Když Aktuálně.cz tento týden krátce mluvilo s prezidentem Petrem Pavlem v Lánech, kde se setkal s mladými politiky a političkami, působil uvolněně a neformálně. Jakmile ale uslyšel otázku, jestli je správné, když opakovaně kritizuje vládu Andreje Babiše, začal důraznějším hlasem tvrdit, že nemá jinou možnost, jestliže tuto kritiku slyší, a už vůbec s ní nemíní přestat třeba proto, že by to bylo pro něj možná před dalšími prezidentskými volbami takticky výhodnější.
Podle prezidentovy jasné reakce nebylo pochyb, že v kritice bude pokračovat a že je přesvědčený o tom, že tak činí ve prospěch Česka. Bylo jen otázkou času, kdy a s jakou další kritikou vystoupí. Dnes publikovaný rozhovor pro iDNES.cz definitivně ukázal, že se v této kritice nemíní mírnit.
Pokud si ho premiér Babiš, který už tak reaguje na Pavla velmi emotivně a popuzeně, přečetl, musel to vnímat jako útok na sebe – byť šlo o věcnou kritiku. Nejtvrdší slova na jeho adresu zazněla jako odpověď na otázku, co říká tomu, že podle jeho poradce Petra Koláře dochází v Česku k „únosu státu“. Tedy k něčemu ve smyslu, že vládní většina jedná v neprospěch země.
„Dalo by se říct, že některé kroky jsou podobné tomu, co se odehrávalo na Slovensku nebo v Maďarsku. Asi bych to nenazval únosem státu, ale určitě bych mluvil o možném ohrožení demokratických principů,“ řekl prezident.
Dál už na toto téma nepadlo v rozhovoru ani slovo, prezident v něm jinak dával opakovaně najevo, že chce s premiérem a vládou mít co nejlepší vztahy, ale tato věta o ohrožení vyvolá nepochybně další napětí. Zejména, když Pavel řekl, že Česko dostalo na summitu NATO diplomatický výprask od prezidenta USA Donalda Trumpa.
Nemůže být pochyb, že prezident Pavel bude obhajovat své křeslo (k čemuž zatím vše směřuje) v atmosféře rozdělené společnosti. Vedle mnoha příznivců bude mít i spoustu kritiků, čehož si je vědom. Když se ho na to Aktuálně.cz v Lánech zeptalo, včetně toho, jestli nemá obavu, že mu to výrazně zkomplikuje případnou obhajobu mandátu, vyslovil víru v to, že většina voličů mu bude rozumět v tom, co dělá – včetně kritiky vlády.
Prezident mluvil s málo politiky, tvrdí kritici
Pokud jde o druhý tábor, vládní, který je často částí společnosti obviňovaný z toho, že proti prezidentovi vystupuje účelově a nespravedlivě, ten se bude ještě více radikalizovat. Když Aktuálně.cz mluvilo s některými vládními politiky, bylo cítit, že jsou mnohdy prostě přesvědčeni o prezidentově nepřátelství.
Jako typický příklad lze ukázat na spor ohledně toho, zda Česko utrpělo, či neutrpělo diplomatický výprask a zda spojenci Česku stále méně důvěřují kvůli opatrné politice k Ukrajině a „šetření“ na obraně země.
„Prezident si vymýšlí, anebo si dělá mylné závěry na základě dvou či tří rozhovorů s našimi spojenci,“ říká jeden z vysoce postavených vládních politiků, který si nepřál být jmenovaný.
Související
Argumentuje tím, že na summitu NATO, odkud Pavel směřoval první kritiku počínání vlády ohledně peněz na obranu a pomoc Ukrajině, mluvil údajně prezident s minimem lidí.
„My víme, že měl zájem se setkat s podstatně více politiky, včetně ukrajinského prezidenta Zelenského. S některými se jen letmo pozdravil, například právě se Zelenským, ale jinak více jednal tak maximálně s třemi zahraničními státníky. Nemůže jen a jen na základě něčeho takového tvrdit, jak má svět pochybnosti o chování naší vlády a směřování Česka,“ stěžuje si tento politik z vládní koalice.
Na otázku Aktuálně.cz, kdo a jak přesně dění v Česku kritizoval, prezident odpověděl, že šlo o důvěrné rozhovory, ale trval na tom, že mluvil s celou řadou státníků a kritika Česka a vlády zaznívala opakovaně. Ve zmiňovaném rozhovoru pro iDNES.cz, kde mluví o „diplomatickém výprasku“ od Trumpa, odpovídal i na dotaz, jak k něčemu takovému přišel.
Řekl, že za takový výprask považuje mimo jiné následující chování Trumpa na summitu. „V úvodu svého vystoupení použil formulaci, že všichni spojenci, až na jednu specifickou výjimku, pochopili význam zvyšování obranných výdajů,“ řekl Pavel, podle kterého myslel Česko. Zároveň Pavel tvrdil, že v NATO už jen takové věty či náznaky jsou diplomatickým výpraskem.
Na něco takového budou určitě rozdílné názory zástupců vlády a opozice, faktem ale je, že si Česko v mezinárodním srovnání s jinými státy NATO dobře nevede. Přiznal to i premiér Babiš, který mluvil na summitu až jako úplně poslední. Což i podle diplomatických zdrojů jasně ukazovalo postavení Česka, byť v tabulce výdajů na obranu je třetí od konce.
Podle informací Aktuálně.cz ale některé ze zemí na chvostu tabulky v poslední chvíli ještě přispěly výrazně na Ukrajinu, takže jejich zástupci mluvili před Babišem. Česko přitom mohlo dopadnout ještě hůř, kdyby ministr Macinka neposlal 140 milionů korun USA na zbrojní systém, kterým se Ukrajina brání útokům Ruska.
Pro prezidenta Pavla je ale taková pomoc Ukrajině malá. Ocenil ji, ale jedním dechem opakuje, že Česko má na to, aby dalo víc. I ve zmiňovaných Lánech několikrát popisoval, že spojenci vnímají neochotu Česka víc pomáhat, stejně jako – slovy prezidenta – „vychytralost“ Ukrajině moc nepomáhat, ale následně těžit co nejvíce z její plánované rekonstrukce.
Jenže i na tomto je vidět, jak si Babiš a Pavel nebudou nikdy rozumět. Babiš se bude kolem Ukrajiny pohybovat opatrně, protože se vždy drží průzkumů veřejného mínění, které ukazují, že Češi ve většině nechtějí, aby Česko Ukrajině pomáhalo finančně.
