Británie plánuje během následujících čtyř let investovat do ozbrojených sil 298 miliard liber. Největší část této částky pohltí jaderné odstrašení. Jen na jaderné zbraně, nové ponorky, hlavice a související infrastrukturu má v příštích čtyřech letech padnout 63 miliard liber, tedy přibližně 1,764 bilionu korun.
Další velké investice půjdou do munice, dronů, digitalizace, umělé inteligence, rekonstrukcí vojenských objektů a stavby nových zařízení. Součástí rozpočtu jsou také tři miliardy liber ročně, tedy zhruba 84 miliard korun, které má Ukrajina dostávat v rámci britské vojenské pomoci.
Plán ale okamžitě narazil na kritiku. Odpůrcům vadí především rušení dlouhodobých projektů v námořní oblasti, konkrétně torpédoborců Type 83 a fregat Type 32.
Kritici zároveň varují, že vláda příliš spoléhá na drony a levnější autonomní systémy, aniž by armádě poskytla dostatek peněz na udržení klasických těžkých schopností.
Dvě části jednoho plánu
Celkově je plán rozdělen do dvou hlavních částí. První se označuje jako CDEL, tedy Capital Departmental Expenditure Limit. Zjednodušeně jde o peníze na velké investice: nákup zbraňových systémů, stavbu muničních továren, námořních základen a další vojenské infrastruktury. Do této kategorie má zamířit 125 miliard liber, tedy přibližně 3,5 bilionu korun.
Druhou částí je RDEL, tedy Resource Departmental Expenditure Limit. Sem spadají provozní výdaje: platy, výsluhy, bonusy, palivo, údržba a každodenní chod armády. Tato část má obdržet 172 miliard liber, tedy zhruba 4,8 bilionu korun.
Rozpočet přichází v době, kdy už britský premiér Keir Starmer čelil krizi na ministerstvu obrany. Z funkce krátce před polovinou června rezignoval ministr John Healey, který dlouhodobě kritizoval Starmera i ministryni financí Rachel Reevesovou za nedostatek peněz pro armádu. Po Healeyho odchodu se novým ministrem obrany Dan Jarvis.
Starmer následně slíbil armádě dalších 15 miliard liber, tedy zhruba 420 miliard korun. Peníze však půjdou částečně na úkor sociálních programů.
Šéfové jednotlivých složek ozbrojených sil přitom podle dostupných informací požadovali až 28 miliard liber, tedy asi 784 miliard korun. Ministryně financí Rachel Reevesová to odmítla s tím, že sociální programy už nyní trpí nedostatkem peněz.
Peníze na jaderné odstrašení
Nejdražší položkou celého plánu zůstává jaderné odstrašení. Británie plánuje vyřadit balistické ponorky třídy Vanguard, které jsou ve službě od roku 1993, a nahradit je novou třídou Dreadnought. Tyto ponorky tvoří páteř britského jaderného odstrašení: jejich úkolem je zůstat skryté v oceánu a v případě nejhoršího zajistit schopnost jaderné odvety.
Ponorky třídy Dreadnought chtějí Britové pořídit celkem čtyři. Jedna má stát 7,75 miliardy liber, tedy přibližně 217 miliard korun. Pro srovnání: celý český obranný rozpočet na rok 2026 činí zhruba 184 miliard korun.
Další peníze půjdou na údržbu stávajících ponorek třídy Vanguard. Celkem má být za údržbu současných ponorek a pořízení nových utraceno 47 miliard liber, tedy asi 1,316 bilionu korun.
Dalších 13 miliard liber, přibližně 364 miliard korun, má Británie investovat do nových jaderných hlavic. Současné hlavice Holbrook, které jsou namontovány na střelách Trident II D5, mají být nahrazeny výkonnějšími hlavicemi A21 Astraea. Počet britských jaderných hlavic má zároveň vzrůst ze současných 220 na 260 kusů.
Jedna hlavice Astraea má mít modulární výbušnou sílu srovnatelnou s americkou W93, tedy přibližně 90 až 475 kilotun. To je zhruba šestkrát až třicetkrát více než bomba, která v roce 1945 dopadla na Hirošimu. Zbylé peníze v jaderné části rozpočtu mají směřovat do pevného paliva a výcviku posádek.
Analýza dat z bojiště
Významnou položkou je také digitalizace a umělá inteligence. Cílem je vytvořit jednotný systém, který bude pomocí AI analyzovat data z bojiště, satelitů a dalších senzorů a následně předávat informace jednotkám, které je potřebují.
V ideálním případě by tak velitelé měli rychleji vidět, kde se nachází nepřítel, kde jsou vlastní jednotky a kam je třeba okamžitě přesunout síly. Podle obranného plánu má do této oblasti během čtyř let zamířit 7,3 miliardy liber, tedy asi 204 miliard korun.
