Nikósie – Jestliže chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tématem dnešního jednání byl právě budoucí sedmiletý rozpočet EU od roku 2028. Evropská komise již loni v létě navrhla jako nové vlastní zdroje například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Jednání o rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034 bude boj, uvedl dnes po jednání na neformálním summitu EU na Kypru český premiér Andrej Babiš. Řekl, že na jednání odmítl záměr snížit prostředky, které by měla dostat Česká republika. Podle Babiše se těžko stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce předseda Evropské rady António Costa.

„Zaprvé, od roku 2028 začne Evropská unie splácet nástroj NextGenerationEU, to je jeden závazek. Zadruhé musíme více investovat do našich takzvaných nových priorit. Těmi jsou evropská konkurenceschopnost, umělá inteligence, obrana, bezpečnost, energetika,“ řekla von der Leyenová novinářům. NextGenerationEU je program EU, který měl pomoci členským státům zotavit se z dopadů pandemie covidu-19. EU si tyto peníze půjčila na finančních trzích a nyní je musí splácet.

„Třetím důležitým bodem je, že chceme zachovat financování dlouhodobých priorit Evropské unie. Jde o společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. A samozřejmě chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou,“ dodala. Pokud mají být zachovány všechny čtyři výše zmíněné prvky, existuje podle ní jen jedno řešení: nové vlastní zdroje. „Bez nich je volba jasná. Buď vyšší příspěvky členských států, nebo nižší výdajová kapacita. To jsou jediné možnosti, které existují. Jinými slovy, nižší výdajová kapacita by znamenala méně Evropy přesně ve chvíli, kdy je potřeba více Evropy,“ dodala.

Unijní premiéři a prezidenti by měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.

Unijní lídři budou muset pracovat na tom, jak sladit naše ambice s potřebnými zdroji a jak financovat dlouhodobé politiky, nové priority, jako je obrana, konkurenceschopnost nebo energetická tranzice, uvedl již před jednáním António Costa. „Máme kolektivní odpovědnost dosáhnout dohody do konce roku. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby náš rozpočet začal platit od roku 2028,“ prohlásil po skončení summitu s tím, že představitele EU čeká ještě hodně práce, ale nálada byla konstruktivní.

Evropská komise zveřejnila první návrh sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.

Návrh ihned kritizoval Evropský parlament, který se postavili zejména proti národním plánům, tedy návrhu komise na sloučení financí pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší než doposud. Takový názor zastává i Česko, jež patří do skupiny takzvaných přátel koheze.

Premiér Andrej Babiš po dnešní schůzce uvedl, že jednání o dlouholetém rozpočtu bude boj. Těžko se podle něj stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce šéf Evropské rady Costa.

„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ řekl český premiér. Podle něj bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.

Babiš zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku. S tímto postojem na summitu rovněž vystoupil.

Lídři dnes diskutovali také o velikosti sedmiletého rozpočtu, někteří volali po jeho zvýšení, jiní naopak po snížení. Odlišné názory mají unijní prezidenti a premiéři rovněž na nové vlastní zdroje, tedy nové zdroje pro příjmy do unijního rozpočtu. Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament. Podle nejmenovaného unijního představitele byla dnešní debata otevřená a dobrá. „Bylo důležité ji mít, aby se připravila půda pro předložení prvního jednacího rámce kyperským předsednictvím v červnu a před intenzivní prací na dosažení dohody do konce roku,“ uvedl tento zdroj.

Dokončit jednání o rozpočtu EU do konce roku bude těžké, řekl Babiš

„Ta ambice pana předsedy Evropské rady se těžko naplní,“ řekl Babiš o Costově představě nalézt politickou shodu o rozpočtu do konce letošního roku. „Bude to boj,“ uvedl k jednání a dodal, že debaty jsou na začátku a „startovací pozice jsou úplně odlišné“.

„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ uvedl český premiér. Podle Babiše bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.

Babiš zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku.

Babiš také kritizoval záměr, že by více peněz dostaly programy, kde se fondy soutěží na celounijní úrovni. Podle něj to zvýhodňuje větší firmy. „Těm menším státům se to nelíbí,“ řekl k tomuto kroku Babiš. Český premiér také kritizoval další aspekty návrhu komise, které se týkají vyjednávání o udělení prostředků či změn v kohezních a zemědělských fondech.

