Kanadský premiér Mark Carney minulý týden přiznal, že se jeho země připravovala na možnost americké invaze. Ačkoliv zdůraznil, že pravděpodobnost takového scénáře zůstává velmi nízká, vzhledem k proměně vzájemných vztahů během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa má podle svých slov povinnost počítat i s touto krajní variantou.
„Je to jednoduše řízení rizik,“ uvedl v rozhovoru pro deník The New York Times.
K úvahám o dosud nemyslitelném konfliktu přispěla Trumpova obchodní válka i jeho opakované narážky, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Sám šéf Bílého domu sice loni prohlásil, že použití vojenské síly proti severnímu sousedovi je „vysoce nepravděpodobné“ a Washington hodlá k prosazování svých zájmů využívat především ekonomický tlak, napětí to však nerozptýlilo.
Kanaďané berou hrozbu vážně
Kanadská veřejnost nebere hrozbu na lehkou váhu. Lednový průzkum společnosti Leger, provedený krátce po americké operaci ve Venezuele, ukázal, že více než 30 procent Kanaďanů považuje americkou invazi za pravděpodobnou.
Aktuálně.cz již dříve informovalo, že země v současnosti zároveň zažívá největší nárůst zájmu o vstup do armády za posledních třicet let.
Sami vojáci však představy o otevřeném konfliktu mírní. „Celou svou kariéru jsem se podílel na vojenských operacích a nikdy jsme neuvažovali o možnosti, že by útok přišel z území Spojených států,“ uvedl pro BBC generálporučík Christopher Coates z Královského kanadského letectva.
Zkušený veterán, který v armádě slouží už 34 let, se domnívá, že případný konflikt by byl mimořádně komplikovaný a téměř nemožný. Zdůraznil rovněž hlubokou provázanost obou zemí – Kanada i USA jsou členy NATO, v rámci velitelství NORAD společně zajišťují obranu Arktidy a úzce sdílejí zpravodajské informace.
Coates se proto domnívá, že pokud by k americkému útoku přece jen došlo, nezačal by klasickou konvenční invazí, ale spíše nenápadnějšími prostředky, jako jsou kybernetické útoky.
Američané by měli navrch. Kanada počítá s partyzánskou válkou
Kanada nicméně počítá se všemi scénáři a vypracovala proto krizový plán i pro přímý vojenský střet. Podle interního vojenského modelu, o kterém začátkem letošního roku informoval deník Globe and Mail, by americký útok během jediného týdne ochromil strategické pozice Kanady.
Scénář počítá s tím, že by se kanadská armáda rychle ocitla v početní nevýhodě a její jednotky by proto byly nuceny přejít k partyzánskému způsobuje boje ve snaze protivníka alespoň zpomalit. Ottawa by v takovém případě zároveň spoléhala na pomoc svých evropských spojenců, jako je Francie či Velká Británie.
Podle Matthewa Schmidta z University of New Haven v Connecticutu by však vojenské tažení nebylo jednoduché ani pro samotný Washington. I přes výraznou vojenskou převahu by totiž Bílý dům jen těžko hledal pro válku s nejbližším partnerem podporu u veřejnosti i v armádním velení.
„Myslím, že velké množství amerických důstojníků by v případě rozkazu k invazi do Kanady rezignovalo. Považovali by to za nezákonné a nemorální,“ uvedl Schmidt pro BBC s tím, že vojáci obou zemí spolu pravidelně cvičí a chovají k sobě vzájemný respekt.
Pokud by se však vztahy mezi oběma zeměmi navzdory tomu zhoršily natolik, že by došlo k ozbrojenému konfliktu, Spojené státy by se podle Schmidta pravděpodobně zaměřily na získání cenných kanadských zdrojů, jako je ropa a nerostné suroviny, a na rychlé odstranění politického vedení země.
„Viděli byste jakousi operaci, která by možná připomínala to, co jste viděli ve Venezuele,“ dodal s odkazem na letošní americkou operaci, při níž byl zajat bývalý venezuelský prezident Maduro.