Měla to být pohodová plavba na lodi ponořené do luxusu. Jenomže nakonec se cesta proměnila v horor.
„Poté, co jsme dorazili na první ostrov, se přitížilo staršímu muži. Když krátce nato zemřel, byli jsme v šoku,“ popsal atmosféru na lodi zasažené hantavirem palestinsko-jordánský influencer Kasem Hato. Ještě větší zděšení podle něj zavládlo, když po dvou dnech zemřela i jeho manželka a příznaky se začaly projevovat u dalšího cestujícího.
„Nevěděli jsme, co se děje,“ řekl. Jedním dechem ale dodal, že média událost zveličují. Ostatním pasažérům je podle něj na lodi dobře a žádný armagedon se nekoná.
Čtyřicítka cestujících zmizela
Jenomže krátce nato přišla další nečekaná zpráva: nizozemské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zhruba čtyřicet cestujících opustilo výletní loď mnohem dříve, než se původně vědělo.
Vystoupili už při zastávce na ostrově Svatá Helena, tedy přibližně dva týdny po smrti prvního zemřelého muže. Zmizela i manželka zemřelého Nizozemce. Podle úřadů šlo o příslušníky nejméně dvanácti národností, o jejichž dalším pohybu nejsou žádné informace. Úřady po celém světě je proto teď hledají. To potvrdila i samotná plavební společnost Oceanwide Expeditions.
Zvedl se i počet nakažených – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) už lékaři potvrdili osm případů.
Podle epidemiologa Romana Prymuly přesto stále nejsou důvody k panice. „Myslím si, že žádný velký problém nehrozí,“ řekl pro Aktuálně.cz. Hantavirus totiž podle něj nemutoval, první dva pacienti se nakazili od hlodavců. Pravděpodobně se to stalo už před naloděním v Argentině, kde při své výpravě za pozorováním ptáků prošli skládkou.
Další lidé, kteří opustili loď, podle něj pravděpodobně virus nemají. „Pokud by ho měli, už bychom to dávno věděli. Těm lidem by totiž rozhodně nebylo dobře a vyhledali by lékaře – hantavirus je celkem nebezpečná potvora, kterou jen tak nepřechodíte,“ vysvětluje Prymula.
Virus se podle něj také nešíří snadno, je k tomu třeba velmi těsný až intimní kontakt. „Epidemie tohoto viru, která by se šířila přímo mezi lidmi, jsou proto vzácné,“ podotýká.
Slovenské zkušenosti
Prymula současně popsal, komu hrozí infekce hantavirem nejčastěji a jak vážné může mít onemocnění následky.
Ohrožení jsou podle něj hlavně lidé pracující v zemědělství. Problém mohou mít i uklízeči sklepů či vojáci, kteří se pohybují a spí v terénu. „Všichni tito lidé totiž mohou narazit na hlodavce, kteří jsou hlavními přenašeči nákazy. Oni sami sice neonemocní, ale spolu se svým trusem a močí vylučují hantavirus do okolí. Pokud ho člověk vdechne například s prachem, je zaděláno na problém,“ popisuje Prymula.
Ve vojenských kempech se proto podle něj občas menší epidemie objevovaly. „Mluvilo se o tom hlavně na Slovensku,“ říká.
Ledviny krvácení nezvládnou
Při nákaze podle něj záleží na tom, jaký typ hantaviru člověk chytí. Tedy jestli ho postihne hantavirus „Starého světa“, který se vyskytuje v Asii a Evropě, nebo americká varianta.
„U starosvětských kmenů hantaviru krvácí kůže a sliznice. To často vede k těžkým komplikacím, jako je třeba selhání ledvin. Krvácení sliznic totiž ledviny nezvládnou,“ přibližuje. Zhruba pět až patnáct procent pacientů proto na chorobu umírá. Další lidé sice nákazu překonají, ledviny ale zůstanou poškozené. „Čeká je celoživotní dialýza,“ říká Prymula.
Ještě fatálnější průběh mívají americké neboli „novosvětské“ kmeny hantaviru. „Ty postihují hlavně plíce,“ vysvětluje epidemiolog. Plíce začnou vylučovat sekret, což vede k jejich vodnatosti. „Člověk pak nemůže dýchat a umírá,“ vysvětluje. V tomto případě na nemoc umírá až polovina nakažených lidí. „Tento kmen hantaviru se pravděpodobně objevil na výletní lodi,“ dodává epidemiolog.
Náročná je podle Prymuly i léčba hantaviru. „Použít se může preparát ribavirin, musí se to ale udělat včas,“ říká. Jinak se podle něj mohou už jen tlumit příznaky. „Zdravotníci například připojí pacienta na dýchací přístroj či hemodialýzu,“ uzavírá Prymula.
