Komerční prezentace Aktual.: 1.04.2026 09:12
Brno/Praha – Část smlouvy s Vatikánem, kterou v roce 2024 podepsal tehdejší premiér Petr Fiala (ODS), je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory je nutné odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Česká vláda nyní právní důsledky nálezu ÚS studuje a vyhodnotí varianty dalšího postupu. Ministr zahraničí zahraničí Petr Macinka (Motoristé) otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady, uvedl resort. Česká biskupská konference (ČBK) uvedla, že s verdiktem soudu nesouhlasí, jeho rozhodnutí nicméně respektuje a přijímá jako závazné. Prezident Petr Pavel se zatím s textem rozhodnutí soudu neměl čas seznámit. Je podle něj otázkou, zda mu smlouvu vláda vůbec předloží.
Takzvaný konkordát upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví, jíž zaručuje konkrétní práva a svobody. Návrh na posouzení souladu vyjednaného znění smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel, jehož podpis chybí k ratifikaci. Naopak Fialův kabinet smlouvu hájil, stejně jako biskupská konference.
Ústavní soudci se problematikou zabývali přes rok. Smlouva uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Čtyři ze 14 ústavních soudců, kteří o věci rozhodovali, zůstali v řízení o smlouvě s Vatikánem v menšině. Domnívali se, že smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem a případné nejasnosti lze předem vyjasnit výkladem. K většinovému nálezu sepsali odlišná stanoviska připojená k nálezu.
Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který České biskupské konferenci předsedá, na webu cirkev.cz upozornil na to, že soud smlouvu Česka s Vatikánem nezamítl celou. „ČBK vnímá jako pozitivní, že soud neodmítl myšlenku existence smlouvy se Svatým stolcem, ale vymezil se pouze vůči dílčím pasážím,“ uvedl Nuzík. Pražský arcibiskup Jan Graubner na dotaz ČTK odpověděl, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat, řekl. Rovněž Stanislav Přibyl, který Graubnera ve funkci pražského metropolity nahradí 25. dubna, ČTK řekl, že verdikt respektuje a chce si ho prostudovat. Další vývoj nechtěl předjímat.
Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl novinářům. Pokud nová vláda bude chtít pokračovat v přípravě smlouvy s Vatikánem, měla by podle senátora Václava Lásky (SEN 21) začít úplně nanovo a vzít v potaz celý nález Ústavního soudu. Láska, který návrh soudu podal, ČTK řekl, že v podrobném nálezu dal soud kritikům za pravdu i v řadě dalších připomínek, které je třeba v debatě zohlednit, například co se týče omezení možnosti státu měnit vnitřní právo.
„Respektuji rozhodnutí ÚS. Je to ale škoda, stálo to velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti,“ uvedl někdejší premiér Fiala. Podobně se vyjádřil bývalý ministr zahraničí a nyní poslanec opoziční ODS Jan Lipavský. „Nález ústavního soudu respektuji, ale netěší mě. Tým expertů na ministerstvu zahraničí na této výjimečné smlouvě odvedl obrovský kus práce, a to proto, aby Česko mělo stejný právní standard, jaký je běžný v Evropě, a jasná pravidla místo sporů,“ uvedl Lipavský.
Prezident Pavel po dnešní návštěvě trojice ústavů Akademie věd ČR novinářům řekl, že ještě neměl možnost přečíst si celý nález soudu. „Ale jestliže jsou dvě části považované za v rozporu s ústavou, pak samozřejmě prezident nemůže takovou smlouvu ratifikovat. Ale já ji dosud nedostal od vlády, takže je otázkou, jestli mi ji vůbec vláda předloží,“ dodal.
Tomáš Parma z katedry církevních dějin a křesťanského umění Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého míní, že vyjednávání o smlouvě s Vatikánem se může zpomalit kvůli čekání na nového apoštolského nuncia. Nástupce dosavadního apoštolského nuncia Judeho Thaddeuse Okola, který byl po necelých čtyřech letech působení v ČR jmenován vatikánským velvyslancem na Haiti, zatím není znám. „Je to právě zřejmě nuncius, který by měl být jedním z důležitých činitelů, kteří přispějí k vyřešení těchto otázek,“ podotkl Parma.
Česko-vatikánské vztahy poznamenala druhá světová válka a následný totalitní režim v Československu, který pronásledoval představitele církve. Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale dosud nebyla ratifikována smlouva mezi oběma státy, která by upravila i postavení katolické církve v ČR. Nynější problémy kolem ratifikace smlouvy nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
