Když na podzim roku 2019 oznámili v Mladé Boleslavi cenu svého prvního komerčního elektromobilu, konkurenční značky jen nevěřícně kroutily hlavou. Za 429 900 korun se tehdy nedaly pořídit ani samotné baterky, natož pak celý automobil.
Záhy se ukázalo, že ta cena je skutečně spíš marketingovým tahem než že by odrážela realitu. A tak se poměrně svižně zvedala. Nejprve na 450 tisíc, to ale ještě mělo souvislost s lepší výbavou. Další dvě zdražování už ale nic navíc nepřinesla. Ten, kdo si auto objednával v létě 2020, už za něj zaplatil bez stokoruny rovný půl milion.
Ani ten však nestačil pokrýt výrobní náklady a automobilka už na podzim téhož roku další objednávky stopla. Štafetu levných městských elektromobilů poté převzala Dacia Spring, ale pro zájemce to byl spíš krok zpět — kompromisů bylo u Springu zkrátka příliš.
Teď je tu však Leapmotor T03, který má všechny předpoklady na citigo úspěšně navázat. Ačkoliv to na pohled nevypadá, obě auta mají mnoho společného. Jsou ale obě stejně dobrá?
Když obrazovka není vždy výhodou
Zatímco Citigo od uvedení na trh průběžně zdražovalo, T03 se vydal opačným směrem. K původně ohlášení ceně 470 tisíc teď dává slevu 45 tisíc, dalších 30 tisíc dostane ten, kdo při nákupu nechá své staré auto na protiúčet. Cena se tak v ideálním případě může dostat na magických 395 tisíc korun, což při započtení inflace znamená, že T03 je skoro o polovinu levnější než Citigo na sklonku svého produkčního cyklu.
Relativně nízká cena je však u T03 vykoupena spartánštější výbavou, oproti škodovce tu nenajdeme vyhřívání předních sedadel a čelního okna, ale ani dělené opěradlo zadního sedadla.
Naproti tomu až luxusně působí střešní okno s elektricky zatažitelným stropním čalouněním, přístrojové desce navíc vévodí desetipalcový displej s mnoha nastavitelnými funkcemi, ale i couvací kamerou s dobrým rozlišením. A také řadou asistentů, z nichž většina je dnes v autě povinná, zatímco v roce 2020 tomu tak ještě nebylo. Právě ovládání obou aut stojí za bližší prozkoumání, neboť ne všechno, co se jeví jako pokrok, je skutečně řidiči ku prospěchu.
S výjimkou stěračů se u T03 ovládá vše přes centrální displej. Ať už jde o světla nebo topení, vždy je nutné se více či méně ponořit do palubního menu. Největší otrava je s asistentem překročení povolené rychlosti, ten je umlčitelný až po rozkliknutí příslušné kolonky a scrollování na konec její nabídky. Číňané si patrně vůbec neumějí představit, že by tohle v Evropě chtěl někdo vypínat, když to místní úřady v autě vyžadují. A tak, když necháte Leapmotoru „volnou ruku“, zvoní a cinká takřka nepřetržitě, hlavně ve městě. Nejen překročení rychlostního limitu, ale i každá jeho změna na dopravní značce, či vyjetí ze středu jízdního pruhu, ať už skutečné, nebo jen domnělé, na to všechno má Leapmotor zvláštní zvuk. A protože rychlostní limity podle Leapmotoru se s realitou často rozcházejí, auto vás po chvilce jízdy upozorní, že vaše jízda není normální a potřebujete si odpočinout.
To Škoda Citigo je stará škola se vším všudy. Auto se startuje klíčkem, a všechny ovladače mají vlastní fyzické tlačítko. Což je neskutečně pohodlné, protože většinu se člověk časem naučí ovládat po paměti, aniž by musel spustit oči z dění na silnici. Couvací kameru nemá Citigo žádnou, zato parkovací senzory jsou nastaveny přesněji a jejich pípání se s přiblížením k překážce plynule zrychluje. To u Leapmotoru senzory spustí povyk až ve chvíli, kdy už auto takřka nacouvá na překážku. Což by se také, nebýt kamery, nejspíš často stávalo.
Volič rychlostí u T03 najdeme vpravo pod volantem, zatímco Citigo má klasický pákový volič na středovém tunelu. Na obojí se dá zvyknout, u Škodovky to ale přece jen funguje o něco lépe. Když totiž řidič potřebuje rychle měnit směry, například při parkování, na polohu páky v Citigu se může absolutně spolehnout. U Leapmotoru se občas stane, že auto rychlé střídání směru nestíhá a je třeba pokyn opakovat.
Naopak ergonomickým přešlapem je u Škodovky analogový rychloměr, který je částečně schovaný za věncem volantu. Rychlost auta je naštěstí možné odečíst i z monochromatického displeje v přístrojové kapličce, ale druhý displej Leapmotoru pod volantem je v tomto případě lepším řešením.
Bluetooth propojení s telefonem je snadné u obou aut, zrcadlení telefonu přes Android Auto nebo Apple CarPlay řeší Leapmotor externím zařízením, zatímco u Škodovky není vůbec možné. Leapmotor má také integrovanou navigaci s vyhledáváním adresy podle klíčových slov, která však, podle našeho zjištění, za hranicemi státu funguje jen velmi omezeně.