Mezi novými zdroji financování pro unijní rozpočet, které chce prosadit Evropská komise, jsou podle Babiše další daně na tabákové produkty či elektronický odpad, příjmy z povolenek ETS či takzvané uhlíkové clo.

„Pokud má být nějaká půjčka, tak by měla být cílená na nějaký účel,“ řekl Babiš k možnosti, že by se část rozpočtu financoval i vydáním dluhopisů. Podle českého premiéra by se měla větší pozornost zaměřit na výdaje unijních struktur, které podle něj tvoří „obrovské částky“.

Návrh rozpočtu na období 2028 až 2034 Evropská komise představila loni v červenci. Chce, aby rozpočet byl výrazně flexibilnější, a počítá se zhruba dvěma biliony eur prostředků, což je 49 bilionů korun.

Babiš odmítá nové zdroje pro unijní rozpočet s výjimkou cel z dovozů

Babiš nepodporuje, aby unijní rozpočet získal nové vlastní zdroje financování s výjimkou cel na zboží ze zemí mimo EU. Řekl to dnes ráno novinářům při příchodu na summit. Babiš kritizuje návrh rozpočtu na období 2028 až 2034 kvůli poklesu prostředků pro Českou republiku. Právě návrh rozpočtu je hlavním bodem jednání summitu dnes dopoledne.

V návrhu předloženém loni v červenci Evropská komise mimo jiné počítá s posílením vlastních zdrojů financování, například prostřednictvím daní. „Nové zdroje samozřejmě můžou být v rámci cel vůči Číně a dalším, ale my toto jinak nepodporujeme,“ řekl Babiš na otázku, jak se staví k této záležitosti.

Babiš zopakoval svou kritiku, že Evropská komise počítá s krácením financí pro Českou republiku. „Ten návrh se nám vůbec nelíbí, nevím z jakých důvodů nám snižují peníze dost dramaticky,“ řekl český premiér. Řekl, že se ptal, jak byl objem prostředků pro ČR vypočítán, ale odpověď nedostal.

„Komise chce s tím návrhem stále větší moc, a chce rozdělovat stále více peněz,“ řekl Babiš k návrhu rozpočtu. Podle komise návrh počítá s prostředky, který by měly činit dva biliony eur, tedy zhruba 49 bilionů korun, což je něco přes jedno procento HDP unijních států v daném období.

Babiš se také vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání, kterého se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten mimo jiné prezidenty a premiéry států EU vyzval k urychlení vstupu Ukrajiny do unie a ke stanovení počátečního data pro vstup země do bloku. Babiš poukázal na skutečnost, že země západního Balkánu čekají na vstup už mnoho let. „Pokud západní Balkán musí splnit jednotlivé podmínky, tak to musí splnit i Ukrajina,“ uvedl Babiš s tím, že podobný názor má většina lídrů EU.

Babiš kritizoval Norsko, že nadměrně vydělává na prodeji plynu do EU

Český premiér Andrej Babiš kritizoval Norsko, že nadměrně vydělává na prodeji plynu do Evropské unie. Babiš to řekl dnes při příchodu na neformální summit EU, který má mimo jiné jednat o energetických otázkách. Český ministerský předseda poukázal na skutečnost, že hlavními dodavateli plynu se v uplynulých letech staly Spojené státy a Norsko. EU po začátku války na Ukrajině výrazně omezila své dovozy plynu z Ruska.

„Norsko vydělává neskutečné peníze od začátku války na Ukrajině, nezohlednili vůbec tu situaci Evropy,“ uvedl Babiš. Podle něj Norsko vydělalo stovky miliard eur (biliony korun). „Už nevědí (Norsko, pozn. ČTK) co s penězi, a samozřejmě my všichni ostatní to platíme,“ dodal Babiš.

Podle evropského statistického úřadu Eurostatu v roce 2025 Norsko pokrylo 52 procent veškerého dovozu plynu v plynném stavu do Evropské unie. Norský podíl se v posledních pěti letech prakticky zdvojnásobil, naopak podíl Ruska se propadl a v roce 2025 činil deset procent. U dovozů zkapalněného plynu mají největší podíl, více než poloviční, Spojené státy.

Velkou část své spotřeby plynu musí Evropská unie pokrývat právě dovozem a v EU se debatuje, jak objemy dovozu snížit.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version