Především během noci a rána na čtvrtek 30. července stovky převážně mladých lidí využily marockého státního svátku (Dne trůnu) a faktu, že marocké bezpečnostní složky polevily v kontrolách na plážích, a vydaly se na „plavbu“ za novým životem.
Migranti se snaží do španělského teritoria dostat masivním připlouváním a překonáváním vlnolamů na plážích jako Tarajal. Pokusy o překonání moře si už vyžádaly také oběti, za poslední dny byla z vody vytažena těla nejméně tří utonulých.
Situace v enklávě, kde žije necelých 85 tisíc obyvatel, je podle úřadů kritická. Přijímací centra pro dospělé i nezletilé bez doprovodu jsou naprosto přehlcená a kolabují.
„Čelíme stavu absolutní humanitární a sociální nouze,“ burcuje Vivas a obviňuje centrální vládu z nečinnosti. „Španělská vláda musí tváří v tvář migrační krizi v Ceutě okamžitě jednat. Obviňujeme ji ze zanedbání povinností,“ kritizuje vládu opoziční pravicová Lidová strana a dožaduje se vyhlášení nouzového stavu.
Nouzový stav nebude, vzkázala vláda
To ale vláda odmítla s tím, že zákon jej v případech migračních krizí nestanoví. Ministerstvo vnitra argumentuje striktně právně: státní předpisy civilní ochrany definují nouzový stav pro situace, jako jsou povodně, zemětřesení či průmyslové havárie. Migrační toky do této legislativy nespadají, a proto stát tento mechanismus aktivovat nemůže. Opozice to označuje za alibismus.
Místní vláda v Ceutě má navíc svázané ruce, protože nemůže migranty deportovat. Platí totiž rozhodnutí Nejvyššího soudu, že hromadné deportace jsou nezákonné. V září 2025 dokonce provinční soud v Cádizu odsoudil bývalou viceprezidentku vlády Ceuty Mabel Deuovou za repatriaci 55 nezletilých do Maroka v roce 2021.
Místní vláda proto v parlamentu naléhavě prosazuje urychlenou novelu zákona o cizincích, která by legalizovala okamžité vyhoštění přímo na hranici.
