Podle dokumentů, ke kterým získal přístup server Euronews, se Evropská komise tímto fenoménem zabývá nejméně od roku 2023, a to především v souvislosti s monitorováním oblohy a vesmíru.
„Čím lepší jsou naše technologické schopnosti, tím lépe UAP vidíme a dokážeme je identifikovat. Musíme se ale zlepšit ještě více,“ uvádí se v dokumentu Komise.
Termín UAP (Neidentifikované anomální jevy) v posledních letech stále častěji nahrazuje tradiční zkratku UFO (Neidentifikované létající objekty). Má zdůraznit, že primárně nejde o možnou mimozemskou technologii.
Záhadné záběry z Malajsie
Vše začalo dopisem z Malajsie, popisuje Euronews v pondělním článku. Otec a syn, kteří se věnují amatérské astronomii, v roce 2022 poslali Evropské komisi 37 fotografií a videí oblohy a vesmíru. Tvrdili, že na nich zachytili objekty, jejichž původ nedokázali určit, a požádali Brusel o pomoc.
Evropská komise sice žádost o vyšetření zamítla s odůvodněním, že nemá pravomoc se zabývat událostmi v malajsijském vzdušném prostoru, ovšem v oficiální odpovědi uvedla, že členským státům navrhne posílení schopností pro detekci objektů ve vesmíru a v okolí Země.
Ty by podle Komise mohly pomoci nejen s identifikací neznámých jevů, ale například i s odhalováním vesmírného odpadu. Brusel však zároveň připouští, že ani pokročilejší technologie nedokáže vysvětlit úplně vše.
Znepokojení piloti
Debata o UAP se v Evropě dostává do popředí i kvůli bezpečnosti leteckého provozu. Někteří piloti popisují pozorování objektů nebo světelných jevů, které nedokázali identifikovat.
Nizozemský pilot Rob Akkermans přiblížil serveru Euronews případ z roku 2023, kdy společně s dalšími členy posádky více než dvě hodiny pozoroval neobvyklá světla nad oblastí mezi Kyprem a Balkánem. Světla se měla objevovat a mizet, přičemž jedno z nich měnilo polohu vůči ostatním.
Další nizozemský pilot Christiaan van Heijst zaznamenal neznámý objekt při letu z Amsterdamu do Malagy. Z jeho výpovědi vyplývá, že objekt byl viditelný přibližně hodinu. Řízení letového provozu však pilotům následně potvrdilo, že v oblasti nebyl evidován žádný další známý provoz, vojenská aktivita ani meteorologický balon.
Podobná pozorování nicméně sama o sobě nejsou důkazem mimozemské aktivity. Mezi pravděpodobná vysvětlení obvykle patří drony, špionážní technologie, neobvyklé atmosférické jevy nebo nebo jiné běžné objekty, které piloti v danou chvíli pouze nedokázali správně rozpoznat.
Evropa nemá jednotná data
Podle některých evropských politiků spočívá problém v tom, že státy EU nemají jednotný systém pro evidenci podobných případů.
Německý europoslanec Fabio De Masi v letech 2025 a 2026 několikrát vyzval Evropskou komisi k modernizaci systému hlášení leteckých incidentů. Zároveň navrhuje vytvořit pro UAP zvláštní standardizovanou kategorii, která by jednotlivým zemím umožnila efektivněji shromažďovat a porovnávat data.
Piloti navíc upozorňují, že značná část pozorování se vůbec nehlásí kvůli obavám z profesního stigmatu. Podle nizozemské organizace UAP Coalition Netherlands zůstává neohlášeno až 90 procent takových případů.
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nicméně zvláštní systém pro UAP zatím nepovažuje za nutný. Argumentuje tím, že stávající mechanismy už dnes umožňují nahlásit jakýkoli incident s potenciálním dopadem na bezpečnost provozu.
EASA zároveň doplnila, že dosud nemá důkazy o tom, že by UAP představovaly pro bezpečnost evropského letectví systémové riziko.
Stovky případů stále nemají vysvětlení
Zvláštní pozornost přitahují také zprávy o pozorování UAP v blízkosti jaderných zařízení. Francouzská studie z roku 2015 zjistila, že k hlášeným pozorováním nevysvětlených jevů docházelo častěji v okolí jaderných zařízení. Ani to však neprokázalo, že by mezi přítomností jaderných zařízení a výskytem těchto jevů existovala příčinná souvislost.
V současnosti je jedinou zemí EU s vyhrazeným a státem financovaným centrem pro výzkum těchto jevů Francie. Tamní pracoviště GEIPAN od svého založení v roce 1977 analyzovalo přes 3300 případů. U 106 z nich dospěli vyšetřovatelé k závěru, že je ani po podrobné analýze nelze uspokojivě vysvětlit.
Dalších 1014 případů ovšem zůstává nevyřešených kvůli nedostatku vstupních dat.