Jednou z hlavních tváří sporu mezi Evropským parlamentem a slovenskou vládou je český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Ten vloni vedl misi rozpočtového kontrolního výboru (CONT) na Slovensku, která se zaměřila na nakládání s evropskými prostředky a ochranu finančních zájmů EU.
Na ni pak navázala ještě mise výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), která řešila širší otázky právního státu.
„Rok po misi nevidíme dostatečnou nápravu. Naopak přibývají nové informace o podezřelých projektech, zneužívání dotací a selhávání kontrolních mechanismů,“ řekl teď Zdechovský, který sedí v největší frakci Evropské lidové strany.
Ze všech 79 slovenských okresů dohromady podle něj přišlo přes 2000 podnětů na podezřelé projekty. Asi 200 z nich teď prošetřují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropská komise.
Konkrétně evropská prokuratura eviduje na Slovensku ke konci loňského roku 149 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou přesahující jednu miliardu eur.
Jedním z nejviditelnějších příkladů je kauza takzvaných „haciend“. V té jde o podezření, že unijní prostředky určené na rozvoj venkova, cestovní ruch nebo zemědělství končily v luxusních projektech soukromníků.
Kritika směřuje třeba také na zemědělskou platební agenturu, která „udělovala dotace subjektům namočeným v dřívějších kauzách“.
Podle Zdechovského je pro ochranu férového čerpání evropských fondů zásadní problém i zrušení Úřadu speciálního prokurátora, který se zabýval závažnou korupcí, organizovaným zločinem a hospodářskou kriminalitou. Zrušena byla také Národní kriminální agentura.
Dotace, demokracie, média
Europoslanci nyní ve Štrasburku přijali kritickou rezoluci. Evropský parlament v ní „vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršováním stavu demokracie, právního státu a základních práv na Slovensku“.
Kromě zmíněných problémů s čerpáním fondů nebo změnami trestního práva europoslanci upozorňují například na to, že Slovensko upravilo ústavu takovým způsobem, že „omezilo základní práva, právní stát a přednost práva EU“.
Vláda se podle nich zároveň pokouší zrušit Úřad pro ochranu oznamovatelů, což může snížit bezpečí whistleblowerů a „vystavit je odvetným opatřením“.
Evropským poslancům vadí také zhoršování svobody a plurality médií na Slovensku, hlavně politické zásahy do veřejnoprávních médií, tlaku na novináře, a to i skrze žaloby, nebo koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků. Podobný tlak prý existuje také v případě občanské společnosti nebo odborníků v oblasti justice.
„Zasahování do vnitřních záležitostí“
Slovenská vláda, kterou tvoří koalice Smer-SD, Hlas-SD a SNS, obvinění odmítá jako politicky motivovaný zásah do vnitřních záležitostí země, „špinavou kampaň“ opozice a progresivních sil v EU.
Premiér Robert Fico označuje kritiku z europarlamentu za nespravedlivý útok na Slovensko kvůli jeho suverénní politice, konkrétně například kvůli postoji k Ukrajině nebo ochraně „tradičních hodnot“. Hodnocení čerpání fondů nebo dalších oblastí tak neuznává jako objektivní.
Vláda například argumentuje, že reformy trestního práva, tedy zrušení speciální prokuratury nebo změny trestů, jsou nutné k „odpolitizování“ justice, boji proti zneužívání a návratu k moderní trestní politice. Kritiku korupce a „haciend“ považuje za přehnanou nebo vykonstruovanou.
Média i menšiny musíme chránit, říkají Češi
Ještě před hlasováním se k rezoluci vyjádřili čeští europoslanci z dalších politických frakcí. Podle pirátky Markéty Gregorové na Slovensku existuje riziko porušování hodnot EU.
„Podle mě by měla komise zahájit procedury podle mechanismu podmíněnosti právního státu a případně až eskalovat k zastavení čerpání fondů. Podobně, jako jsme to viděli v Maďarsku,“ nechala se slyšet europoslankyně.
