Všech 92 opozičních poslanců se podepsalo pod návrh ke svolání mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě. Řešit chtějí rozpočet pro příští rok, kdy jim vadí druhý nejvyšší navrhovaný schodek v historii Česka 386 miliard korun. Kromě toho opozici vadí Babišův nevyřešený střet zájmů a útoky vlády na justici nebo média.
Zatímco vládní většina deklaruje jednotu, považuje svolání schůze za předvolební tah a Babiš řekl, že se na schůzi těší, opozice tvrdí, že vláda svými kroky mění charakter Česka k horšímu. Návrh pak podle ní není prázdné gesto, i když třeba šéf lidovců Jan Grolich už dopředu řekl, že očekává neúspěch opozice. Ta potřebuje k vyslovení nedůvěry 101 hlasů.
Babiš bude letos čelit už druhému pokusu o vyslovení nedůvěry. První byl hned v únoru letošního roku asi tři týdny poté, co vláda získala důvěru. Důvodem byl spor koaličních Motoristů s Hradem kvůli Filipu Turkovi.
Během své první vlády v letech 2017 až 2021 Babiš musel přečkat hned tři hlasování. A to přesto, že jeho koaliční vláda byla oficiálně menšinová a opírala se o hlasy komunistů.
První byl až Špidla
Od roku 1993 Česká republika zažila zatím 21 pokusů o vyslovení nedůvěry, úspěšný byl ale zatím jediný. Prvním premiérem, který musel přečkat hlasování o nedůvěře, byl ale až Vladimír Špidla v roce 2003, kdy tehdy opoziční ODS vadila reforma veřejných financí. Nakonec ale kabinet hlasování ustál, když pro vyslovení nedůvěry bylo jen 98 poslanců.
Od té doby si prošel tímto hlasováním – s výjimkou Jiřího Paroubka a úřednických vlád – každý český premiér.
Premiéři Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka museli přečkat jen jedno hlasování, další předsedové vlád už museli důvěru ve sněmovně před opozicí hájit častěji. U Grosse byla vládní krize kvůli tomu, že premiér nedokázal jasně vysvětlit financování bytu. I tento kabinet hlasování ustál, kdy pro návrh bylo 78 poslanců a rovnou 46 zákonodárců se zdrželo.
U Sobotkovy vlády byl důvodem hlasování střet zájmů Andreje Babiše, který byl tehdy ministrem financí. Kabinet nakonec hlasování ustál s jasnou většinou 105 hlasů.
Hned čtyři pokusy opozice pak přestála koalice v čele s Petrem Fialou (ODS). I tady vláda většinou měla pohodlnou většinu v dolní komoře, ale při posledním hlasování vyvolaném kvůli tzv. bitcoinové kauze byl rozdíl jen 4 hlasy.
Trojlístek rekordmanů
Nejčastěji museli ustát hlasování o nedůvěře Mirek Topolánek a Petr Nečas. A to rovnou pětkrát. Po nadcházející schůzi k nim přibude i Babiš, i když ten k tomu na rozdíl od svých předchůdců potřeboval dvě volební období.
Nečas přestál tři pokusy o vyslovení s jasnou většinou, poslední dvě hlasování ale už byla vyrovnanější. Pokus číslo čtyři byl v poměru 89 pro a 89 proti a dalších 22 poslanců nehlasovalo. Při posledním pokusu byl rozdíl jen pět hlasů a 11 poslanců nehlasovalo.
To Mirek Topolánek se zapsal do historie jako dosud jediný český premiér, kterému byla sněmovnou vyslovena nedůvěra. Tato vláda se opírala o dva hlasy přeběhlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Tři hlasování Topolánek přečkal s většinou 101 hlasů. To čtvrté už bylo těsnější (96 pro a 97 proti) a poslední páté úspěšné poté, co se k opozici připojili i potřební čtyři poslanci z koaličního tábora.