Podle deníku The Wall Street Journal je ovšem Trump ochotný ukončit vojenské operace proti Íránu, i když nebude otevřen Hormuzský průliv.
Vojenská mise zaměřená na znovuotevření průlivu, který je stěžejní námořní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, by prodloužila konflikt na delší dobu, než byl původní časový rámec Washingtonu, tedy čtyři až šest týdnů.
Trump proto rozhodl, že USA po dosažení hlavních válečných cílů, tedy oslabení íránských námořních a balistických kapacit, utlumí vojenské operace a ohledně odblokování průlivu budou na Teherán vyvíjet diplomatický nátlak.
Pokud Írán neumožní volnou plavbu průlivem, chce Trumpova administrativa přimět evropské země a státy Perského zálivu, aby se iniciativy chopily ony, píše The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele.
V pondělí přitom Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení.
Íránský režim kombinací několika útoků a opakovaného varování plavidlům, že o bezpečném proplutí Hormuzským průlivem rozhodují jeho ozbrojené složky, pohyb obchodních lodí a tankerů na této vodní cestě výrazně omezil.
Na začátku nynějšího konfliktu dávaly země Zálivu najevo nespokojenost s tím, že USA nevzaly v potaz jejich varování, že útoky proti Íránu naruší stabilitu celého regionu. Nyní se však snaží Bílý dům přesvědčit, že současná situace je jedinečnou příležitostí ochromit režim v Teheránu jednou provždy. Jejich úsilí zesiluje v době, kdy se Trump k pokračování války či jejímu konci vyjadřuje protichůdně.
Země Zálivu nejsou nicméně názorově jednotné. Spojené arabské emiráty neveřejně žádají americkou invazi do Íránu. Kuvajt a Bahrajn se také přiklání k pozemní operaci na území Íránu. Spojené arabské emiráty od počátku války čelily více než 2300 íránským útokům drony a balistickými střelami a jsou rozhořčeny tím, že útoky narušují jejich obraz jako bezpečného a bohatého centra mezinárodního obchodu a turismu.
„Íránský režim, který odpaluje balistické střely na obytné budovy, bere si globální obchod jako rukojmí a podporuje ozbrojené skupiny, nemůže být nadále součástí regionálního uspořádání,“ napsala v pondělí náměstkyně emirátského ministerstva zahraničí Núra Kaabíová v deníku The National.
Saúdská Arábie dlouhodobě upřednostňuje politické řešení konfliktu a je si vědoma toho, že čím déle válka potrvá, tím více příležitostí Írán bude mít útočit na její ropnou infrastrukturu. Rijád však žádá, aby byl konec války podmíněn „neutralizováním íránského jaderného programu“, zničením jeho balistického programu, ukončením podpory proíránských ozbrojených skupin v regionu a zamezením budoucího uzavření Hormuzského průlivu Íránem.
Katar a Omán, které dlouhé roky hrály důležité role prostředníků mezi Íránem a Západem, preferují diplomatické řešení konfliktu.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
Dubajské úřady uvedly, že v jižní části města dnes dopadly úlomky zneškodněné íránské střely a lehce zranily čtyři lidi. V Saúdské Arábii trosky sestřeleného íránského dronu zranily dvě osoby v blízkosti Rijádu, píše agentura AFP.