Zmínila také, že při přípravě rezoluce se řešilo, do jaké míry se má věnovat genderové identitě, menšinám nebo tzv. Istanbulské úmluvě.
„Já se rozhodně domnívám, že utlačování queer komunity a obecně menšin, včetně rasismu vůči romské menšině, je naprosto zásadním problémem na Slovensku a problémem slovenské vlády,“ uvedla Gregorová s tím, že jde o porušování principů právního státu, a tedy i rovnosti lidí. Ochrana menšin i LGBT+ komunity se nakonec v textu objevuje.
Politici ODS byli opatrnější. Šéfka jejich europoslaneckého klubu Veronika Vrecionová zmínila, že je u podobných rezolucí vždy potřeba myslet na to, že lidé jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Andrej Babiš mohou jejich schválení zneužít a ještě posílit protievropskou rétoriku.
„Jsem pevně přesvědčená o tom, že Evropská komise má nejenom právo, ale i povinnost sledovat, co se děje s evropskými penězi. To znamená jestli nedochází ke zneužívání,“ dodala nicméně.
Předseda ODS Martin Kupka, který byl na návštěvě svých kolegů ve Štrasburku, podle svých slov nepřeceňuje podobné deklarace. Zdůraznil ale otázku médií.
„Způsob, jakým Robert Fico a současná slovenská vláda zasahují do svobodného prostoru médií, je varující. Není možné za daných okolností, tak jak to ukázalo Slovensko, rušit koncesionářské poplatky, protože hned druhé v pořadí bylo snižování rozpočtu. To, že si tímto způsobem slovenská vláda ochočila veřejnoprávní média, se nemá opakovat v České republice ani jinde v Evropě,“ apeloval Kupka.
ANO vidí v rezoluci politický boj
Jiný pohled na věc má vládní hnutí ANO. Europoslanec Ondřej Knotek se jedné ze zmíněných misí na Slovensku účastnil a kritizoval přístup jejích členů, například německých europoslanců z frakce Zelených.
„Bylo mi jasné, že cílem bylo využít tuto misi k politickému boji. My budeme samozřejmě objektivní. Právní stát je důležitou hodnotou pro Patrioty i pro hnutí ANO. Nicméně pokud by tam byly elementy, které jsou spíše manipulativně politické, tak se určitě vůči nim vymezíme. A zejména pokud by měly tu zprávu výrazným způsobem ovlivnit, tak to taktéž ovlivní naše hlasování,“ avizoval před hlasováním Knotek.
Rezoluci nakonec europoslanci přijali 347 hlasy, proti se vyslovilo 165 z nich, 25 se zdrželo. Z Čechů ji podpořili pouze Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek z ODS, Markéta Gregorová z Pirátů, Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, Jan Farský ze STAN a nezařazená Nikola Bartůšek. Ostatní čeští zástupci byli proti nebo vůbec nehlasovali.
Tak alespoň vypadal první oficiální součet. Podle dostupných informací však v průběhu hlasování došlo ke zmatku a někteří europoslanci, včetně českých, žádají o opravu. Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) údajně chtěli hlasovat pro.
A co teď?
Rezoluce má na českého souseda vytvořit větší politický tlak. Pokud Slováci nezačnou pracovat na nápravě, může Evropská komise sáhnout k nástrojům na ochranu rozpočtu EU, včetně zmrazení části fondů.
„Rezoluce je jasným signálem: Slovensko musí začít konat. Nejde o trest pro slovenské občany, ale o ochranu peněz evropských daňových poplatníků i poctivých slovenských příjemců dotací. Pokud vláda nepřijme kroky k nápravě, komise musí využít nástroje, které má k dispozici,“ apeluje Zdechovský.
Europoslanci konkrétně žádají, aby zahájila tzv. řízení o nesplnění povinnosti a uplatnila také tzv. mechanismus o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu. Jestli k podobným krokům komise sáhne, ale není v tuto chvíli vůbec jisté. Podle Zdechovského nicméně šéfka EK Ursula von der Leyenová vyjádřila připravenost ve věci jednat. V porovnání s případem Maďarska se tento spor nachází téměř na začátku.
