Vyplývá to z prohlášení, které ve středu zveřejnila EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury AFP na Radě bezpečnosti OSN řekl, že Moskva boje nezastaví, a tvrdil, že Evropa chce pauzu, aby ji mohla využít pro zásobení Ukrajiny zbraněmi.
„Po čtyřech letech, šesti měsících a 30 dnech totální války nadále rostou lidské ztráty. Jsme hluboce znepokojeni eskalací ruských (útoků) proti civilistům a civilní infrastruktuře napříč Ukrajinou, které podle údajů OSN vedly v posledních měsících k rekordnímu počtu obětí,“ uvedla Kallasová obklopená řadou zahraničních činitelů. Apelovala přitom na dodržování mezinárodního humanitárního práva a ochranu civilistů.
„Zvláště znepokojeni jsme útoky v Černém moři. Rusko se snaží zablokovat vývoz ukrajinského obilí, a ohrožuje tak globální potravinovou bezpečnost,“ prohlásila Kallasová.
Následně se chopil slova Sybiha, který uvedl, že Kyjev od března 2025 souhlasí s plným, okamžitým a bezpodmínečným klidem zbraní. „Vyzýváme Rusko, aby konečně učinilo totéž. Je to nezbytný krok k smysluplné diplomacii a jednáním vedoucím k míru,“ pokračoval šéf ukrajinské diplomacie.
Skupina pěti desítek zemí podle prohlášení před zasedáním Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině vyjádřila solidaritu s Ukrajinou vojensky napadenou Ruskem. „Ukrajina chce mír. My chceme mír,“ pronesl Sybiha a vyzval Moskvu, aby zastavila vojenskou agresi a zapojila se smysluplně do jednání o spravedlivém a trvalém míru, jenž bude v souladu s mezinárodním právem.
Pauzu dělat nebudeme, prohlásil Lavrov
Lavrov později podle agentury AFP řekl, že Moskva boje nezastaví. „Nebudeme dělat pauzu v naší speciální vojenské operaci,“ poznamenal šéf ruské diplomacie, přičemž použil termín, jakým ruskou invazi na Ukrajinu nazývá Moskva.
„Evropa chce zajistit pauzu, aby ji mohla využít k zásobení Ukrajiny zbraněmi,“ tvrdil. Podle ruské státní agentury TASS zopakoval, že Moskva je připravena k jednáním, jejichž cílem bude udržitelný a spravedlivý mír.
AFP podotkla, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve po jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem prohlásil, že Kyjev je připraven na jakýkoliv formát energetického příměří.
Zmíněnou deklaraci podpořila Evropská unie, její členské země a také státy jako Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kostarika, Gruzie, Honduras, Island, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Severní Makedonie, Panama, Korea, Moldavsko, San Marino, Švýcarsko či Británie.
Kompletní seznam zemí podporujících deklaraci zveřejnila EU. Spojené státy ve výčtu zemí podporujících prohlášení chybí, podotkl portál Jevropejska pravda. Washington se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží zprostředkovat mír.