Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.

Znečištění vzduchu sice v současnosti už není takovým strašákem jako třeba na konci dvacátého století, přesto v Evropě zabíjí spousty lidí. Kdyby se podařilo snížit znečištění v evropských městech na úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací, pak by se podle Evropské agentury pro životní prostředí zabránilo 182 tisícům úmrtí způsobených jemnými částicemi, 63 tisícům úmrtí způsobených ozonem a 34 tisícům úmrtí způsobených oxidem dusičitým.

Vůbec nejhorší dopady stále ještě pociťují země východní a jihovýchodní Evropy, včetně České republiky. V Česku se ale daří výrazně snižovat množství lidí, kteří kvůli špinavému vzduchu umírají: v období 2005–2023 se snížilo o 68,7 procenta, takže roku 2023 zemřelo kvůli těmto jevům 4715 lidí. Největší vliv má znečištění na ischemickou chorobu srdeční, pak na rakovinu plic, cévní mozkovou příhodu, cukrovku a chronickou obstrukční plicní nemoc.

Znečištění přibývá

Podle nové zprávy WMO ale přichází v posledních letech nový zdroj znečištění, který v minulosti nehrál téměř žádnou roli. Jedná se o kouř z extrémních lesních požárů, který má zásadní dopady na lidské zdraví.

Ve své zprávě se WMO zaměřuje zejména na dvě hlavní znečišťující látky v ovzduší – ty stejné, které jsou hlavní příčinou také průmyslového znečištění –, tedy jemné částice a přízemní ozon. Porovnává koncentraci částic PM2,5 z roku 2025, tedy částic o průměru menším než 2,5 mikronu, s hodnotami z let 2003 až 2024. Tyto částice představují zdravotní riziko hlavně proto, že mohou proniknout hluboko do plic a dostat se tak do krevního oběhu.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Zdroj: On-line meteorologický slovník

„Kvalita ovzduší a změna klimatu by neměly být posuzovány odděleně. Pokud se zhoršuje jedno, zhoršuje se i druhé,“ upozornil expert WMO Lorenzo Labrador. „Tam, kde dochází k vážným lesním požárům, narážíme na značné znečištění těmito jemnými částicemi,“ dodal. Podle Labradora jsou částice vzniklé při lesních požárech pro člověka mnohem toxičtější než ty, které vypouštějí například spalovací motory aut.

„Zatímco předpisy přijaté v Evropě a Severní Americe umožnily snížit emise jemných částic PM2,5 pocházejících z průmyslu a dopravy, hladina PM2,5 způsobená lesními požáry naopak vzrostla,“ uvedla ve zprávě WMO.

Situace se bude zhoršovat

„Bude stále obtížnější dodržovat pokyny Světové zdravotnické organizace týkající se kvality ovzduší, protože meteorologické podmínky příznivé pro extrémní požáry by se v budoucnu měly ještě zhoršovat,“ varuje WMO. Podle organizace epidemiologická studie ukázala, že klasické modely založené na koncentracích PM2,5 mohou úmrtnost připisovanou požárům podceňovat až o 93 procent.

Dokument WMO rovněž poukazuje na další zdroj znečištění ovzduší s významnými zdravotními důsledky, a to přízemní ozon, jehož tvorbu podporují vlny veder, které byly v posledních měsících pozorovány v Evropě. Dlouhodobé vystavení tomuto ozonu je podle meteorologické organizace spojeno se zvýšenou úmrtností, zejména v důsledku respiračních onemocnění. Zvýšená přítomnost této znečišťující látky by tak mohla způsobit desítky tisíc dalších úmrtí.

Share.
Exit mobile version