Víc než deset let Rusko pod vedením Vladimira Putina chystalo Západu jednu ponižující porážku za druhou – od invaze do Gruzie v roce 2008, přes zabrání ukrajinského Krymu v roce 2014 až po obnovení vlivu na Blízkém východě nebo jeho prohloubení v Africe.
Pak ale Putin udělal chybu – podcenil Ukrajinu, píše v komentáři pro The Wall Street Journal Walter Russell Mead.
Ačkoliv by ruské jarní nebo letní ofenzivy mohly Ukrajinu stále dostat do vážné krize, válka už trvá příliš dlouho, vyžádala si příliš mnoho obětí a natolik oslabila základy ruské moci, že jiného než Pyrrhova vítězství se Ruské federaci dosáhnout nepodaří.
Nejpravděpodobnějším výsledkem je mučivá patová situace, která bude dál pohlcovat lidské i ekonomické zdroje a ohrozí Putinovu moc i budoucnost celého státu, myslí si člen Aspen Institutu, novinář a pedagog.
Mead také upozorňuje na skutečnost, že Putinovi se nepodařilo zvrátit oslabování ruského vlivu v postsovětském prostoru. Připomíná nedávný pád Viktora Orbána, ale i to, že Arménie nebo Ázerbájdžán aktivně spolupracují se Západem a některé středoasijské státy se ekonomicky víc než na Rusko upínají na Čínu.
Učinit Rusko znovu velké se nedaří
Zatímco Putinovy snahy učinit Rusko znovu velikým upadají hned v několika geopolitických azimutech, válka na Ukrajině prohlubuje demografický úpadek země, všímá si analytik. Ve válce totiž zahynuly statisíce bojeschopných mužů a další tisíce lidí ze země uprchly.
Není divu, že podle posledních zpráv Putin zpřísňuje bezpečnostní opatření týkající se své osoby a tráví čím dál tím víc času v bunkrech, konstatuje ve svém komentáři Walter Russell Mead.
Historie si ho tak nakonec může pamatovat jako vůdce, za jehož vlády Rusko definitivně a nevratně přišlo o postavení skutečné velmoci, dodává.
