Komerční prezentace Aktual.: 25.05.2026 09:32
Praha – Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu meziměsíčně klesla o 1,6 bodu na hodnotu 99,7 bodu. Důvěra se snížila jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,4 bodu na 99 bodů a důvěra spotřebitelů se snížila o 2,6 bodu na 103,4 bodu. V porovnání s loňským květnem celková důvěra v hospodářství klesla o 1,3 bodu. U podnikatelů klesla meziročně o 2,1 bodu, kdežto u spotřebitelů stoupla o 2,8 bodu.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku snížila ve všech hlavních odvětvích kromě stavebnictví. „K poklesu podnikatelské důvěry v květnu přispěla zejména nižší očekávání tempa růstu výrobní činnosti u podnikatelů v průmyslu a výrazně horší hodnocení celkové ekonomické situace v obchodě,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
V průmyslu klesla důvěra v hospodářství oproti dubnu o 2,6 na 94,5 bodu, v obchodě o 2,2 na 92,8 bodu a ve vybraných službách o 0,5 na 102,4 bodu. Ve stavebnictví naopak důvěra stoupla o 2,4 na 117,9 bodu.
Důvěra spotřebitelů se v květnu snížila podruhé v řadě. „Naposledy byla nižší v srpnu loňského roku. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se po dubnovém růstu téměř nezměnil. Podíl lidí, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích 12 měsících, se zvýšil. Zároveň se meziměsíčně mírně snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích 12 měsících. Vzrostl podíl dotázaných, kteří neplánují v příštích 12 měsících pořizovat velké nákupy.
Analytici: Za zhoršením důvěry v českou ekonomiku je pokračování války v Íránu
Květnové zhoršení ekonomické důvěry českých firem i spotřebitelů způsobilo pokračování války na Blízkém východě. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich nižší důvěra v ekonomiku naznačuje zvolnění hospodářského růstu, nečekají ale razantní zhoršení výkonu české ekonomiky. V květnu klesla důvěra podnikatelů v ekonomiku o 1,4 bodu na 99 bodů a důvěra spotřebitelů o 2,6 bobu na 103,4 bodu.
„Ekonomická nálada v květnu v souladu s očekáváními dále poklesla, což lze téměř jistě přičíst pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Všichni aktéři navíc vnímají zvýšené ceny pohonných hmot a jsou si vědomi, že na horizontu měsíců způsobí uzavření Hormuzského průlivu i další zdražování,“ dodal.
„Reálný dopad zůstává výrazně asymetrický, protože tvrději zasahuje firemní sektor, především energeticky náročný průmysl, zatímco domácností se zatím výrazněji dotkl snad jen růst cen u čerpacích stanic. Podle našeho odhadu tak nesou nákladový šok firmy stále zhruba dvojnásobně až trojnásobně silněji než domácnosti,“ uvedl Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nicméně firmy věří, že současná situace nebude dlouho trvat. „Pravděpodobně se všeobecně očekává brzký konec konfliktu v Zálivu a návrat do původních kolejí, i když s vyššími cenami a menším počtem zaměstnanců,“ uvedl Dufek.
Hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek upozornil, že důvěra spotřebitelů klesla druhý měsíc v řadě. „To nepřekvapuje vzhledem k předpokladům, že konflikt na Blízkém východě může zpomalit hospodářský růst a zvýšit inflaci. Domácnosti jsou tedy opatrnější a nevidí svou budoucí finanční situaci tak optimisticky, jako před několika měsíci,“ řekl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel upozornil na snížení plánů na větší nákupy u spotřebitelů. „Pokud by se v následujících měsících promítly do horších výsledků maloobchodu, představovaly by tyto skromnější plány negativní riziko pro dvouprocentní výhled růstu české ekonomiky v letošním roce. Ten se totiž opírá o stabilní téměř tříprocentní růst spotřeby domácností,“ uvedl Šindel.
Někteří odborníci upozorňují, že u firem mohla ke zhoršení nálady přispět i nová byrokratická zátěž. „Zklamání přináší jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. V praxi se ukazuje, že nejde a zřejmě nepůjde o zjednodušení práce mzdových účetních, ale právě naopak,“ podotkl daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.
Podle Jaroslava Zemana z advokátní kanceláře Spring Walk brzdí rozvoj firem i nedostatek pracovní síly. „V řadě oborů už firmy bez zaměstnanců ze zahraničí nejsou schopné udržet výrobu, logistiku ani další provozy. Problém ale je, že česká legislativa a administrativní procesy stále neodpovídají potřebám trhu práce,“ uvedl Zeman.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
