Brusel – Evropská unie je podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové docela blízko dohodě o 21. balíku protiruských sankcí, shody se ale na dnešním jednání ministrů zahraničí v Bruselu dosáhnout nepodařilo. Kallasová to uvedla na závěrečné tiskové konferenci. Jednání budou pokračovat a v úterý se tématem budou opět zabývat velvyslanci členských zemí při EU. Součástí balíčku je mimo jiné zmrazení současného cenového stropu EU na ruskou ropu, který by se měl již od 15. července zvýšit, takže unie nemá na rozhodnutí mnoho času.

„Mrzí mě, že jsme se nedohodli na 21. balíčku, i když musím říct, že jsme docela blízko,“ uvedla Kallasová. Kvůli výhradám některých zemí z balíčku nicméně zmizela většina jeho nejtvrdších opatření, například zákaz dovozu ruských ryb, poznamenal server Euractiv. Francie, Itálie a Řecko rovněž prosazují i výrazné oslabení návrhu prosazovaného zejména pobaltskými státy, aby byl ruským vojákům zakázán vstup na území Evropské unie.

Některé státy rovněž požadují cílenější či užší vymezení tohoto opatření s odkazem na obavy z jeho technické proveditelnosti a ve snaze ponechat větší prostor pro rozhodování národním vízovým úřadům. Podle nejmenovaného diplomatického zdroje by měl být rozsah zákazu zúžen pouze na krátkodobá víza a kritéria by měla být zpřesněna – místo obecné účasti ve válce se má vztahovat pouze na osoby, které se aktivně účastnily bojových akcí nebo přispívaly k vojenským operacím.

V roce 2025 bylo podle statistik vydáno ruským občanům o 10,2 procenta více víz než v roce 2024. Nejvíce víz vydaly Francie, Itálie a Španělsko.

Problematický je podle všeho rovněž návrh na zmrazení současného cenového stropu EU na ruskou ropu. Tento mechanismus zakazuje firmám poskytovat služby, například pojištění, tankerům přepravujícím ruskou ropu prodávanou za cenu vyšší než 44 dolarů za barel. Cenový strop, který se odvíjí od vývoje cen ropy za posledních šest měsíců, se má 15. července zvýšit na více než 60 dolarů za barel.

Není však jasné, zda se zástupci členských států shodnou na šestiměsíčním zmrazení cenového stropu, jak původně navrhla Evropská komise. Země s významným lodním průmyslem, včetně Řecka, prosazují kratší, tříměsíční zmrazení.

„Pokud jde o bývalé bojovníky, práce na tomto opatření budou pokračovat. Jde o osoby, které jednoznačně představují riziko pro naši bezpečnost a neměli bychom jim dovolit přijít do Evropy,“ uvedla dnes Kallasová s tím, že doufá, že 21. balík sankcí zůstane i nadále „silným“. I přes jednotlivé výhrady by si podle ní státy EU měly uvědomit, že pro ekonomiku EU by bylo nejlepší, kdyby válka na Ukrajině skončila. I z tohoto důvodu je třeba nadále vyvíjet tlak na Rusko.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version