Zatímco v roce 1999, kdy jsme nad Evropou měli takhle velké zatmění naposledy, zůstala spousta příležitostí k výdělku nevyužita, letos se z něj stala událost, na kterou se čeká ne se speciálním filtrem, ale s kalkulačkou v ruce.
Pás úplného zatmění projde 12. srpna středem Španělska, kam bude už za pár dní mířit spoust lidí z celého kontinentu i ze zámoří. Třeba rezervační systém SiteMinder už v polovině července upozorňoval, že oproti běžnému roku narostly předběžné rezervace španělských hotelů kvůli zatmění až o 76 procent.
V Asturii, regionu na severu Španělska, nad kterým projde tzv. pás totality, pořádně vyskočily i průměrné ceny za pokoj: o 85 procent nahoru, v Galicii, hlásí nárůst rezervací až o 1800 procent.
Server Travel and Tour k tomu udělal zajímavé propočty: pokud v pásu totality zůstane přes noc 400 tisíc návštěvníků na dvě noci, mohly by tržby z ubytování dosáhnout zhruba 118 milionů eur (při kurzu 25 korun za euro skoro tři miliardy korun). Připočteme-li jídlo, dopravu a atrakce kolem 200 eur na den a návštěvníka, celkové přímé tržby by se mohly vyšplhat až k 285 milionům eur, tedy víc než sedmi miliardám korun.
33 miliard za tři dny
Nejoptimističtější scénář Travel and Tour ale počítá s až milionem návštěvníků, kteří zde přenocují, což by mohlo znamenat až 771 milionů eur (přes 19 miliard korun!) a to stále nepočítá s tím, že spousta návštěvníků do oblasti přijede jen na jeden den a nepřespí zde, přesto utratí za jídlo, pohonné hmoty nebo suvenýry.
Zatmění má jednu vlastnost, kterou turistický ruch jinak těžko shání: nedá se přesunout ani odložit. Kdo ho chce vidět, musí být v přesně danou hodinu na přesně daném pruhu země. A ten pruh vede přes venkov, který jinak turisté míjejí, od čehož si pochopitelně dané oblasti slibují kromě jednorázových tržeb také dobrou reklamu.
A protože Španělsko čekají hned tři zatmění po sobě – v letech 2026, 2027 a 2028 – jejich souhrnný ekonomický přínos by podle prognóz mohl přesáhnout 1,3 miliardy eur, tedy zhruba 33 miliard korun.
Nejsme v tom sami
Zamotala se vám z astronomických částek hlava? Věřte, že to není žádná evropská výstřednost. Když v dubnu 2024 přešlo úplné zatmění napříč Spojenými státy, odhadla analytická společnost The Perryman Group jeho celkový ekonomický dopad na šest miliard dolarů.
Přímé útraty návštěvníků jako benzin, hotely, jídlo, brýle činily zhruba 1,6 miliardy, zbytek dodala takzvaná multiplikace, tedy peníze, které se v ekonomice roztočí dál, když jeden utracený dolar znovu a znovu někdo přijme jako tržbu.
I ve Spojených státech se utrácelo už při předchozím zatmění v roce 2017, tehdejší částky jsou však ve srovnání s těmi aktuálními skoro směšné.
Prodavači krumpáčů ve zlaté horečce
Pokud máte pocit, že si vydělá vlastně jen pár šťastlivců, kteří mají dům na správném místě, jste na omylu. Největší množství peněz se netočí v hotelech a leteckých společnostech, zlatý důl je v kusu papíru s fólií za pár korun, bez kterého se na Slunce dívat nedá.
American Paper Optics, největší světový výrobce pozorovacích brýlí, vyrobila k zatmění 2024 pětasedmdesát milionů kusů. Ještě k zatmění v roce 2017 jich přitom stačilo pětačtyřicet milionů. V nejsilnějších dnech chrlila přes milion brýlí denně a tržby jí proti běžnému roku vyskočily zhruba na pětinásobek.
Je to logika zlaté horečky: nejjistěji nezbohatne ten, kdo rýžuje zlato, ale ten, kdo horníkům prodává krumpáče a lopaty.
Padesát korun, nebo třicet tisíc?
Peníze se samozřejmě točí i kolem prodeje pozorovacích brýlí. Ty se prodávají za 60 až 80 korun v e-shopech, hvězdárnách i u soukromých popularizátorů astronomie a jejich cena postupně stoupá.
A jak se zatmění blíží, zvedá se i jejich cena. Autorka tohoto článku si sadu čtvero brýlí a dvou filtrů pro focení přes mobil koupila 1. července za 264 korun, o necelý měsíc později ta stejná krabička na tom samém e-shopu stojí 350 korun.
Za průměrných 50–80 korun (s průměrným platem pod 13 tisíc) se brýle prodávaly i v roce 1999. V pražském planetáriu se tehdy cena udržela na 33 korunách a svářečská sklíčka se na Liberecku prodávala kolem 25 korun.
Severosklo v Kamenickém Šenově, tehdy jediná firma u nás vyrábějící svářečská skla, během tří týdnů vyrobilo 220 tisíc kusů a někteří zaměstnanci museli kvůli enormní poptávce přerušit dovolenou, dělaly se i mimořádné směny.
A jak ale Lidové noviny tehdy poznamenaly, „pouliční prodavači si pak už vůbec nebrali servítky: cenu brýlí (bez jakékoli záruky, že skutečně chrání proti intenzivnímu slunečnímu záření) vyšroubovali někteří z nich až k 280 korunám za kus“.
Kdo si chce úkaz vyfotit dalekohledem, potřebuje silnější ochranu než papírové brýle. Oblíbená je třeba fólie Baader AstroSolar, která u nás vyjde kolem pěti set korun a vydrží na víc než jedno zatmění. I to je ovšem drobná položka vedle výletu do Španělska.
Už před rokem po letenkách na inkriminovaný termín pokukoval hvězdář Michal Štipl, tehdy prý stály pro celou rodinu kolem 20 tisíc. „Nakonec jsem je kupoval až letos v lednu a letenky byly skoro dvakrát tak drahé a ubytování raději ani nekomentuju,“ přiznává.
Podle portálu kiwi.com vás teď letenky do Bilbaa na inkriminovaný termín vyjdou na 9–10 tisíc korun za osobu, noc z 12. na 13. srpna v Leónu, jednom z měst, které už je opravdu blízko onoho pásu totality, se ještě sehnat dá, zhruba od 8500 za dvojlůžkový pokoj.
Brýle ovšem mají jednu výhodu: zůstanou vám i na příští srpen, kdy se nad Evropou zatmí znovu.
VIDEO: Vědci na Havaji zaznamenali žhavý povrch Slunce v doposud nejvyšších detailech
Zdroj: SiteMinder, Travel and Tour, EuroWeeklyNews, The Perryman Group
