Aktualizace: 12.03.2023 08:05
Praha – Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla Hospodářská komora ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Produktivita práce vyjadřuje hrubý domácí produkt přepočtený na odpracovanou hodinu. V uplynulých 30 letech většinou meziročně rostla, nejvíc v roce 2001, kdy se zvýšila o 7,7 procenta. Pokles produktivity práce zaznamenalo Česko jen čtyřikrát, nejhlubší byl o 2,3 procenta za finanční krize v roce 2009.
Ze zemí Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) mělo Česko na počátku 90. let minulého století v produktivitě práce nejlepší výchozí pozici. V roce 2010 ho ale předstihlo Slovensko. “Česká republika měla v 90. letech ze zemí V4 nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,” uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V současnosti podle něj rychle roste produktivita práce v Polsku, které v roce 2016 předstihlo Maďarsko a blíží se Česku.
Česká produktivita práce se přibližuje západním zemím, zatím ale nedosáhla průměru Evropské unie. Podle Hospodářské komory je to také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nedosahují průměrných mezd v Německu nebo v Rakousku. Pro zlepšení vývoje produktivity práce, a následně i zlepšení výkonnosti ekonomiky jako celku, je podle komory klíčový přechod k ekonomickým činnostem s vyšší přidanou hodnotou.
“Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,” uvedl Dlouhý. Upozornil také, že k nižší produktivitě práce přispívá i neproduktivní agenda, kterou musí firmy věnovat administrativní zátěži.