V Citigu slouží k navigaci chytrý telefon, na který je ve středu přístrojové desky dobře řešený univerzální držák včetně nabíjecího portu. Vypadá to jako nouzovka, ve skutečnosti jsou ale online mapy v telefonu i po letech stále zdarma a hlavně pořád aktuální.
Ovládání topení by si u obou aut zasloužilo reparát: U Citiga po každém nastartování automaticky naskočí teplota 22 stupňů, ať už ji při minulé jízdě řidič nastavil jakkoliv. Energeticky náročné topení bez tepelného čerpadla tak při chladném počasí naběhne pokaždé, a pokud řidič topit nechce, musí vyhřívání vždy znovu ztlumit.
U Leapmotoru naopak po nastartování nefunguje ani ventilátor. Ten je nutné pokaždé na displeji znovu spustit, což je podobně otravné. Auto si ale z poslední jízdy pamatuje, zda topilo, či jen ventilovalo, takže spuštění topení musí řidič extra potvrdit. Což považujeme za lepší řešení, protože odporové topení dokáže u obou aut zvýšit spotřebu v zimě klidně i o více než 50 procent.
Leapmotor je na první pohled o poznání vyšším autem než Škoda, což paradoxně budí dojem, že je menší. Ve skutečnosti tomu tak není, délka, šířka i rozvor náprav jsou si až vzácně podobné. V obou autech najdou dva cestující na zadních sedadlech docela pohodlná místa, nohy lze zastrčit pod přední sedáky. V Citigu i T03 je i slušný zavazadlový prostor, i když ve Škodovce je přece jen o něco větší a nechybí mu ani plato k zakrytí.
Citigo lépe jezdí, ale rychlost dobíjení už neobstojí
Číňané se učí dovednosti stavět auta stejně rychle jako kdysi Japonci, když ale dojde na samotnou jízdu, náskok Evropy je stále znát. Jízdně je Citigo vyspělejším autem než T03 — v zatáčkách se méně naklání, řízení je přesnější a k tomu je podvozek stabilní i ve vysokých rychlostech. Ačkoliv oba vozy mají omezovač nastavený na 130 km/h, u T03 už jízda stovkou začíná být nepříjemná, zejména kvůli bočnímu větru, který si s vysokou karoserií nepříjemně pohrává. Také aerodynamický hluk je v Leapmotoru vyšší, svistot větru lze zaznamenat už od rychlosti kolem 80 km/h.
Ačkoliv má Leapmotor o trochu kapacitnější baterii, zároveň spotřebuje i o něco víc elektřiny, takže oba vozy na jedno nabití ujedou shodně kolem 250 kilometrů. Velké rozdíly však panují ve schopnosti rychle dobít energii na dlouhé cestě.
Leapmotor T03 a (Škoda Citigo-e iV)
Elektromotor: Synchronní, pohon předních kol
Výkon: 70 kW / 95 k (61 kW / 83 k)
Točivý moment: 158 Nm (212 Nm)
Využitelná kapacita baterie: 36 kWh (32,3 kWh)
Nejvyšší rychlost: 130 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 12,7 s (12,3 s)
Kombinovaná spotřeba WLTP: 16,3 kWh (14,8 kWh)
Kombinovaný dojezd WLTP: 265 km (252 km)
Objem zavazadlového prostoru: 210 l (250 l)
Nosnost kg (pohotovostní / užitečná): 1100 / 375 (1160 / 370)
Délka × šířka × výška (mm): 3620 × 1652 × 1577 (3597 × 1645 × 1481)
Rozvor náprav: 2400 mm (2417 mm)
Světlá výška: 140 mm (141 mm)
Teoreticky by na tom měla být obě auta podobně. Maximum DC nabíjení leží podle Škody na 40 kW, zatímco Leapmotor hlásí 48 kW. V praxi je to ale jinak, u Škody se jen výjimečně dobíjecí výkon přehoupne přes 30 kW, zhruba od poloviny dobité kapacity baterie klesá dokonce pod 20. Na nabíječce tak auto stráví nejméně hodinu, a to ještě zdaleka není plně dobité. U Leapmotoru se dobíjecí křivka drží v okolí 40 kW velmi dlouho, takže běžné dobíjení do 80 procent je obvykle vyřízené do 40 minut. I když ani to není žádný zázrak, delší cesty s T03 si lze představit, zatímco na opakované dobíjení v Citigu by asi jen málokdo našel trpělivost.
Ačkoliv tedy oba modely od sebe dělí jen několik let, nelze si nevšimnout podstatné věci: Elektromobil do města je teď cenově mnohem dostupnější, než byl v roce 2020. Zejména ve srovnání se spalovacími auty, která od té doby výrazně podražila. Leapmotor proti Citigu také rychleji dobíjí na stejnosměrných nabíječkách, takže si s ním lze představit i delší jízdu.
Ne všechno nové ale musí být nutně lepší, Citigo naproti tomu i po letech přesvědčí lepšími jízdními vlastnostmi, lépe odhlučněným interiérem a jednodušším ovládáním palubních funkcí. Je to ovšem výhoda teoretická, protože první elektrickou Škodovku už dnes koupíte jen v autobazaru.


