Komerční prezentace Aktual.: 14.06.2026 07:50
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel očekává zvýšení úrokové sazby na 3,75 procenta, zároveň ale upozornil, že rozhodování nebude pro bankovní radu jednoduché. „Zvýšení úrokové sazby s jedním z nejnižších růstů spotřebitelských cen v EU a v podstatě na cíli centrální banky bude pro ČNB představovat komunikační výzvu. A to jak vůči veřejnosti, tak vůči vládě. Její předseda (Andrej Babiš, ANO) totiž právě nízký růst spotřebitelských cen v EU vnímá v posledních týdnech jako důvod pro přiblížení úrokové sazby ČNB k Evropské centrální bance,“ uvedl Šindel. ECB nicméně tento týden zvýšila svou klíčovou sazbu ze dvou procent na 2,25 procenta.
Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš rovněž předpokládá zvýšení sazeb, a to zejména kvůli pokračujícím inflačním tlakům vyvolaným konfliktem na Blízkém východě a uzavřením Hormuzského průlivu. „Inflační rizika již narostla v posledních týdnech do té míry, že včasné signalizační zvýšení úrokových sazeb dává z pohledu centrální banky značný smysl. Nejednalo by se rozhodně o měnověpolitickou chybu a včasný pohyb sazeb směrem vzhůru může snížit potřebu zvyšovat sazby výrazněji později v průběhu tohoto roku,“ uvedl Bureš.
V české ekonomice přetrvává řada proinflačních faktorů, upozornil hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Kromě dopadů konfliktu na Blízkém východě zůstává zvýšená inflace služeb, která se promítá do jádrové inflace. Proinflačním faktorem je také nad očekávání silný růst mezd. Silné zůstává rovněž tempo úvěrování české ekonomiky, zejména na hypotečním trhu. Fiskální politika navíc zůstává spíše expanzivní,“ dodal. Rozhodnutí o zvýšení sazeb ale podle něj nemusí být jednomyslné.
Místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim podotkl, že s prodlužováním konfliktu v Íránu roste pravděpodobnost, že ČNB úrokové sazby zvýší. „Osobně se domnívám, že centrální bankéři ještě tentokrát ponechají sazby beze změny. Pokud sazby přece jen o čtvrt procentního bodu zvýší, bude to především signál trhu, že ČNB je připravena s inflací bojovat těmito nepopulárními kroky,“ podotkl.
Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler naopak očekává, že bankovní rada zatím ke zvýšení sazeb nepřistoupí, a to i přes nynější zpřísnění měnové politiky v eurozóně. „Krok ECB se očekával, a proto na něj národní banka reagovat nemusí,“ uvedl. „Pokud by ECB zopakovala zvýšení i v červenci, měla by se nad zpřísněním měnové politiky zamyslet i ČNB,“ dodal Pfeiler.
Zvýšení sazeb neočekává ani předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hana Seifertová, a to zejména s ohledem na vývoj inflace, která v květnu zvolnila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Zároveň ale podle Seifertové nyní nelze čekat ani uvolnění měnové politiky, a to kvůli geopolitickému napětí.
ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, v prosinci 2023 ji začala postupně snižovat. Od loňského května sazba činí 3,5 procenta. Pokud by nyní bankovní rada rozhodla o zpřísnění měnové politiky, bylo by to první zvýšení sazeb od nástupu Michla na pozici guvernéra ČNB.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
