Tlak na to, jak člověka vnímá okolí, může mít nejrůznější podoby. Například v Jižní Koreji se promítá i do mezilidských vztahů – někdy vede k tomu, že je důležitější vztah navenek předvést než ho skutečně mít. V zemi si lze například najmout člověka, který pro okolí zahraje jakoukoli roli – sekretářku či partnerku. V Koreji pro to existuje výraz čchämjon – společenská tvář, tedy obraz člověka v očích ostatních. Pravidla pro takovou službu jsou pevná. Komunikace probíhá výhradně přes agenturu. Často nejde o samotu, ale o to udělat dojem.
Dojem jako priorita. Jihokorejci si najímají sekretářky i partnery
