s tím měl nejspíš do konce roku. Přesuny budou postupné, nepůjde o celý balík firem najednou. Očekává se, že zřejmě nejdéle potrvá ocenění a přesunutí části tradingu. Celý proces chce ČEZ stihnout nejpozději do konce prvního čtvrtletí příštího roku.
Po dokončení vyčlenění nevýrobní části do nové firmy začne vedení ČEZ hledat pro ČEZ Energy investory. O způsobu prodeje menšinového podílu v nové firmě ale zatím rozhodnuto není. „Základní scénáře jsou dva. V tuto chvíli máme jedinou jistotu – že se budeme chovat způsobem, abychom z toho pro akciovou společnost ČEZ vytěžili maximum. Pokud dojdeme k přesvědčení, že to maximum bude IPO, neboli uvedení nového titulu na burzu, tak se vydáme touto cestou. Pokud dojdeme k přesvědčení, že nejlepší je nabídnout to infrastrukturním světovým hráčům, vydáme se touto cestou,“ řekl v úterý pro iROZHLAS.cz šéf ČEZ Beneš.
Cena podílu, který chce ČEZ investorům nabídnout, by podle některých analytiků mohla činit 150 miliard korun, možná i více. To by mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritních akcionářů z celé mateřské firmy.

