Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
Souhrnný materiál o vývoji ve všech druzích a způsobech dopravy zveřejnilo na svých webových stránkách ministerstvo dopravy. „Roste pohyb osob i zboží, průřezově prakticky všemi dopravními módy. Jedná se o dobrý signál popisující fungující společnost i hospodářství jako celek,“ okomentoval čísla za minulý rok ředitel odboru strategie resortu Luděk Sosna.
Jedním z viditelných trendů posledních tří let je růst nákladní dopravy. Ta vloni meziročně stoupla o pět procent na necelých 563 milionů tun. O dvě a půl procenta se zvýšil i dopravní výkon. Podstatné je přitom zmínit, že růst má na svědomí hlavně silniční nákladní doprava. Pokles naopak v posledních letech zaznamenává vnitrozemská lodní doprava, a to i v přepravním výkonu.
Nárůst je v loňském roce naopak patrný u nákladní železniční dopravy. „V roce 2025 bylo po železnici přepraveno 83 milionů tun zboží, což představovalo meziroční nárůst o 3,2 procenta. Růst táhla především mezinárodní přeprava, zejména dovoz a vývoz. Přes zvýšení přepraveného objemu však přepravní výkon poklesl na 14,3 miliardy tunokilometrů, což byla nejnižší hodnota za posledních šest let. Vývoj naznačuje pokračující změny ve struktuře železničních přeprav směrem ke kratším přepravním vzdálenostem a nižšímu podílu tranzitních přeprav,“ uvedlo ministerstvo dopravy.
V případě přepravy zboží po silnici lze sledovat nárůst od roku 2023. Zatímco tehdy bylo vozidly registrovanými v tuzemsku přepraveno lehce přes 433 milionů tun nákladu, vloni už to bylo více než 465 milionů. Podstatně narostla mezinárodní přeprava, která se z necelých 45 milionů tun v roce 2020 dostala na více než 82 milionů v roce loňském.
Faktem nicméně je, že rostoucí nákladní dopravu doprovázejí i komplikace. Je totiž nutné počítat nejen s tou, kterou zajišťují vozidla registrovaná v Česku, ale i s tou spojenou s vozy ze zahraničí, které tuzemskem projíždí či do Česka zboží dovážejí. I proto policie společně s Inspekcí silniční dopravy (INSID) na léto přichystaly přes dvacet společných akcí, které se kromě autobusů zaměřují právě i na nákladní auta.
Cílem je zejména dohled nad dodržováním povinného odpočinku řidičů, ale také nad technickým stavem a dodržováním hmotnostních limitů. Právě jejich překračování má totiž výrazné negativní dopady. „Přetížený kamion poškozuje silniční infrastrukturu, má delší brzdnou dráhu a hůře se ovládá,“ vysvětlil ředitel Kontrolní sekce INSID Pavel Bergman.
S nárůstem silniční dopravy obecně je navíc spojen i stoupající provoz na dálnicích, což vyvíjí na infrastrukturu další tlak. Intenzita provozu se na těchto tazích za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent. V této souvislosti lze zmínit i problematiku parkovacích stání pro nákladní vozidla, na jejichž nedostatek vloni upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad. Ředitelství silnic a dálnic plánuje do šesti let zvýšit počet odpočívek na dálnicích na téměř dvě stě, což je zhruba o padesát více, než kolik jich je v současnosti.
Rostoucí počet nákladních vozidel
Kromě samotné silniční nákladní dopravy totiž roste i počet registrovaných nákladních vozidel. Zatímco v roce 2020 jich bylo méně než 730 tisíc, vloni už to bylo skoro 790 tisíc. Setrvalý vzestup lze sledovat u dieselových modelů, sestup naopak u těch benzinových. Z dat ovšem zároveň vyplývá, že přibývá vozidel spadajících do kategorie „elektrická a ostatní“. Vloni jich bylo registrováno už téměř dvacet tisíc, zatímco v roce 2020 to bylo skoro o šest tisíc méně.
