Francouzský týdeník L’Express sestavil neobvyklý žebříček. Oslovil více než sto současných i bývalých příslušníků 25 zpravodajských agentur, včetně sedmnácti jejich někdejších či současných ředitelů. Samotného hlasování se zúčastnilo šedesát bývalých zpravodajců, mezi nimi veteráni americké CIA a izraelského Mossadu.
Porotci rozdělovali body podobně jako při Eurovizi nebo hlasování o fotbalový Zlatý míč. Nehodnotili pouze výsledky jednotlivých služeb, ale také jejich profesionalitu, důvěryhodnost a schopnost spolupracovat se zahraničními partnery.
První místo podle očekávání obsadila britská zahraniční rozvědka SIS, známější jako MI6. Od šedesáti hodnotitelů získala 251 bodů. Bývalý vysoký představitel CIA Robert Grenier vyzdvihl především schopnost Britů získávat informátory v nejvyšších patrech cizích režimů. MI6 podle něj umí navázat dlouhodobé vztahy se zdroji a vyniká v tajných operacích. Britská rozvědka během své historie pronikla do mocenských struktur Ruska, Číny, Turecka i Íránu.
Mezi její nejvýznamnější zdroje údajně patřil bývalý náměstek íránského ministra obrany Alírezá Akbarí. Ten měl s Brity spolupracovat řadu let, než jej íránské úřady odhalily a v roce 2023 popravily. MI6 také společně s CIA upozorňovala na přesuny ruských jednotek k ukrajinským hranicím a varovala před invazí v únoru 2022. Mnoho evropských služeb však tehdy považovalo americká a britská varování za přehnaná.
Bodovali i Francouzi
Druhé místo se 169 body získala francouzská DGSE, tedy Generální ředitelství pro vnější bezpečnost. Hodnotitelé ji označili za jedinou evropskou službu vedle MI6, která dokáže dlouhodobě působit téměř po celém světě.
DGSE kombinuje práci s lidskými zdroji, technické zpravodajství a rozsáhlé operační schopnosti. Zvláštní postavení má její Akční divize, v níž působí příslušníci a veteráni francouzských speciálních sil. Tato složka provádí utajené operace v zahraničí a podle porotců v některých oblastech překonává i britskou MI6.
Francouzská rozvědka si vybudovala silné postavení především v Africe, Libanonu a v boji proti terorismu. Její pověst však poškodilo selhání před ruskou invazí na Ukrajinu. DGSE na rozdíl od amerických a britských služeb nepředpokládala, že Moskva skutečně zahájí rozsáhlý útok.
Třetí příčku obsadily společně nizozemská civilní služba AIVD a vojenská rozvědka MIVD. Získaly 97 bodů a porotci ocenili zejména jejich schopnost dosahovat výrazných výsledků s omezeným rozpočtem.
Kyberoperace
Nizozemské služby se specializují na kybernetické operace, boj proti terorismu a spolupráci se zahraničními partnery. Podle dřívějších investigací sehrál nizozemský agent významnou roli při proniknutí škodlivého programu Stuxnet do íránského jaderného zařízení v Natanzu. Virus, který vyvinuly Spojené státy a Izrael, následně poškodil část íránských centrifug.
V letech 2016 a 2017 Nizozemci ve spolupráci s CIA školili také ukrajinské operativce. AIVD později vytvořila protiteroristické centrum, kam vysílají své pracovníky členské státy Evropské unie, Norsko, Británie i Švýcarsko.
Velké překvapení přineslo čtvrté místo. Ukrajinské služby GUR, SZRU a SBU získaly dohromady 77 bodů. Hodnotitelé ocenili jejich schopnost rychle inovovat, improvizovat a provádět mimořádně riskantní operace hluboko na nepřátelském území.
Porotci připomněli útoky na ruskou vojenskou infrastrukturu, operaci Spiderweb proti strategickým bombardérům i atentáty na vysoce postavené představitele ruských ozbrojených sil. Mezi nejznámější případy patří smrt generála Igora Kirillova, velitele ruských jednotek radiační, chemické a biologické ochrany. Ukrajina jej vinila z nasazování zakázaných chemických látek na bojišti.
Ukrajinským službám však hodnocení vytklo nedostatečnou vnitřní bezpečnost. Někteří zahraniční partneři se stále obávají ruského pronikání do ukrajinských institucí a možných úniků citlivých informací.
Německo zklamalo
Německá Spolková zpravodajská služba BND patřila k největším zklamáním. Vzhledem k politickému významu Německa a vysokému rozpočtu očekávali hodnotitelé umístění mezi evropskou elitou.
Kritici však BND označili za pomalou, příliš opatrnou a málo zkušenou s operacemi v zahraničí. Jeden ze švýcarských zpravodajců její pracovníky přirovnal k analytikům „ve velmi drahém think-tanku“.
Bývalý náměstek ředitele CIA upozornil, že německá služba spoléhá na informace od spojenců. Podle údajů citovaných v hodnocení získávala až 72 procent poznatků o terorismu od CIA, zatímco vlastní operace přinesly jen dvě procenta. Porotci naopak ocenili její systematičnost a kvalitní analytickou práci.
Do první desítky pronikly vedle vítězné čtveřice také služby Švédska, Norska, Estonska, Polska a Dánska. Dobré výsledky získaly především za sledování Ruska, kybernetické schopnosti a úzkou spolupráci se spojenci.
Na opačném konci žebříčku skončily služby Bulharska, Maďarska, Kypru a Slovenska. Hodnotitelé je kritizovali kvůli korupci, nepotismu, nízké profesionalitě a v některých případech také kvůli příliš těsným vazbám na Rusko.
Česká Bezpečnostní informační služba získala devět bodů a společně s agenturami Belgie a Itálie obsadila patnácté místo. Výsledek ji nezařadil mezi evropskou špičku, zároveň se však vyhnula ostré kritice, která dopadla na nejhůře hodnocené státy.
