Minulý rok si lidé osvojili nejvyšší počet dospělých od roku 2020. K adopci dospělého člověka nejčastěji dochází v rodinách, kde dlouhodobě funguje vztah nevlastního rodiče s dítětem. Ti pak chtějí mít vztah právně potvrzený i pro širší rodinu. Další forma se týká jen osvojitele a osvojence. Adopcí dospělého podle oslovených právníků nevzniká rodičovská odpovědnost. Krok ale upravuje majetkové vztahy, dědění nebo vyživovací povinnost.
„Za posledních šest let bylo adoptováno 648 zletilých, z toho nejvíce v minulém roce, a to 136,“ sdělila ČT Markéta Poslušná z odboru komunikace ministerstva spravedlnosti.
Existují dva typy osvojení dospělého člověka. První je obdobou adopce dítěte, druhý ne. Od roku 2020 eviduje ministerstvo 582 osvojení prvního typu, loni 128. Druhý typ schválily soudy od roku 2020 v 66 případech, loni osmkrát. Rozdíl spočívá hlavně ve změně vazby adoptovaného na původní rodinu.
Podle rodinné advokátky Alexandry Florianové první varianta původní rodinné vazby osvojence v zásadě nahrazuje. „Zatímco druhá je zachovává a pouze k nim přidává nový právní vztah mezi osvojitelem a osvojencem,“ popisuje rodinná advokátka Alexandra Florianová. „První typ zpravidla potvrzuje rodičovský vztah existující již od dětství,“ vysvětluje advokát a zakladatel webu dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.
Podle advokátky Petry Markové, která se zaměřuje mimo jiné také na rodinné právo, vzniká u adopce prvního typu příbuzenský vztah s celou širší rodinou, u druhého typu se vztah na příbuzné osvojitele nevztahuje.
Přání nebo zájem dědit nestačí
Občanský zákoník podle právníků připouští osvojení dospělého jen ve výjimečných případech. Samotný zájem o dědictví k tomu nestačí. „Soud vždy zkoumá, zda návrh sleduje skutečné vytvoření či potvrzení rodinného vztahu, nikoliv pouze obcházení právních předpisů nebo dosažení majetkového prospěchu,“ upozornila Florianová.
„Soud musí též posoudit, zda by takové osvojení nebylo na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojence,“ doplňuje právnička roku 2025 v oblasti rodinného práva Renáta Šínová. Soud musí podle ní vyhodnotit adopci jako přínosnou pro obě strany, v mimořádných případech alespoň pro jednu z nich.
Rodičovská odpovědnost nevzniká
Podle advokáta Preusse adopcí dospělého nevzniká pro osvojitele ani rodičovská odpovědnost ani právo rozhodovat o životě osvojeného. „Osvojenec je dospělý a svéprávný člověk. Osvojení proto upravuje především jeho osobní stav a rodinné a majetkové vztahy, například příbuzenství, dědění nebo vyživovací povinnost,“ vysvětluje.
Šínová popsala zkušenost s adopcí dospělých nevlastním otcem, s nímž jako děti vyrůstaly. „Tento je vychovával, zatímco jejich otec se o ně zásadně nestaral a jen jim platil výživné,“ dodala. Podle Florianové chce osvojením zletilého rodina velmi často stvrdit vztah, který nastal po odtržení biologického rodiče od rodiny. Podle advokátky jsou taková rozhodnutí založená na citech a úctě. „Rodič si prakticky vybere děti a děti si vyberou rodiče,“ uvádí.


