Komerční prezentace Aktual.: 14.04.2026 11:01
Praha – Česká republika bude aktivně hledat podporu v Evropě pro snížení unijní regulace. Ta nyní brzdí celoevropský průmysl, který bojuje o přežití. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Základním cílem by podle něj měla být revize systému emisních povolenek, na evropské úrovni chce řešit také unijní rozpočet, ochranu evropského trhu nebo investice. Míra byrokracie v Česku už dávno není únosná. V ČR je přes 30.000 právních předpisů a jejich počet dále roste, řekl v úvodním projevu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Je třeba trend zvyšujících se právních předpisů obrátit, ne jen zastavit, doplnil předseda Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.
„Evropská komise nám mluví do všeho, její regulace jsou šílené,“ řekl na úvod projevu Babiš. Podle něj v současné době český i evropský průmysl bojují o přežití, EU se proto podle něj musí změnit.
Klíčovým bodem českých aktivit podle Babiše bude snaha o revizi stávajícího systému emisních povolenek ETS 1 a odložení připravovaného systému ETS 2. „Česká republika už k tomu napsala tři dopisy do EU, navrhujeme v nich řešení, které průmyslu zásadně a rychle pomůže. Musíme k tomu získat spojence,“ řekl premiér. V této souvislosti zároveň vyzval i zástupce tuzemských firem, aby i oni hledali spojence napříč Evropou.
Babiš patří mezi unijní lídry, kteří hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek. V posledním dopisu, který Evropské komisi odeslal na začátku dubna, navrhl podnikům v nejvíce zasažených odvětvích poskytnout bezplatné alokace povolenek podmíněné jejich dekarbonizačními plány. Podle něj by mělo být zmíněné opatření přijato bezodkladně.
Začátkem dubna Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Nově by povolenky neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost.
Premiér avizoval, že bude hledat v Evropě spojence i pro další témata ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Jde například o ochranu evropského trhu, unijní rozpočet, energetiku nebo investice. Změnit by se podle Babiše měl například přístup EU k zadlužení států, Česko je podle něj v některých případech omezeno více než země, které mají výrazně vyšší zadlužení.
Šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš na dnešní konferenci řekl, že vnímá pozitivně kroky současné vlády týkající se zvýšení energetické bezpečnosti či snižování regulací. Zlepšení energetické soběstačnosti a podmínek pro firmy by podle něho pomohl rozvoj energetických dálnic, tedy páteře energetické sítě. Pro to je ale třeba také například zrychlit povolování výstavby, s čímž podle Beneše počítá projednávaná novela stavebního zákona.
Za důležitou ale Beneš považuje i změnu evropské taxonomie, která zvlášť v oblasti jádra vytváří nejasnosti. Zároveň je podle něj důležité revidovat ETS a nastavit realistické tempo dekarbonizace. Podmínky ETS by se pak konkrétně měly vyhnout energeticky náročným odvětvím, tak aby se český průmysl stal konkurenceschopným, dodal.
Současná vláda tvořená hnutím ANO, SPD a Motoristy ve svém programovém prohlášení uvádí, že udělá kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Babiš dnes na konferenci opět potvrdil, že i nadále bude chtít energetickou skupinu zestátnit. Neupřesnil ale, kdy by se tak mohlo stát. Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři.
Šéf Hospodářské komory: Míra byrokracie v ČR už dávno není únosná
Podnikatelé na konferenci o problémech, které rozbujelá byrokracie způsobuje české ekonomice, diskutují s premiérem Andrejem Babišem (ANO), ministry, poslanci i se zástupci Evropské komise.
Zajíček uvedl, že evropská regulace dál výrazně nabývá na objemu a ohrožuje konkurenceschopnost českých podnikatelů. Evropská unie v roce 2025 přijala podle něj 2553 právních předpisů, zatímco ve Sbírce zákonů ČR bylo publikováno 586 nových legislativních aktů. Evropská legislativa nyní tvoří více než tři čtvrtiny nových povinností, které na firmy dopadají.
„Z Bruselu loni přicházelo v průměru zhruba sedm právních aktů denně. Velká část z nich přináší podnikatelům nové povinnosti. Firmy dnes neřeší jednu regulaci, ale celý balík pravidel, která se kupí, vrství a stále jich přibývá,“ upozornil Zajíček.
Rostoucí objem nových pravidel podle Hospodářské komory bere podnikatelům čas, který by mohli věnovat rozvoji svého podnikání, a zároveň je stojí peníze, jež by jinak mohli do firmy reinvestovat. Regulace se navíc často přijímají bez dostatečného vyhodnocení jejich kumulativních dopadů a bez ohledu na konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
EU podle komory zatím reaguje na ztrátu konkurenceschopnosti a dopady několika krizí na ekonomiku pouze dílčími, nedostatečnými a opožděnými kroky. „Takzvané omnibusové balíčky sice v některých oblastech zmírňují administrativní zátěž, ve skutečnosti ale neřeší to hlavní – systémový přístup k tvorbě práva. Unie přijímá předpisy stále podle stejných pravidel a systematicky neřeší jejich soulad ani potenciální dopady navrhovaných změn,“ připomněla zástupkyně Hospodářské komory v Bruselu a místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Alena Mastantuono.
EHSV proto doporučil do legislativy zapracovat systémovější řešení v podobě takzvaných tabulek povinností. Jde o stejný princip, který v Česku prosazuje Hospodářská komora v návrhu antibyrokratického zákona. Tento nástroj otevře cestu k tomu, aby se byrokratická zátěž v celé EU začala systematicky měřit a vyhodnocovat, dodala Mastantuono.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
