Podle studie je v zemích s vysokými příjmy kvůli využívání AI ohroženo zhruba 14,2 procenta pracovních míst. To je více než trojnásobek oproti zemím s nízkými a středními příjmy, kde riziku automatizace čelí 4,5 procenta pracovních pozic. Důvodem je především vyšší podíl profesí, u nichž může AI převzít část nebo většinu pracovních úkolů.
Zároveň SB upozornila, že AI nemusí pro rozvojové země představovat pouze hrozbu, ale může přinést i výrazné zvýšení produktivity. V těchto zemích by podle odhadu mohla pomoci zefektivnit práci u 16,2 procenta pracovních míst, což je hodnota blízká očekávanému přínosu v zemích s vysokými příjmy, kde činí 18,7 procenta.
Podle hlavního ekonoma SB Indermita Gilla přitom chudší státy nepotřebují rozsáhlé jazykové modely ani velká datová centra, aby z AI těžily. I menší a levnější nástroje mohou milionům lidí zlepšit přístup ke zdravotní péči, vzdělání nebo pomoci v zemědělství.
Autoři zprávy ale zároveň upozornili, že k využití potenciálu AI je třeba vytvořit odpovídající podmínky. Vlády chudších zemí by podle nich měly zajistit především dostupné internetové připojení a stabilní dodávky energie. Bez cílených opatření by totiž AI mohla naopak prohloubit rozdíly mezi jednotlivými státy, zvýšit nerovnost uvnitř zemí a vést k další koncentraci tržní síly u několika dominantních firem.
SB mezi země s vysokými příjmy řadí Německo a řadu dalších evropských států, včetně Česka a Slovenska, Spojené státy, Spojené arabské emiráty, Japonsko nebo Jižní Koreu. Do skupiny zemí se středními příjmy zařazuje například Brazílii, Čínu, Mexiko, Egypt, Indii, Thajsko a Vietnam. Mezi státy s nízkými příjmy pak patří například Afghánistán, Etiopie, Sýrie nebo Uganda, upozornila agentura DPA.
