Se skřípěním zubů práci dodělal. Zatnul zuby a nevzdal se. To bylo pláče a skřípění zubů! Čeština staré dobré skřípění a zatínání zubů dobře zná a tohoto příznaku vzteku, bezmoci či stresu a tlaku obratně využívá.
Problém však nastane, když to zaskřípění není jen jednorázové jako v oněch rčeních, ale začne se dít chronicky a často i bez vědomí „pachatele“. Bruxismus přitom postihuje až 20 procent populace.
Když se ložnice promění v demoliční zónu
Velkým problémem při stanovení diagnózy i při následné léčbě bruxismu je, že o něm pacienti často ani nevědí, jen se budí se ztuhlou čelistí a kousacími svaly, bolestmi hlavy nebo krční páteře.
Pokud vám to něco připomíná, nejste v tom sami. Problémy s poškozením chrupu bruxismem má až 50 procent lidí. Nejčastější je u malých dětí, u kojenců a batolat je ale obvykle způsobený prořezávajícími se zuby a považuje se za normální. Problematický začne být až ve chvíli, kdy sám neodezní – a nezřídka se začíná objevovat až v dospělém věku.
„Skřípání zubů, často doprovázené také takzvaným clinchingem, silným zatínáním zubů, je v dnešní populaci extrémně častým fenoménem,“ upozorňuje Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic. Někdo by řekl, že jde jen o hloupý zlozvyk a „stačí si na to dávat pozor“, reálně to ovšem platí jen z části. Jednak se bruxismus odehrává často právě v noci, jednak je to z velké míry nepodmíněné – člověk ani při denním bruxismu mnohdy nevnímá, že zuby zatíná.
Obvyklí podezřelí
Iva Příhodová z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd Univerzity Karlovy ve své práci uvádí, že ač není původ zcela objasněn, roli zřejmě hraje i genetika (ve 20–50 procentech případů mají pacienti pozitivní rodinnou anamnézu).
„K bruxismu disponují osoby s vysokými ambicemi, orientací na výkon, se zvýšenou hladinou stresu a úzkosti. Další rizikové faktory představuje kouření, konzumace kávy a alkoholu a výskyt jiné spánkové poruchy,“ vyjmenovává v článku. U tzv. sekundárního bruxismu je přímá souvislost s užívanými léky nebo třeba neurologickými a psychiatrickými diagnózami.
Jakub Hladík jako hlavní příčinu ze své praxe vnímá stres pojící se se zatínáním zubů přes den a skřípáním či zatínáním zubů v noci. „U dětí bruxismus významně roste zejména pro zvyšující se nároky, které jsou na ně kladeny, skřípání zubů pak může souviset se stavy úzkosti a depresemi,“ vysvětluje.
Vzhled je ten nejmenší problém
V úvodu zmíněnou ztuhlost nebo bolest hlavy si málokdo spojí se zuby, které ho navíc ani nebolí. První příznaky, které člověka naženou do ordinace, tak jsou obvykle až obroušené přední zuby nebo jejich části. Problém se zbroušenými zuby přitom není zdaleka jen kosmetický.
„U neléčeného bruxismu dochází k čím dál většímu zbroušení. Od hran předních zubů postupně k hrbolkům zadních zubů. Pokud je bruxismus kombinován s konzumací kyselých nápojů a potravin, případně s refluxem nebo bulimií, je tento proces extrémně rychlý a zuby jsou destruovány v rámci měsíců,“ varuje stomatolog.
U obroušených zubů se odhaluje zubovina, která se mnohem snáz kazí, při obroušení až k dřeni i k zanícení. „Díky obrovským silám, které pacient dokáže vyvinout, může dojít také k postupnému vyviklání až vypadnutí zubů,“ dodává Hladík.
Jak vrátit čelistem klid a mír?
Jakkoliv to zní u problému se zuby možná zvláštně, v tomto případě budete potřebovat navštívit hlavně fyzioterapeuta, možná i psychoterapeuta. Zubaři umí pomoci s následky bruxismu v podobě opravy zubů, příčina se ale většinou zkrátka řeší jinde.
První pomocí je (kromě opravy kazů způsobených zbrušováním skloviny) speciální průhledný plastový chránič, který se nasazuje na noc. Zuby se díky němu o sebe netřou. Někdy je také třeba nasadit rovnátka a dostat každý zub tam, kde má být. „Bruxismus může být také dočasně řešen aplikací botoxu do žvýkacích svalů, aby došlo k jejich uvolnění. Pacient poté není schopen tolik zuby zatínat. Velmi destruovaný chrup jsme schopni rekonstruovat pomocí keramických korunek a faset,“ vypočítává zubař Jakub Hladík.
Neméně důležité je ale pracovat na odstranění příčiny. Ta může být kromě stresu také v nesprávném držení těla s předsunutou hlavou – přesně tak, jak řada z nás sedává u počítače. Fyzioterapie v podobě uvolnění měkkých tkání v oblasti krku a šíje a žvýkacích svalů může ulevit, ale k odstranění problému je samozřejmě třeba změnit nevhodné stereotypy. Zásadní bývají i terapie nebo aspoň nácvik relaxačních technik pro uvolnění stresu a napětí.
Video: Zubní kazy jsou nakažlivé. Video lékařky se na TikToku stalo virální
Zdroj: NZIP, neurologiepropraxi.cz, The Clinic
