„Obdobně jako loni zvládneme i letos tuto polibkovou tradici hlavně ve středních a vyšších polohách, kde jsou třešně plně rozkvetlé a jejich kvetení vydrží i přes páteční 1. máj. V nížinách už třešně většinou odkvetly, ale ojediněle se mohou objevit později kvetoucí stromy. Na řadě míst navíc některé květy poškodily mrazy,“ uvádí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.
Zprávu o tom, zda bude možné se na prvního máje políbit pod rozkvetlou třešní, připravují posledních šest let.
Stromy přitom v posledních letech nevykvétají přesně ve stejnou dobu. V nížinách, kde kvetou první, byly na prvního máje v květu mezi roky 2021 až 2023. Rok před tímto obdobím už kvetly pouze na horách, kde se obvykle květy objeví později. Minulý rok pak třešně kvetly ve středních a vyšších polohách. Předloni naopak květy nepřišly většinou vůbec, protože je spálil mráz.
To, kam se může brzký nástup jara posouvat, zatím nelze přesně říct, odhady ale existují. „Výhledy na rok na 2100 jsou dost šílené. Meruňky budou kvést na začátku března a pak zmrznou,“ uvedl dříve pro Aktuálně.cz sadař Dominik Grohmann.
Brzké jaro
U třešní nicméně tak velké riziko nehrozí. I tak ale v posledních letech začínala kvést už před 5. dubnem, uvádí meteorologové. Souvisí to s mírnými zimami a nezvykle vysokými teplotami na jaře. Hlavním důvodem, proč není jisté, zda bude prvomájovou tradici možné dodržet, je tak mnohdy příliš brzký příchod jara.
„Letošní nástup jara začal nejprve s 14denním předstihem, ale vzhledem ke střídání chladnějších a teplejších epizod se vývoj vegetace postupně dostal do normálu – kromě části Moravy, kde byl zrychlený. V dubnu nás opětovně potrápily mrazy a ten poslední, z noci na 30. dubna, mohl poškodit některé květy,“ uvádí meteorologové.
Jak dále upozorňují, stejně jako v předchozích letech je i letos rozdíl mezi přírodou a městy, kde tepelný „ostrov“ ovlivňuje začátek kvetení i odkvět třešní.
Ovocné stromy v posledních letech začínají dříve rašit a kvést. Příkladem mohou být kromě třešní třeba meruňky. Jak už dříve upozornili vědci, za zhruba posledních šedesát let začaly meruňky na jihu Moravy kvést až o čtrnáct dní dříve. Stromy se tak „probouzí“ kvůli dřívějšímu příchodu teplých dní.
