Podle Rubia je kubánský ekonomický model nefunkční a současní lídři ho nedokážou reformovat. Země čelí totálnímu ekonomickému kolapsu. Od začátku roku jsou na denním pořádku výpadky proudu, které trvají často i více než 18 hodin denně.
Zhroutil se přídělový systém a ceny základních potravin vyletěly o stovky procent. Průměrná mzda činí v přepočtu jen několik desítek dolarů. Ostrov dováží 80 procent potravin, ale chybí mu devizy na jejich nákup. Kvůli nedostatku jídla a elektřiny dochází k častým, byť lokálním protestům.
Zásadním zlomem pro Kubu byl pád režimu Nicoláse Madura ve Venezuele v lednu 2026. Nová venezuelská vláda okamžitě zastavila dodávky ropy zdarma, na kterých byla Kuba životně závislá. Na oplátku Kubánci zajišťovali například osobní bezpečnost venezuelského prezidenta. Při americkém zásahu vedoucím k dopadení Nicoláse Madura zahynulo podle oficiálních údajů kubánské vlády 32 Kubánců.
Situace na ostrově se zhoršila začátkem května, kdy administrativa Donalda Trumpa zavedla nové sankce, díky kterým mohou USA postihnout jakoukoli zahraniční banku nebo firmu, která obchoduje s kubánským energetickým, obranným nebo finančním sektorem.
Donald Trump naznačil, že by Spojené státy mohly ostrov „v nějaké formě převzít“ a že s touto zemí může „udělat v podstatě cokoliv“. „Myslím, že budu mít tu čest převzít Kubu. To je velká čest. Převzít Kubu v nějaké formě,“ řekl Trump novinářům v oválné pracovně.
„Hlad má i střední třída.“ Ostrov svobody je na tom ještě hůř, líčí fotograf Šibík
Marco Rubio uvedl, že USA jsou připraveny poskytnout Kubáncům více humanitární pomoci (potraviny a léky), ale pod podmínkou, že bude distribuována prostřednictvím katolické církve, nikoliv přes vládní struktury. Režim to však podle něj zatím odmítá povolit.
Spojené státy přerušily s Kubou diplomatické styky v roce 1961. Komunistický předák Fidel Castro tehdy po svém vítězství v občanské válce znárodnil americký majetek a přimknul se k východnímu bloku. Kubánští exulanti se poté s podporou USA pokusili jeho režim svrhnout, ale Castro jejich vylodění v zátoce Sviní odrazil. Prezident Kennedy následně zavedl úplné obchodní embargo, které s různými obměnami trvá dodnes.
O rok později umístil Sovětský svaz na ostrově jaderné rakety. Po tzv. karibské krizi je sice stáhl, USA se ale zavázaly, že na Kubu nezaútočí. Od roku 1958 z Kuby emigrovaly až dva miliony lidí, především do USA, kde zvláště na Floridě žije početná a vlivná kubánská menšina, která tradičně podporuje republikány a ostrý kurz vůči komunistické vládě v Havaně.