Na elektrická nákladní auta se v analýze zaměřilo i Centrum dopravního výzkumu, které vycházelo z dat Evropského sdružení výrobců automobilů. Konkrétně se soustředilo na takzvaná lehká užitková vozidla, kam spadají dodávky a nákladní auta do 3,5 tuny. V Evropské unii dle analýzy dopravci v letošním prvním pololetí registrovali 97 781 elektrických lehkých užitkových aut, což představuje meziroční růst o 41,6 procenta a podíl na trhu 13,2 procenta.
„Počet nově registrovaných elektrických lehkých užitkových vozidel v Česku v prvním pololetí vzrostl na 996, meziročně o 53 procent. Jejich podíl na nových registracích se současně zvýšil z 6,8 procenta na 9,2 procenta, což potvrzuje, že elektrifikace užitkové dopravy postupně nabírá tempo, i když stále vychází z relativně nízké základny,“ poznamenal ředitel divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek.
Elektromobilů přibylo téměř o tři pětiny
Trend s přibývajícím počtem elektrických vozidel je viditelný i v oblasti osobních aut. Loni jich meziročně přibylo více než dvacet tisíc, což představuje meziroční nárůst necelých 59 procent. Se stoupajícím počtem elektromobilů jezdících po tuzemských silnicích navíc roste i počet dobíjecích bodů a stanic. Ještě v roce 2020 bylo v Česku podle dat Centra dopravního výzkumu pouze 1091 dobíjecích bodů a 620 stanic. Letos už je dobíjecích stanic 3671 a dobíjecích bodů 6410.
Stoupl ale i celkový počet registrovaných automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen lehce přes šest milionů, vloni už jejich počet dosahoval 6 774 339. „Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2025 počet motorových vozidel evidovaných v Česku zvýšil o téměř 1,8 procenta podobně jako v roce 2024, vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel, včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií, a přesáhl 9,5 milionu. Počet registrovaných osobních automobilů opět meziročně vzrostl o dvě procenta,“ shrnul resort dopravy.
Data ukazují i stáří tuzemského vozového parku. Registrováno je 4 296 975 vozidel, která jsou starší než deset let. Těch, která jsou novější než dva roky, je naopak jen něco málo přes 640 tisíc. Více než milion a čtvrt je i aut starých pět až deset let. Agentura ČTK v březnu s odkazem na údaje Svazu dovozců automobilů uvedla, že průměrné stáří aut se vloni zvýšilo o 0,2 roku na 16,68 roku.
Společně se stoupajícím počtem registrovaných automobilů lze sledovat i zvyšující se počet lidí, kteří se pomocí individuální automobilové dopravy přepravují. Vloni se počet přepravených blížil třem miliardám. Rostoucí trend je v posledních letech patrný u všech sledovaných typů dopravy s výjimkou té letecké, kde vloni došlo oproti roku 2024 k poklesu.
S nárůstem dopravy ovšem souvisí i stoupající objem emisí oxidu uhličitého (CO2). Těch bylo vloni vyprodukováno přes 23 milionů tun, zatímco v roce 2020 to bylo necelých devatenáct milionů tun. Nárůst lze sledovat právě u individuální automobilové dopravy, která se na celkových emisích podílí nejvýznamněji. Následována je silniční nákladní a leteckou dopravou. Poměrně výrazný pokles emisí lze vloni naopak vidět u silniční veřejné osobní dopravy včetně autobusů MHD, kde se hodnota snížila na 607 tisíc tun emisí oxidu uhličitého.
Autobusy a městská hromadná doprava
Právě autobusová doprava je dalším segmentem, kde lze vysledovat nárůst přepravených osob oproti minulosti. Zatímco v roce 2020 šlo o necelých 234 milionů, vloni už to bylo přes 352 milionů. V této souvislosti je ovšem nutné zmínit vliv pandemie covidu-19, která mobilitu obyvatel podstatně ovlivnila. Data zároveň ukazují, kolik tuzemských obcí je autobusy obsluhováno. Z celkového počtu 6258 to v roce 2024 bylo v pracovní dny celkem 6202.
