Analytici: Rusko nyní nemá zájem na otevřeném konfliktu s NATO

Vyjádření analytiků přicházejí po sérii varování evropských představitelů a zpravodajských služeb před možnými dalšími kroky Ruska. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka o víkendu pro britský list Guardian připustil, že možný ruský útok, včetně omezeného vpádu na území některého členského státu NATO, by mohl přijít v řádu měsíců. Zároveň očekává zesílení ruské sabotážní kampaně v Evropě.

Polský premiér Donald Tusk minulý týden s odkazem na informace zpravodajských služeb varoval před ruskými hybridními útoky s využitím dronů a raket proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že Rusko vede proti Česku hybridní válku.

Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že není pravděpodobné, že by Rusko v horizontu měsíců přistoupilo k vojenskému napadení. Upozornil především na rozdíl mezi tím, zda je určitý scénář možný, a tím, nakolik je pravděpodobný. I přesto se státy podle něj mají připravovat i na události s malou pravděpodobností, pokud by měly velmi závažné následky.

Rusko podle Bahenského už nyní provádí napříč Evropou široké spektrum sabotáží a dalších nepřátelských kroků. Za krajní scénář označil například omezené narušení území některého ze států NATO. Možný je podle něj také raketový útok, který by způsobil větší škody a Rusko by ho vydávalo za náhodný.

„Rusko aktuálně nemá vojenskou kapacitu na konvenční invazi do Evropy a otevření další fronty. Dostatečné schopnosti má ale na omezenou vojenskou akci, například útok pomocí dronů nebo přeshraniční pozemní operaci na východním křídle NATO, například v Pobaltí,“ míní Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Cílem takové akce by podle Smetany mohlo být otestování schopnosti členských států NATO reagovat na dílčí ruskou provokaci. Moskva může podle něj pracovat s předpokladem, že se spojenci včetně Spojených států neshodnou na aktivaci článku 5 o kolektivní obraně ani na podobě společné odpovědi. „To může vést k politické krizi uvnitř aliance a k jejímu oslabení,“ dodal.

Schopnosti Ruska jsou nyní výrazně omezené i podle Bahenského. Moskva by podle něj podobné kroky nepodnikala, pokud by předpokládala, že povedou k ozbrojenému střetu. Může se ale přepočítat a podniknout omezenou akci, která následně vyeskaluje. Nebylo by to podle Bahenského ani poprvé, co Rusko provedlo špatnou kalkulaci.

Rusko také podle Vlastislava Břízy z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v současnosti nemá zájem na otevřeném konfliktu s NATO. Válka na Ukrajině podle něj váže značnou část ruských vojenských, ekonomických i lidských kapacit a otevření další fronty proti výrazně silnější alianci by pro Moskvu znamenalo obrovské riziko s minimálním ziskem.

To podle Břízy neznamená, že Rusko nebude eskalovat. Výhodnější je pro něj podle Břízy ale působení v takzvané šedé zóně, kam zařadil sabotáže, kybernetické útoky, drony či využívání zástupných aktérů. „Cílem může být testování jednoty NATO a současně zastrašování evropské veřejnosti,“ řekl.

Rusko se podle Bahenského snaží demonstrovat schopnost škodit NATO a znejistit západní státy a jejich veřejnost tak, aby omezily podporu Ukrajiny. Moskva je podle něj přesvědčena, že slabina Evropy nespočívá nutně v ekonomických či vojenských schopnostech, ale v její vůli.

Smetana zdůraznil, že zmíněné teze neznamenají, že se takový scénář naplní nebo že by případný ruský předpoklad o nejednotné reakci NATO byl správný. „Určitě není nyní na místě panika, ale racionální pozornost věnovaná reálné hrozbě a možným preventivním opatřením,“ uvedl. Za důležité označil mimo jiné přípravu na krizovou komunikaci, zvýšenou ochranu kritické infrastruktury a koordinaci postupu členských zemí NATO vůči Rusku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}