Čína už několik let představuje pro Rusko klíčovou ekonomickou oporu. Pomáhá mu obcházet západní sankce a dodává takzvané zboží dvojího užití – tedy civilní zboží, které je využitelné i vojensky. Sem patří klíčové věci jako mikročipy, drony a jejich součástky, optická vlákna nebo elektronika.
Za odměnu kupuje Peking za zvýhodněnou cenu ruskou ropu a plyn. Nově ale získává i cenné praktické zkušenosti, cenné zpravodajské poznatky i přístup k moderním vojenským technologiím.
Podle britského týdeníku The Economist se čínští vojáci od roku 2024 připravují v rozsáhlém výcvikovém komplexu nedaleko Volgogradu, dříve známého jako Stalingrad.
Areál spadá pod ruskou 8. armádu, která současně bojuje na donbaské frontě proti Ukrajině. Výcvik se zaměřuje především na používání dronů, boj v městské zástavbě, boj zblízka, obranu proti bezpilotním prostředkům, budování zákopů, moderní polní medicínu i zakládání minových polí. Právě rozsáhlá ruská minová pole výrazně přispěla k neúspěchu ukrajinské protiofenzivy v létě 2023.
Nepotvrzené informace zároveň naznačují, že někteří čínští důstojníci působí v blízkosti frontové linie.
Sbírají zde data o moderním bojišti a následně je předávají čínským zbrojovkám. Velkou pozornost věnují zejména západním zbraňovým systémům, například americkým raketometům M142 HIMARS, které využívají také ozbrojené síly Tchaj-wanu.
Spolupráce s Ruskem dává Pekingu z vojenského hlediska logiku. Čínská lidová osvobozenecká armáda naposledy bojovala v roce 1979 během války s Vietnamem, kde utrpěla porážku. Pokud by se Peking rozhodl vojensky obsadit Tchaj-wan, potřeboval by zkušenosti z moderního bojiště, které jeho vlastní armáda postrádá.
Díky ekonomické podpoře a dodávkám materiálů dvojího užití může po Kremlu požadovat přístup k technologiím, které Moskva dříve odmítala sdílet i se svými spojenci. Podle amerických představitelů jde zejména o systémy protivzdušné obrany a technologie snižující radarovou i akustickou stopu ponorek.
Čínské jaderné ponorky totiž stále trápí vysoká hlučnost, která usnadňuje jejich odhalení. Zahraniční odborníci proto upozorňují, že nejnovější čínské ponorky už pravděpodobně ruské technologie pro potlačení hluku využívají.
Čína a Rusko také letos v červenci zahájily společné námořní cvičení za účasti osmi válečných lodí a dvou ponorek. Šlo o první společné manévry, které věnovaly hlavní pozornost bezpilotním prostředkům. Čína se totiž snaží získat zkušenosti s ochranou lodí a ponorek před útoky dronů.
Pro Tchaj-wan i další americké spojence představuje tato námořní spolupráce rostoucí bezpečnostní riziko. Čína sice provozuje největší námořnictvo na světě s přibližně 400 plavidly, v řadě technologií však stále zaostává.
Disponuje pouze třemi letadlovými loděmi, zatímco Spojené státy jich mají jedenáct. Americké námořnictvo provozuje 66 ponorek a všechny pohání jaderné reaktory. Čína má přibližně 60 ponorek, ale pouze dvanáct využívá jaderný pohon. Do roku 2035 však plánuje rozšířit flotilu na 80 ponorek, z nichž polovinu mají tvořit jaderné jednotky.
Podle Lylea Goldsteina z Brownovy univerzity ale současná cvičení sama o sobě nenaznačují, že by Rusko plánovalo přímou vojenskou podporu Číny při případném útoku na Tchaj-wan. Stejně tak Peking zatím nejeví zájem aktivně vstoupit do války na Ukrajině. Výcvik však umožňuje Číně převzít cenné zkušenosti z největšího ozbrojeného konfliktu současnosti.
I omezený přenos ruských technologií a zkušeností může Pekingu přinést významnou výhodu. Případná válka o Tchaj-wan bude pravděpodobně záviset na dronech, ponorkách, přesných raketových systémech a kvalitních zpravodajských informacích. Velitel amerického Indo-pacifického velitelství admirál Samuel Paparo označuje rostoucí spolupráci Ruska, Číny a Severní Koreje za vážné bezpečnostní riziko.
Spojené státy i Tchaj-wan na obranu před Čínou společně připravují projekt Hellscape, jehož cílem je v případě čínské invaze zahltit útočící flotilu tisíci levných vzdušných i námořních bezpilotních prostředků.