Liší se nicméně pravidelnost, s jakou spoje do jednotlivých municipalit přijíždějí. V devadesáti z nich jde pouze o jeden až čtyři spoje za pracovní den, nad deset spojů pak jezdilo v 5719 obcích. Zároveň je třeba dodat, že výrazně vyšší počet obcí byl bez autobusové obsluhy o víkendech a státních svátcích, ačkoliv jejich počet postupně klesá. Předloni se dopravní obsluha autobusy o sobotách týkala 4390 obcí, v neděli a o svátcích pak šlo o 4698 municipalit.
Pravidelně v posledních letech narůstá i počet cestujících, které přepraví městská hromadná doprava (MHD). Vloni jich byly více než dvě miliardy, zatímco v roce 2020 pouze zhruba 1,6 miliardy. I v tomto případě je ovšem nutné zmínit faktor covidu-19. Nárůst oproti roku 2024 loni zaznamenaly tramvaje a trolejbusy, u metra a autobusů lze naopak vidět pokles. V případě autobusů lze nicméně vidět poměrně výrazný nárůst v přepravním výkonu, což značí, že sice přepravily méně osob než o rok dříve, avšak na větší vzdálenosti. U MHD přepravní výkon celkově vzrostl o 6,5 procenta, což podle ministerstva dopravy značí delší průměrné cesty.
Ministerstvo dopravy už pro tuto oblast zveřejnilo také předběžná data pro letošní první čtvrtletí. I v nich lze spatřit stoupající trend tohoto segmentu s výjimkou autobusové dopravy, která zaznamenala pokles. Autobusy přepravily v prvním čtvrtletí 100,46 milionu cestujících, meziročně o 1,65 milionu méně. Z toho 92,4 milionu připadlo na linkovou dopravu, zbytek na nepravidelnou dopravu.
Generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř nicméně bere tato předběžná data s rezervou, protože v minulosti byla následně upravována. Pokles u vnitrostátní linkové dopravy podle něj nemá jednoznačné vysvětlení. Naopak v mezinárodní linkové i zájezdové dopravě statistiky podle něj ukazují růst počtu cestujících i přepravních výkonů, což může souviset s rozšířením nabídky dopravců, vyšší poptávkou po cestování i vyššími cenami letenek.
MHD dle dat za první čtvrtletí tohoto roku přepravila 504,72 milionu cestujících, meziročně o 11,7 milionu více. Mluvčí Sdružení dopravních podniků ČR Linda Hailichová řekla, že počet cestujících v MHD dlouhodobě pozvolna roste díky modernizaci vozových parků, rozšiřování infrastruktury a zjednodušování odbavení pasažérů.
Situace v železniční dopravě
Kromě autobusové dopravy a MHD je důležitou součástí veřejné osobní dopravy i ta železniční, která na rozdíl od autobusové zaznamenala dle předběžných dat resortu v prvním čtvrtletí letošního roku nárůst, když vlaky přepravily 47,29 milionu cestujících, což je meziročně téměř o 2,63 milionu více.
Rostoucí počet osob, které se přepravovaly po železnici, je přitom patrný již z dat za loňský rok. Zatímco v roce 2020 šlo o necelých 130 milionů, vloni už to bylo přes 192 milionů cestujících. Počet přepravených osob se tak přiblížil úrovni před pandemií covidu-19, kdy v roce 2019 využilo železnici 193,84 milionu pasažérů. Setrvale navíc stoupá i přepravní výkon.
Na úroveň před pandemií se nicméně železniční doprava zatím nedostala. Podle výkonného ředitele Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) Petra Moravce pomalý návrat počtu cestujících na předcovidovou úroveň ovlivňuje mimo jiné konkurence individuální automobilové dopravy a kapacita železniční infrastruktury. Ta se dle Moravce v posledních letech nenavyšuje a spíše se vyčerpává.
Podobně jako u autobusů, i u vlaků data nabízejí pohled na obslužnost obcí. Obcí s dopravní obsluhou po železnici v pracovní dny předloni bylo 1604, což bylo o sedm méně než o rok dříve a o 56 méně než v roce 2020. O víkendech a svátcích se naopak počet obsluhovaných municipalit oproti roku 2023 předloni zvýšil.
