Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti režimu prezidenta Vladimira Putina – a to ve válce na straně Ukrajiny. Leonid Volkov, bývalý spolupracovník zemřelého ruského opozičníka Alexeje Navalného, oznámenou Kapustinovu smrt komentoval s tím, že šlo o nacistu a oslavil „denacifikaci“.
Jenže Kapustin žije. Nyní se po delší době ukázal na veřejnosti prostřednictvím video rozhovoru, který trval téměř pět hodin. V něm se rozpovídal o mnohém.
Například o tom, že muž, kterého média označují za hlavního neonacistu Evropy, má židovské předky. Jeho dědeček z matčiny strany byl Žid jménem Jefim Aronovič Karpmanskij. Sám Kapustin se ovšem považuje za Rusa.
Vyjádřil se také například k bývalému německému diktátorovi. „Mám extrémně negativní názor na Adolfa Hitlera coby vraha milionů,“ prohlásil Kapustin. Ovšem s tím, že pozitivně hodnotí jeho roli v německých dějinách a podařilo se mu obnovit v zemi pořádek, doslova ji „vytáhnout ze dna“.
„Myslím, že každý Němec, bez ohledu na své politické názory – ať už národní demokrat, nebo dokonce komunista – byl upřímně potěšen Hitlerovým nástupem k moci a proměnou zničeného, poníženého Německa v prosperující, vyspělou a moderní zemi,“ řekl Kapustin.
Kdo platí Ruský dobrovolnický sbor?
Z veřejně dostupných zdrojů není jasné, jak je přesně Ruský dobrovolnický sbor financovaný ani kolik členů přesně má. Kapustin ale popsal, jak je to s platem. Člověk umístěný přímo na linii kontaktu dostává přibližně 100 tisíc hřiven (asi 2500 dolarů či 50 tisíc korun) měsíčně. Běžný plat je přibližně tisíc dolarů, podle Kapustina se jedná především o platby od ministerstva obrany.
„Bojový plat závisí na tom, co děláte a kde jste umístěni. Existuje odstupňování 100/50/30. Celkem můžete obdržet 3000 až 3500 dolarů,“ tvrdí Kapustin. On sám prý žije ze svého platu kolem 2500 až 3000 dolarů a z výnosů své neonacistické značky White Rex.
Zabíjení civilistů v Rusku
Kapustin odmítl zprávu, že během útoků a výjezdů do ruské Brjanské oblasti v březnu 2023 příslušníci „jeho“ sboru zranili desetileté dítě, a označil ji za lež. „Dva lidé byli zabiti. Auta jela příliš rychle. Zablokovali jsme silnici… Bylo zřejmé, že se nezastaví, a museli jsme zahájit palbu. Tohle je válka a bohužel je nemožné předvídat takové scénáře,“ popsal zmíněnou tragédii.
Z vojenského hlediska Kapustin vysvětluje výjezdy do Brjanské a Belgorodské oblasti jako způsob, jak demonstrovat, že protiputinovský odpor existuje, je ozbrojený a je stále ve hře. „Dosáhli jsme neuvěřitelného nárůstu pozornosti a následně i darů a především dobrovolníků,“ pochvaloval si.
Práva LGBT komunity a feminismus
Kapustin důsledně vystupuje proti právům LGBT a feministickým myšlenkám. „O jaké rovnosti mluvíme, když muži jdou do války a ženy se mohou volně pohybovat, kam se jim zlíbí? Například když muži pracují v nebezpečných profesích, zatímco ženy jsou od nich osvobozeny?“ míní.
Podle něj se moderní feministky snaží vnutit společnosti nové standardy krásy, dělají z toho politický akt a tvrdí, že žena je krásná i s neoholeným podpažím a nadváhou. „No, já si prostě myslím, že je to esteticky neatraktivní. A když lidé požadují privilegia spíše než práva, přinejmenším na sebe neustále strhávají pozornost,“ soudí Kapustin.
Podle něj je „tahání státu do ložnice“ špatné a LGBT lidé záměrně politizují svou sexuální orientaci a preference.
O zákazu vstupu do EU
Podle Kapustina mu byl vstup do Evropské unie zakázán v roce 2019 poté, co o něm vyšel článek v časopise Der Spiegel. „Je důležité si uvědomit, že jsem se v Evropské unii nedopustil jediného trestného činu. Správní delikty nemají za následek odebrání povolení k pobytu ani desetiletý zákaz vstupu do schengenského prostoru. A nejvtipnější je, že to podtrhuje skutečnost, že jsem byl nucen opustit Evropskou unii pouze kvůli svému politickému postoji,“ komentuje.
Německo mu podle něj naznačilo, že představuje hrozbu pro demokratický systém a demokratické hodnoty země. Což podle Kapustinova názoru souvisí s jeho politickými názory a aktivismem.
„Vedl bych stranu“
V budoucím Rusku se Kapustin vidí především jako velitel a zakladatel dobrovolnického sboru. „Další věc je, že v tu chvíli by Ruský dobrovolnický sbor měl být méně vojenskou a více politickou organizací,“ zamýšlí se.
„Vedl bych stranu – ať už se jmenuje jakkoli, třeba ‚Pořádek a spravedlnost‘ – a účastnil bych se normálního, srozumitelného, transparentního politického boje bez politických atentátů, a co já vím, ‚nováčků‘, ‚staromilů‘ a tak dále.“ Kapustin také prohlašuje, že by rád Rusko (nebo alespoň jeho část) změnil k lepšímu.
Kapustin se přestěhoval do Kyjeva v roce 2017, na počátku ruské invaze v roce 2022 založil Ruský dobrovolnický sbor. Ten se proslavil zmíněnými „výjezdy“ na ruské území nebo například tím, že ruské válečné zajatce zpovídají a dělají s nimi rozhovory. Tak se ostatně veřejnost dozvěděla o zajatém Čechovi Jakubu Jurčagovi, o jehož příběhu web Aktuálně.cz informoval.
Podle manifestu sboru má být jeho cílem svrhnout Vladimira Putina, vytvořit etnický ruský stát bez imperiálních ambicí a zaměřit se na blaho etnických Rusů.
