Zprávu přinesl ukrajinský vojenský server Militarnyi. Podle údajů z flight radaru AirNav Radar popsal jeden z letů, který se uskutečnil 21. září 2026 kousek od běloruského města Brest. Trasa vrtulníku s trupovým číslem 0489 a volacím znakem GHOST01 vedla nedaleko města Biała Podlaska a samotné lety probíhaly jen několik kilometrů od hranic.

Česká armáda nasazení vrtulníků potvrdila. „Vrtulníky AH-1Z vzdušných sil AČR působí v rámci úkolového uskupení Heli-Unit v Polsku z důvodu posílení obrany východního křídla NATO. Detailní informace vztahující se ke konkrétním operačním úkolům jednotky s ohledem na operační bezpečnost neposkytujeme,“ sdělil aktualne.cz mluvčí generálního štábu plukovník Vladimír Holas.

Česko pomáhá s ochranou polského nebe dlouhodobě. Hlavním úkolem jednotky zůstává podle webu Militarnyi boj proti nízkolétajícím cílům a podpora polských ozbrojených sil při obraně vzdušného prostoru země i východních hranic NATO jako celku. Nasazené vrtulníky patří k 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou.

Původně byly v Polsku nasazeny vrtulníky Mi-171Š. A to i v době, kdy začátkem září 2025 došlo k největšímu narušení vzdušného prostoru země NATO – v noci z 9. na 10. září pronikla skupina přibližně dvaceti ruských dronů.

K jejich likvidaci poprvé od začátku války vzlétla polská i alianční stíhací letadla (např. nizozemské F-35) a několik dronů sestřelila. Trosky pak polské úřady nacházely v Lublinském, Mazovském či Lodžském vojvodství.

Po přezbrojení na americké stroje UH-1 se naši piloti do Polska vrátili, ale po tragické nehodě z 24. července 2026, kdy se jeden vrtulník UH-1Y Venom zřítil a zahynula jedna vojákyně, byly stroje na zhruba měsíc uzemněny.

AH-1Z Viper je dvoumotorový bojový vrtulník vyzbrojený tříhlavňovým 20mm kanónem M197. Na bočních závěsnících se nachází šest závěsných bodů s nosností přes dvě tuny. Výzbroj může zahrnovat protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire, řízené střely JAGM, neřízené rakety Hydra-70 a naváděné rakety APKWS.

Mohlo by vás zajímat: Poslední let stíhacího pilota. Generálmajor Jaroslav Míka se rozloučil s kokpitem gripenu

Share.
Exit mobile version