Hybridní námořnictvo
Velkou kontroverzi vyvolaly především námořní plány vlády. Celkové investice do námořní složky mají v následujících letech dosáhnout 16,18 miliardy liber, tedy přibližně 448 miliard korun.
Část těchto peněz má směřovat do takzvaného hybridního námořnictva, které se bude více spoléhat na autonomní a bezpilotní systémy. Tento balík má spolknout 1,5 miliardy liber, tedy asi 42 miliard korun.
Součástí hybridního námořnictva mají být bezpilotní raketové systémy Type 91, podmořské systémy Type 92 a Type 93 a bezpilotní radarové systémy Type 94. Plán počítá také s pořízením šesti lodí CCV, tedy Common Combat Vessel. Ty mají sloužit jako plovoucí kontrolní stanoviště pro ovládání bezpilotních námořních a podmořských prostředků.
Británie zároveň plánuje akvizici fregat Type 26 za celkem 4,1 miliardy liber, tedy zhruba 115 miliard korun. Těchto fregat chce Británie pořídit osm a jejich hlavním úkolem bude vyhledávání ruských ponorek v severním Atlantiku. Právě ochrana severoatlantických tras a sledování ruské podmořské aktivity patří k tradičně nejdůležitějším úkolům britského námořnictva.
Za zmínku stojí také projekt Pantheon, jehož cílem je vyvinout drony schopné podporovat ve vzduchu stíhačky F-35B. Ty by mohly fungovat jako doprovodné bezpilotní prostředky, které rozšiřují možnosti pilotovaných letounů.
Zkušenosti z Ukrajiny
Naopak vláda kontroverzně zrušila výrobu torpédoborců Type 83 a fregat Type 32. Argumentuje tím, že drahé konvenční stroje je třeba postupně doplnit nebo nahradit levnějšími autonomními systémy.
Vláda se přitom odvolává na zkušenosti z Ukrajiny, kde drony výrazně změnily podobu moderního bojiště. Zrušen byl také projekt MRSS, tedy Multi-Role Strike Ship. Šlo o obojživelná výsadková plavidla, která měla nahradit předchozí lodě třídy Albion.
Modernizací projdou také britské pozemní síly. Mezi nejvýznamnější projekty patří pořízení tanků Challenger 3, bojových vozidel pěchoty Ajax a obrněných vozidel Boxer. Do těchto tří programů má putovat celkem 4,4 miliardy liber, tedy asi 123 miliard korun.
Ani zde se vláda nevyhnula kritice. Nejproblematičtějším projektem je Ajax, který je ve vývoji už od roku 2010. Původně mělo být do roku 2017 dodáno 1010 kusů těchto vozidel. Projekt však provázely vážné technické potíže. Kvůli nekvalitní konstrukci se posádkám ve vozidlech dělalo špatně natolik, že někteří vojáci museli být hospitalizováni.
V listopadu 2025 britská armáda dokonce zakázala používání těchto vozidel, protože vojáci trpěli značnou nevolností. V červnu 2026 přišlo oznámení, že vozidla projdou potřebnými úpravami, aby se podobné incidenty už neopakovaly.
Britské pozemní síly dále investují 190 milionů liber, tedy asi 5,5 miliardy korun, do akvizice balistických střel krátkého doletu PrSM, tedy Precision Strike Missile. Dalších 220 milionů liber, přibližně 6,1 miliardy korun, má směřovat do projektu NYX. V jeho rámci mají vzniknout autonomní vzdušné prostředky, které budou operovat společně s útočnými vrtulníky AH-64E Apache.
Dalších 680 milionů liber, tedy zhruba 19 miliard korun, má být vynaloženo na nový typ vrtulníku NMH.
Vývoj stíhacího letounu šesté generace
Nejvýznamnějším projektem britského královského letectva je Global Combat Air Programme, známý také jako Tempest. Cílem programu je vyvinout stíhací letoun šesté generace, který má v budoucnu nahradit současné Eurofightery. Na projektu spolupracují Velká Británie, Itálie a Japonsko.
Tempest má v příštích čtyřech letech obdržet 8,6 miliardy liber, tedy přibližně 241 miliard korun. První zkušební let se očekává v roce 2027. Program má Británii udržet mezi státy schopnými vyvíjet nejmodernější bojové letouny a zároveň snížit závislost na americké technice.
Na současné Eurofightery ale Británie zatím nezanevře. Na jejich údržbu a softwarové modernizace má být vyčleněno 1,1 miliardy liber, tedy asi 30 miliard korun.
Pokračovat má také dodávka dalších letounů F-35. Británie má získat stroje ve verzích F-35A a F-35B. Verze F-35A má mít schopnost nést jaderné zbraně a očekává se, že americké taktické jaderné zbraně budou umístěny na základně RAF Lakenheath. Verze F-35B bude sloužit na britských letadlových lodích a její hlavní výhodou je schopnost vzlétat a přistávat i bez klasické dlouhé ranveje.
